Marksová si zavařila. Zástupci české matky v Norsku žádají vysvětlení. Ministerstvo vzkázalo toto

Praha - Europoslanci Petr Mach, Tomáš Zdechovský a advokát Pavel Hasenkopf, který zastupuje matku Evu Michalákovou v kauze jejích dětí, které byly odebrány norskými úřady, žádají vysvětlení ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové k některým jejím výrokům. Podle Zdechovského se ze strany ministryně jedná o "ignoraci a lenost", Mach Marksové zaslal otevřený dopis s výzvou k osobnímu sekání.

Michaláková podle ministryně neříká veřejnosti plnou pravdu. "Obecně se domnívám a respektuji to, že rodinné kauzy, do kterých jsou zapleteny nezletilé děti, nemají vůbec co dělat na veřejnosti. Také se domnívám, že v médiích nemají co dělat fotky dětí paní Michalákové, byť mají přes oči černou pásku. Podle mého je to nedostatečné, fotky by být uveřejňovány neměly a kauza by se v médiích rozmazávat neměla, protože děti si ji dohledají a potáhne se s nimi celý život. Tu kauzu už nikdy nevymažou z veřejného prostoru. A to si myslím, že je špatně," uvedla v rozhovoru pro idnes.cz.

"I já jsem matka dvou malých dětí a opravdu se dovedu do jisté míry do paní Michalákové vcítit a ta situace je opravdu velice, velice složitá. Na druhou stranu musím říci, že i já jsem měla možnost seznámit se s částí toho spisu, který je přeložený, a jsou tam věci, které jsou vlastně v souladu s tím, co dnes řekla ta norská ambasáda. Nicméně na druhou stranu to jsou věci velice intimního charakteru z té rodiny a já si myslím, že ta maminka ani kvůli sobě ani kvůli těm dětem by je vlastně zveřejňovat neměla," uvedla ministryně v pořadu Události, komentáře.

Marksová prý situaci nezlepšuje

Tyto výroky se ale nelíbí českým zástupcům, kteří za práva matky v Norsku bojují. "Slova paní ministryně svědčí o její naprosté ignoraci a lenosti zjistit si relevantní informace nejen o případu Evy Michalíkové, ale také o x dalších případech, v nichž postupoval Barnevernet, velmi jemně řečeno, nestandardně. Není-li ministryně, do jejichž kompetencí spadá i oblast rodiny, schopná zjistit si dostatek informací a na základě nich jednat ve prospěch občanů, na místě jsou pochybnosti o smyslu jejího vládního působení. Paní ministryně Marksová by proto měla své výroky dostatečně vysvětlit a omluvit se, nebo rezignovat na svůj post!" uvedl ve svém komentáři, který poskytl serveru EuroZprávy.cz, europoslanec Tomáš Zdechovský.

Psali jsme: Europoslanec vyzval kvůli dětem odebraným norskými úřady ministryni Marksovou k rezignaci  

Pobouřen je i advokát Pavel Hesenkopf, který na sociální síti uvedl: "Toto je na osobnostní žalobu. Obrátím se na ministryni Marksovou s výzvou, aby se paní Eva Michalakova za výroky obsažené v článku veřejně omluvila."

O vysvětlení výroků žádá ministryni i Petr Mach, který je podle své tiskové mluvčí Kateřiny Kašparové "značně znepokojen dnešním vyjádřením ministryně ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové Tominové v médiích ke kauze českých dětí zadržovaných v Norsku."

"Podle jeho názoru její slova matce dětí situaci příliš nezlepšují, ba spíše naopak. Velice rád by se s ní proto setkal a vyzývá ji k tomu Otevřeným dopisem," doplnila  Kašparová, která připomíná, že Mach se už osobně setkal s matkou dětí a tento týden byl i u jejího jednání s norským úřadem pro ochranu dětí (Barnevernet), společně s europoslancem Tomášem Zdechovským, poslankyní Jitkou Chalánkovou a právníkem rodiny Pavlem Hasenkopfem.

Neříkáte pravdu, udeřil Mach na Marksovou

V otevřeném dopise Mach uvádí, že jednal i s norskou policií, která celý případ vyšetřovala, a nic podezřelého neshledala a žádné obvinění nepotvrdila. "Dokonce sama norská policie stojí na straně paní Michalákové, u soudu hodlá ve prospěch matky dětí svědčit osobně i policejní komisařka Torill Sorteová, která podnět na zneužívání dětí vyšetřovala. Řekla mi to osobně poté, co mi potvrdila, že veškeré podněty na zneužívání nebo týrání dětí se ukázaly jako zcela nepodložené," píše Mach.

"Uvádíte, že jde o „rodinný spor" – to ale rozhodně není pravda. Podle mě jde o šikanu matky úřadem, který od začátku nedbá na princip presumpce neviny. Dále jste dnes řekla, že když budou chlapci chtít, tak se jejich schůzky s matkou prodlouží. Dokážete si ale představit, co se děje v hlavě malého dítěte, které už tři roky v podstatě nevidělo svou matku (max. 2x ročně na chvíli, pod dozorem pěstounů, kdy matka své děti ani nesměla spontánně obejmout)? Takové dítě ji už dnes považuje za cizí paní a dobrovolně si neřekne o častější schůzky. Řekla jste, že „Norská strana maximálně respektuje to, co řekne dítě" – jak víte, že minimálně na začátku, krátce po odebrání, děti nechtěly ke své matce a opakovaně se po ní neptaly?" ptá se ministryně.

"Opravdu Vás neděsí, že české děti, z nichž jedno se prokazatelně narodilo v ČR (a není tedy pravdou tvrzení norské strany, že obě vyrůstají od narození v Norsku), už ani neumějí mluvit česky? Nepřijde Vám to jako cílené vymývání mozků? Nezaznamenala jste, že podobných případů už byly přinejmenším stovky? Nikdy jste neslyšela o tom, že pěstounství je v Norsku dobře placený byznys?" dodává v dopise europoslanec.

Závěrem dopisu připomíná, že za měsíc začne zásadní soud, ve kterém, jak doufá, získá Eva Michaláková své děti zpět, kam patří, tedy do své rodiny. I proto by celý případ s Marksovou rád co nejdříve probral, "aby konečně český stát začal účinně bránit a chránit své vlastní občany."

Medializace chlapcům škodí, reaguje Marksová

Vedoucí tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň osobní schůzku Marksové s europoslanci a advokátem nevyloučil, ale zatím ani nepotvrdil. „Ministerstvo v tuhle chvíli učinilo veškeré kroky, které mohlo udělat. To, že se rýsuje dohoda mezi norskou stranou a Českou republikou, že úřad Barnevernet jedná s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, to by byl velký posun v celé kauze," řekl v reakci na žádosti europoslanců Zdechovského a Macha a advokáta Hasenkopfa o osobní schůzku serveru EuroZprávy.cz.

Podle ministryně ale celá medializace kauzy oběma chlapcům škodí. "Na rozdíl od některých výkřiků, které jsem zaregistrovala z médiích, se celé kauze věnuji dlouhodobě. Jednáme koncepčně, celou dobu poskytujeme maximální podporu mamince a jejím příbuzným. V tomto smyslu budeme i pokračovat, nově je tu příslib přímé komunikace mezi norskou stranou a českým Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí a uvidíme, co z ní vyplyne. Osobně se ale domnívám že další takto masivní medializace včetně zveřejnění podrobností, tak, jak se to stalo dnes, nejvíce uškodí právě oběma chlapcům," uvedla Marksová pro EuroZprávy.cz

Související

Více souvisejících

Petr Mach Michaela Marksová-Tominová Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 3 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě

Česko se v pátek - tedy již zítra - rozloučí s Milanem Knížákem. Rodina zesnulého umělce obdržela během náročného období alespoň jednu dobrou zprávu. Jeden z pražských obvodních soudů Knížáka definitivně rehabilitoval za vazební stíhání v dobách komunistického režimu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy