Změny ve školství: Ústní maturity z jazyků nepovinné, termíny přijímaček se mění

Letošní maturanti nebudou muset skládat ústní maturitní zkoušky z češtiny a cizího jazyka. Rozhodnout se pro ně budou moci dobrovolně. Maturanti, kteří pracují kvůli epidemii covidu-19 v nemocnicích či domovech seniorů, nebudou muset dělat ani státní didaktické testy. Změny také doznají přijímací zkoušky na maturitní obory.

Pro ostatní zůstanou povinné, pouze se u nich prodlouží čas. Všechny pak bude čekat školní maturita ze dvou či tří předmětů včetně případné praktické zkoušky podle oboru. Vyplývá to z materiálu ministerstva školství, který má ČTK k dispozici, a z dnešního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra školství Roberta Plagy (za ANO).

Termín státních maturitních testů se kvůli epidemii covidu-19 posune z 3. až 7. května na 24. až 26. květen. Mimořádný termín pro maturanty, kteří budou při řádném termínu testů v karanténě, bude 7. až 9. července. Období školních maturit nezačne 16. května, jak se předpokládalo, ale bude od 1. června do 23. července. Praktické zkoušky, které měly začít od 1. dubna, se budou moci konat od 19. dubna do 27. srpna.

Premiér od minulého týdne prosazoval možnost takzvané úřední maturity pro všechny. V úterý pak uvedl, že by mohly být tři podoby maturit, a to klasická, lehčí a úřední. Dnes ráno tento nápad označil za nedobrý. Plaga jeho představy o plošné úřední maturitě v pondělí odmítl, proti se postavili i zástupci zaměstnavatelů a vysokých škol.

Kvůli epidemii covidu-19 upravilo ministerstvo podobu maturit už v lednu. Tehdy rozhodlo, že se letos podobně jako loni kvůli epidemii covidu-19 zruší písemné práce z povinné češtiny a cizího jazyka. Na test z jazyků prodloužilo čas ze 75 na 85 minut, z cizího jazyka ze 100 na 110 minut a z matematiky ze dvou hodin na 135 minut. Období pro praktické zkoušky nastavil úřad do 27. srpna a umožnil ředitelům škol změnit formu a hodnocení těchto zkoušek nebo naplánovat praktickou výuku i na letní prázdniny.

S ohledem na aktuální epidemickou situaci a pokračování výuky na dálku jsou podle Plagy ale nutné i další úpravy. Zatímco podle lednového vyjádření měly ústní zkoušky z češtiny a cizího jazyka zůstat povinné, nyní úřad rozhodl o tom, že budou jen dobrovolné. Pokud se jich studenti nezúčastní, nebudou součástí jejich hodnocení na maturitním vysvědčení. Pro všechny zůstane povinná školní část maturity, která se skládá ze dvou až tří předmětů podle oboru.

Ministerstvo zároveň připravilo větší úlevy pro maturanty, kteří kvůli epidemii od 12. října odpracovali alespoň 160 hodin v nemocnicích či sociálních zařízeních. Tito studenti nebudou muset psát ani didaktické testy, které jsou jinak povinné z češtiny a buď matematiky, nebo cizího jazyka. Zájemci je budou moci skládat dobrovolně. I v případě neúspěchu u zkoušek budou automaticky hodnoceni jako "uspěl". Hodnotit se pak budou podle známek z daných předmětů na vysvědčení za druhá pololetí prvního až třetího ročníku a první pololetí čtvrtého ročníku.

Termíny přijímacích zkoušek na SŠ se posunou z dubna na květen

Jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory se letos kvůli epidemii covidu-19 opět posunou na pozdější termíny. Na čtyřletých oborech se budou konat 3. a 4. května a na víceletých gymnáziích 5. a 6. května. Vyplývá to z materiálu ministerstva školství, který má ČTK k dispozici. Posun termínu po dnešním jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) na tiskové konferenci potvrdil ministr školství Robert Plaga (za ANO). Původně měly být jednotné přijímací zkoušky mezi 12. a 15. dubnem. Loni se kvůli epidemii konaly místo dubna v červnu.

Kvůli epidemii covidu-19 oznámil Plaga už loni na podzim, že jednotné přijímací zkoušky organizované Cermatem z češtiny a matematiky budou letos povinné jen na víceletých gymnáziích. Na čtyřletých oborech se konat nemusí. Ředitelé škol se mohli do konce ledna rozhodnout, zda místo zkoušek organizovaných Cermatem budou dělat jen vlastní školní přijímací zkoušky, případně budou moci přijmout uchazeče bez zkoušek, pokud jejich počet nepřesáhne počet nabízených míst. Většina škol podle zjištění ČTK zůstala u jednotných přijímacích testů.

Podobně jako loni se u jednotných přijímacích zkoušek letos prodlouží čas, a to u testu z češtiny z 60 na 70 minut a v matematice ze 70 na 85 minut. Na rozdíl od minulého roku, kdy měli uchazeči na složení zkoušky jediný pokus, letos zatím ministerstvo počítá s tím, že se budou konat obvyklé dva termíny.

Zájemci mohli podávat přihlášky na střední školy do 1. března. Podle Marka Lehečky z referátu vnějších vztahů Cermatu mohou školy předat údaje o uchazečích do informačního systému Cermatu do poloviny tohoto týdne. Loni se na čtyřleté obory přihlásilo zhruba 69.000 uchazečů a na osmiletá či šestiletá gymnázia kolem 25.000 žáků pátých a sedmých tříd. Většina se hlásila na dvě školy.

Související

Vláda ČR

Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině

Vláda na svém pondělním jednání jednomyšleně podpořila poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy, který usiluje o plošný zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení. Omezení se má týkat mateřských škol, základních škol a také nižších stupňů víceletých gymnázií. Podle ministra školství se kabinet k této zákonné úpravě rozhodl na základě vyhodnocení dat ze škol, z nichž vyplynulo, že dosavadní dobrovolný přístup nepřinesl dostatečné výsledky.

Více souvisejících

Školství maturity Robert Plaga studenti

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život

Na pláži v chorvatské Bašce na ostrově Krk došlo v ranních hodinách k vážnému zranění ženy, kterou během silné bouřky zasáhl blesk v momentě, kdy nesla slunečník.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy