Základní školy nezavřeme, ujišťoval Prymula. Respirátory dorazí učitelům příští týden

Dálkovou výuku na základních školách vláda zavádět nechce, ujišťoval poslance při dnešních sněmovních interpelacích ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Od pondělí se na dva týdny zavřou v oblastech s vyšším rizikem nákazy novým koronavirem střední školy.

"U středoškoláků má zavedení distančního vzdělávání nejmenší dopad na kvalitu poskytovaného vzdělání na rozdíl od druhých stupňů, kde se skutečně nechystáme tato opatření provést," řekl Prymula na dotazy Vojtěcha Munzara (ODS), podle kterého by měla být prezenční výuka zachována v co nejširší míře.

Zavření středních škol má podle ministra snížit rychlost šíření nákazy. "Vycházel jsem ze situace, kdy my chceme snížit celkovou zátěž, aniž bychom dramaticky postihli ekonomiku," řekl Prymula. Veškerá jiná možná opatření by podle něho byla bolestivější. Připustil, že i zavedení dálkové výuky na středních školách je citelné. "Jiným způsobem to v tuto chvíli řešit neumíme," dodal.

V uzavřených školách se bude moci konat jen praktická výuka. Opatření hygieniků se ale dotknout i základních škol. Výuka hudební výchovy v nich bude od pondělí na 14 dnů bez zpěvu. Tělocvik bude na prvním stupni bez omezení, na druhém stupni by se měl konat venku.

Respirátory by do školství měly zamířit příští týden

Respirátory pedagogickým a nepedagogickým pracovníkům ve školách by měly být uvolněny ze státních rezerv a distribuovány příští týden. Novinářům to dnes řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Pracovníci ve školství mají dostat 2,5 milionu respirátorů typu FFP2, schválila ve středu vláda. Každý má dostat deset kusů.

"V případě Prahy jsme domluveni, že tu distribuci na území města zařídí Praha - to bylo součástí dohody s panem primátorem (Zdeňkem) Hřibem (Piráti). O dalších distribučních kanálech se budeme bavit s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD)," uvedl Plaga. Na rozvozu by se podle něj pravděpodobně měli podílet hasiči, nepředpokládá naopak, že by respirátory roznášela Česká pošta.

Do českých škol zamíří téměř tři miliony respirátorů ze státních hmotných rezerv. Dnes o tom rozhodla vláda. Každý učitel i nepedagogický pracovník dostanou po deseti kusech. Distribuce začne už příští týden.

— Robert Plaga (@RobertPlaga) September 30, 2020

Pošta distribuovala na začátku září roušky a respirátor lidem starším 60 let. Ústenky byly z balení po 50 kusech rozdělovány a vkládány do obálek po pěti. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) pošta přitom porušila zákonné požadavky na distribuci a technické normy zdravotnických prostředků. Lze je podle něho distribuovat jen v ochranných obalech a s informací od výrobce.

"Respirátory (pro pedagogické a nepedagogické pracovníky ve školách) jsou baleny jednotlivě a pak v balíčcích po deseti, takže tady by žádný problém nastat neměl," uvedl dnes Plaga. 

Související

Více souvisejících

Roman Prymula (epidemiolog) Robert Plaga učitelé Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Školství

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy