Sněmovna má schvalovat cenové stropy u elektřiny a odvody z jejího prodeje

Zákon bude muset ještě schválit Senát a podepsat prezident. Stropy pro výrobu elektřiny vycházejí z evropského nařízení, které stanovuje limit na 180 eurech (4380 Kč) za megawatthodinu.

Odvod z nadměrného příjmu z prodeje elektřiny má spravovat Energetický regulační úřad. Bude ale moci dožádat orgány finanční správy o pomoc s jeho výběrem. Energetický regulační úřad zvolila vláda z toho důvodu, že má podle energetického zákona energetiku ve své působnosti.

Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) řekl v tomto týdnu poslancům z rozpočtového výboru, že ačkoli je evropské nařízení takzvaným přímo použitelným předpisem, není možné ho uplatnit bez vnitrostátní úpravy. Proto ho vláda předložila v podobě novely energetického zákona. Evropské nařízení o intervenci v mimořádné situaci, které se týká mimořádných cen energií, však podle něj neřeší, jak mají státy odvody vybírat a jak mají státy výrobcům tyto odvody uložit.

Nadměrným příjmem se pro účely odvodu z nadměrných příjmů bude rozumět kladný rozdíl mezi tržním příjmem a stropem tržního příjmu za odvodové období. Takzvaný strop tržního příjmu bude zakotven přímo v zákoně. Podle Síkely vycházela vláda z nákladových modelů u jednotlivých zdrojů elektřiny tak, aby výrobcům zůstal přiměřený zisk. Členským státům nařízení podle něj umožňuje rozlišovat mezi jednotlivými technologiemi výroby elektřiny.

Pro větrné, solární, geotermální a vodní elektrárny bude představovat 180 eur (asi 4400 Kč) z prodeje jedné megawatthodiny elektřiny. Z plynného paliva z biomasy to bude 240 eur (asi 5800 Kč) , z pevného paliva z biomasy 210 eur (asi 5100 Kč), z energetického využití komunálního odpadu 100 eur (asi 2430 Kč), z jaderné energie 70 eur (asi 1700 Kč), z minerálních olejů a z rašeliny 180 eur. U hnědého uhlí bude sazba u zdrojů do instalovaného výkonu 140 MW činit 230 eur (asi 5600 Kč), nad 140 MW bude sazba 170 eur (asi 4100). Kurzy pro přepočet budou vycházet z úpravy v zákoně o daních z příjmů a odvíjet se budou od kurzu České národní banky.

Vláda v důvodové zprávě očekává, že na tomto odvodu vybere 80 miliard korun. Současně s tím ale očekává, že se v důsledku tohoto odvodu může propadnout výběr daně z neočekávaných zisků, a to až 40 miliard korun. Sněmovna tuto daň schválila začátkem listopadu. Tato daň dopadne na energetické firmy a banky. V návrhu státního rozpočtu na příští rok vláda uvádí, že na dani i na odvodu vybere celkem 100 miliard korun, z toho na dani z neočekávaných zisků plánuje vybrat 85 miliard. Pokud se výběr daně propadne na 45 miliard a současně by stát na odvodech vybral 80 miliard, činil by celkový příjem státu 125 miliard korun. Síkela řekl v úterý ČTK, že jde o odhady, které se budou upřesňovat.

Zástupci ministerstva financí v úterý před rozpočtovým výborem také vyvraceli obavy z možného dvojího zdanění. Odvod z prodeje elektřiny bude daňově uznatelným nákladem podle paragrafu 24 zákona o daních z příjmů a elektrárenská firma si o něj bude moci snížit základ daně z neočekávaných zisků.

Rozpočtový výbor doporučil schválit zákon beze změny. Hospodářský výbor ho podpořil s úpravami. Chce například prodloužit lhůtu pro podání vyúčtování za první odvodové období z navržených 25 dnů na dva měsíce.