Post ministra školství po Petru Gazdíkovi (STAN), který dnes oznámil rezignaci, by bylo podle školských odborů a dalších školských organizací vhodné obsadit co nejdříve. Bude třeba brzy jednat o rozpočtu na příští rok a novele zákona o pedagogických pracovnících. Vicepremiér Vít Rakušan dnes připustil, že by Gazdíka mohl nahradit senátor Jiří Drahoš.
Vyplývá to z odpovědí jejich zástupců pro ČTK. Shodují se na tom, že časté změny resortu nesvědčí. Gazdík dnes oznámil, že rezignuje ke 30. červnu na funkci ve vládě v souvislosti s jeho styky s trestně stíhaným podnikatelem Michalem Redlem.
"Mělo by se pokračovat v tom, na čem ministr Gazdík začal pracovat podle prohlášení vlády," řekl ČTK předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Vláda v programovém prohlášení slíbila udržení platů pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy. Posílit chtěla roli ředitelů škol a podpořit nastupující učitele. Chce se také zaměřit na snížení celkového objemu učiva a podpořit porozumění mu před memorováním.
Podle Dobšíka bude třeba, aby Gazdíkův nástupce začal jednat o novele zákona o pedagogických pracovnících, revizi rámcových vzdělávacích programů a rozpočtu na příští rok. "Pokud chceme věci měnit, tak to stojí peníze, a to nemluvím jen o platech," dodal.
Gazdík se rozhodl rezignovat poté, co média v posledních dnech upozorňovala na jeho styky s podnikatelem a lobbistou Redlem, který patří mezi obviněné v kauze pražského dopravního podniku. Gazdík uvedl, že se necítí ničím vinen, nechce ale rozkolísat vládu ani koalici na prahu předsednictví v Evropské unii, které na Česko připadá v druhé polovině roku.
Gazdíkův krok ocenilo užší předsednictvo Rady vysokých škol. "Projevil vysokou míru sebereflexe a ve snaze nedestabilizovat vládu rezignoval na svůj post. Obecně však máme za to, že příliš časté změny v čele ministerstva nejsou dobré pro stabilitu resortu jako takového," sdělil ČTK předseda rady Milan Pospíšil.
Organizace působící ve školství se shodují na tom, že časté změny na postu ministra resortu neprospívají. "Každá změna vedení ministerstva znamená zpomalení probíhajících změn a nelze ji vnímat pozitivně, zejména když ministr má jasnou vizi a s řízením ministerstva a školské soustavy nejsou problémy," uvedl předseda Národní rady Unie školských asociaci ČR - CZESHA Jiří Zajíček.
Podle něj novému ministrovi trvá, než se s problematikou seznámí. "Zejména ve chvíli, kdy jednáme o nutnosti růstu platů nepedagogů a potřebujeme mít silného ministra, který ji prosadí, je to poněkud nešťastné," dodal Zajíček.
Také podle organizace EDUin - Informačního centra o vzdělávání je nejdůležitější kontinuita. "Nároky na nového ministra nebo ministryni nejsou malé, a proto by jeho hledání mělo být opravdu promyšlené. Nový šéf úřadu by měl v první řadě zachovat kontinuitu ve vzdělávací politice, kterou při nástupu avizoval i Petr Gazdík," uvedl programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.
Největší chybou by podle něj bylo odchýlit se od schválené Strategie 2030+. "Právě tato strategie nyní vstupuje do klíčové fáze implementace. Otevřených je i mnoho dalších agend," sdělil. Jako příklad uvedl hledání nového ředitele Cermatu nebo budoucnost státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. "Vzhledem k blížícímu se českému předsednictví v Radě Evropské unie je dobré myslet i na to, aby byl novým šéfem nebo šéfkou úřadu někdo, kdo ovládá cizí jazyky," dodal.
Kriticky vnímá působení ministra Gazdíka prezident spolku Pedagogická komora Radek Sarközi, rezignaci proto vítá. "Téměř každý týden vystoupil s nějakým nedomyšleným návrhem, co by se mělo změnit, překopat či zrušit," uvedl s tím, že školství potřebuje hlavně stabilitu. Změny, které ministr navrhoval, například změny maturit či přijímacích zkoušek, je podle něj možné odložit. Připomněl, že před novým ministrem bude i další náročný úkol - začlenění desítek tisíc dětí z Ukrajiny do výuky.
Na tom, zda by byl v čele ministerstva školství v současné době lepší politik nebo úředník, se oslovení zástupci školských organizací neshodnou. Měl by to podle nich být ale někdo, kdo se v problematice školství dlouhodobě pohybuje.
Dobšík připomněl, že v podobné situaci po odchodu ministra Josefa Dobeše (Věci veřejné) přišel v roce 2012 do čela resortu tehdejší prorektor Masarykovy univerzity v Brně a dnešní premiér Petr Fiala (ODS).
Související
Školní rok v Česku skončí dříve, než se původně předpokládalo
Ministři přebírají své resorty. Schillerová chce na ministerstvu financí audit
ministerstvo školství , Jiří Drahoš
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák