Úpravy opatření umožní návrat závěrečných ročníků do škol, uvedl Blatný

Závěrečné ročníky základních a středních škol se budou moci vrátit do lavic i při současném nejpřísnějším pátém stupni opatření proti koronaviru. Novinářům to dnes po jednání vlády řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný, na twitteru o tom informoval také ministr školství Robert Plaga (oba za ANO). Upraví se podle nich i provoz malotřídek. Odkdy se tak stane, by se mělo rozhodnout příští týden.

V současnosti jsou otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy škol základních. Ostatní žáci se vzdělávají povinně distančním způsobem.

Úpravy ve školské části matice PES počítají nejen s možností návratu maturantů, respektive závěrečných ročníků středních a základních škol, ale podařilo se nám s ministerstvem zdravotnictví domluvit i na provozu malotřídních škol už ve stupni pět, uvedl na twitteru Plaga.

"V případě, že to epidemická situace povolí, tak bychom mohli uvažovat o celém prvním stupni," řekl ministr zdravotnictví. Podle něj je ale nyní brzo na to říkat, kdy to nastane. "Budeme to vědět v průběhu příštího týdne," uvedl. V pondělí chce Blatný představit upravený systém PES vládě a ve středu by se mělo rozhodnout o tom, kdy kdo do školy půjde. "Nebude to dřív než to další pondělí," dodal.

Komunisté si obnovení provozu prvního stupně kladli ve čtvrtek jako jednu z podmínek pro podporu při hlasování o prodloužení nouzového stavu. Blatný ve Sněmovně řekl, že předpokládá otevření celého prvního stupně začátkem února, pokud to epidemická situace povolí. V prvních až pátých třídách je podle údajů ministerstva školství přibližně 550.000 dětí.

Do škol může nyní chodit zhruba 216.000 prvňáků a druháků, 27.000 žáků speciálních škol a 365.000 dětí ve školkách. Deváťáků je podle údajů ministerstva školství kolem 94.000 a žáků posledních ročníků maturitních i učňovských oborů asi 93.000. Jejich návrat do škol označovalo ministerstvo za svou prioritu už dříve. Na jaře tyto žáky čekají přijímací, maturitní a závěrečné zkoušky.

Ředitelé škol se už na začátku ledna obrátili na ministerstvo zdravotnictví také s výzvou, aby se mohly úplně otevřít i takzvané malotřídky. Podle organizátora výzvy, ředitele ZŠ v Branticích na Bruntálsku Adama Šimůnka, je z celkového počtu více než 4000 základních škol v Česku 38 procent malotřídních. Na podzim jim ministerstvo udělilo výjimku, díky které se s prvňáky a druháky do tříd mohli vrátit i jejich spolužáci z prvního stupně. Ostatní žáci malotřídek zůstávali doma.

Blatný dnes rovněž uvedl, že se umožní i činnost jeslí pro děti do tří let. Naopak dál uzavřené mají zůstat takzvané lesní kluby, jejichž zástupci upozorňovali, že fungují stejně jako mateřské školy. "Bohužel po legální a formální stránce se v současné době jedná o spolky a vzájemnou výpomoc lidí, takže my to nemůžeme vyjmout výjimkou, protože to má jiný statut než zmiňované mateřské školy," řekl ministr.

Související

Jan Blatný

Češi ohodnotili politiky: Babiš a Zeman propadli, boj proti koronaviru zvládl Blatný

Z politiků si v boji proti koronaviru podle průzkumu agentury Kantar CZ vedl nejlépe bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pozitivně jeho konání a kroky hodnotila v březnu, kdy byl ještě ministrem, více než polovina respondentů, přesně 53 procent. Blatný jako jediný získal více pozitivních hodnocení než negativních. Naopak nejvíce negativních hodnocení dostali prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO).

Více souvisejících

Jan Blatný Robert Plaga Školství

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy