Vysoké školy zvažují kvůli drahým energiím možnost přejít v nadcházející zimě na výuku na dálku. Jejich náklady na energie se podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun přibližně na osm miliard. Na dotaz ČTK to dnes řekl předseda Rady vysokých škol (RVŠ) Milan Pospíšil.
Podle něj školy nebudou schopny bez pomoci státu rostoucí ceny za energie zaplatit. Předseda České konference rektorů (ČKR) Martin Bareš proto jedná se zástupci vlády o možnostech pomoci od státu.
"Rok 2023 bude kritický, protože valná většina vysokých škol má nasmlouvané energie do konce roku 2022, ale zaplatit energie za rok 2023 při současném vývoji cen je mimo možnosti vysokých škol bez toho, aby jim stát pomohl," uvedl Pospíšil. "Pan Bareš je v jednání se zástupci vlády, jestli by stát mohl na příští rok poskytnout třeba nějakou speciální dotaci na nárůsty energií na vysokých školách,“ řekl. Kolik peněz navíc by školám pomohlo, neupřesnil. Bude podle něj záležet i na dalším vývoji cen. Jasno by mělo být do konce září, míní.
RVŠ a ČKR podle Pospíšila teď zároveň připravují krizové scénáře pro případnou úpravu zimního semestru. "Vážně se zvažuje, že by se upravil konec zimního semestru a v zimě se třeba přešlo na on-line výuku s tím, že by se pak prezenční výuka doháněla v létě, takže by nekončil semestr na začátku června, ale končil by třeba až v červenci,“ řekl. Tímto opatřením by se podle jeho odhadu mohlo za energie ušetřit možná deset procent nákladů. To, že univerzity kvůli energiím zvažují různá opatření včetně posunutí semestru do teplejších měsíců, zmínil dnes dopoledne i ministr školství Vladimír Balaš (STAN).
Náklady na energie na vysokých školách činily podle Pospíšila v letech 2019 až 2021 každoročně kolem 1,5 miliardy korun. "Letos jsou zhruba o miliardu vyšší," vypočetl. "V roce 2023 se předpokládaly náklady ve vývoji cen z dubna a května 3,5 miliardy korun, na přelomu července a srpna se odhad podle aktuálních cen zvýšil na sedm miliard a nyní dosahuje už osmi miliard," popsal další vývoj.
Například Masarykova univerzita (MU), kterou vede Bareš, zaplatila loni za elektřinu asi 81,5 milionu korun a za letošek odhad vychází na částku 201 milionů, řekl dnes ČTK mluvčí školy Radim Sajbot. „Predikce na rok 2023 hovoří dokonce o 543 milionech Kč,“ uvedl. Za plyn podle něj univerzita loni uhradila devět milionů korun, letos to bude asi 35 milionů a příští rok může být 89 milionů.
Vedení školy podle mluvčího uvažuje o různých možnostech energetických úspor, které zahrnují mimo jiné doporučení k práci z domova či k vypínání monitorů a dalších přístrojů při odchodu z místností. "Samozřejmě, pokud by bylo úplně nejhůř, jsme v mnoha aspektech s velkou pravděpodobností schopní přejít do on-line režimu fungování univerzity,“ řekl. Připomněl, že zkušenosti s výukou na dálku získaly školy už dříve kvůli epidemii covidu-19. Zdůraznil, že nový akademický rok ale začne na MU 12. září standardně.
Na vzdělávání na vysokých školách jde letos z rozpočtu ministerstva školství zhruba 28,6 miliardy korun. Bareš už v červnu uvedl, že rektoři budou požadovat pro příští rok přidání kolem pěti miliard. Vzhledem k dalšímu razantnímu růstu cen od té doby by ale nyní podle Pospíšila měla být potřebná částka asi kolem devíti miliard. Vysoké školy přitom podle něj počítají s tím, že část nákladů na zdražování zaplatí ze svých rezerv.
Pospíšil doplnil, že školy trápí i nedostatečné platy zaměstnanců. Odborní asistenti mají podle něj v současnosti příjmy nižší než učitelé na druhém stupni základních škol a docenti jsou pod průměrem výdělků vysokoškoláků v nepodnikatelské sféře. Na desetiprocentní růst tarifů by podle něj bylo potřeba kolem 1,5 miliardy korun. Propouštět zaměstnance univerzity nechtějí, protože očekávají v nadcházejících letech růst počtu studentů v důsledku příchodu silnějších ročníků mladých lidí, dodal.
Související
Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda
Anonym hrozí střelbou. Policie s univerzitami nastavuje bezpečnostní opatření
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
včera
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
včera
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno včera
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
včera
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
včera
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
včera
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
včera
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
včera
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
včera
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
včera
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.
Zdroj: Libor Novák