Ve školních jídelnách se stravuje skoro 77 procent dětí v Česku

Nejčastějším důvodem proč dítě nechodí do jídelny, je podle průzkumu to, že se stravuje doma. Uvedlo to 40 procent dotázaných, především v menších městech Jihočeského, Olomouckého a Karlovarského kraje. V 17 procentech případů dítěti v jídelně nechutná, u téměř 13 procent jsou důvody finančního rázu. Z toho přes devět procent lidí uvedlo, že cena pokrmů je nepřiměřená, u 3,5 procenta jsou školní obědy nad možnostmi rozpočtu. Zhruba sedm procent lidí míní, že jídla nemají správnou výživovou hodnotu, šesti procentům vadí malé porce.

O školní jídelníček a to jak dítěti chutná se pravidelně zajímá 86 procent lidí. Pro téměř 65 procent rodičů je prioritou, aby dítěti chutnalo, 62 procent uvedlo i potřebu, aby dítě jedlo zdravě a vyváženě. Pro zhruba 60 procent rodičů je prioritou to, aby dítě nemělo hlad, 36 procent chce, aby dítě nemuselo jíst, co nemá rádo. Zhruba 14 procent rodičů žádá přípravu školního jídelníčku od odborníka a 11 procent požaduje, aby se dítě u oběda vzdělávalo o zdravém životním stylu.

Vyváženost obědů a jejich zdravé složení za nejdůležitější parametr podle průzkumu považují především rodiče - vysokoškoláci. Chutnost a vydatnost jsou naopak výrazně důležitější pro rodiče se základním a středoškolským vzděláním.

Kolem 34 procent respondentů také požaduje, aby obědy v jídelnách byly pestřejší a děti měly výběr z více variant, stejný podíl chce i lepší nabídku čerstvého ovoce a zeleniny. Zhruba 25 procent lidí není spokojeno s kvalitou pokrmů. Podle průzkumu jsou kritičtější mladí rodiče a lidé s vyšším vzděláním.

Za výhodu školních jídelen 68 procent lidí označilo to, že rodiče nemusí pro potomka připravovat oběd, 57 procent oceňuje, že se dítě nají přímo ve škole. Nedostatkem je pro 32 procent dotázaných malý výběr jídel, zhruba 28 procent zmínilo jejich nízkou kvalitu a 21 procentům rodičů vadí to, že si dítě může koupit v jídelnách nezdravé potraviny v doplňkovém prodeji.

Michal Debrecéni, ze společnosti Compass Group, pod níž Scolarest spadá, také řekl, že si téměř čtvrtina rodičů přeje možnost lepší komunikace a ovlivňování kvality jídelníčků. Přes 18 procent rodičů chce v menu plnohodnotnou nabídku vegetariánských, veganských či etnických jídel.

Klíčovými parametry školního stravování jsou pro 39 procent rodičů stálá kvalita jídel, pro 37 procent nabídka čerstvého ovoce a zeleniny a 33 procent dotázaných jako nezbytnost uvedlo dodržování hygieny.

Průzkum letos pro Scolarest provedla agentura IPSOS metodou on-line dotazníků od 22. července do 26. července. Zúčastnilo se ho 1047 lidí ve věku od 18 do 65 let. Scolarest provozuje zařízení ve 236 mateřských, základních a středních školách v Česku.