Marksová si zavařila. Zástupci české matky v Norsku žádají vysvětlení. Ministerstvo vzkázalo toto

Praha - Europoslanci Petr Mach, Tomáš Zdechovský a advokát Pavel Hasenkopf, který zastupuje matku Evu Michalákovou v kauze jejích dětí, které byly odebrány norskými úřady, žádají vysvětlení ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové k některým jejím výrokům. Podle Zdechovského se ze strany ministryně jedná o "ignoraci a lenost", Mach Marksové zaslal otevřený dopis s výzvou k osobnímu sekání.

Michaláková podle ministryně neříká veřejnosti plnou pravdu. "Obecně se domnívám a respektuji to, že rodinné kauzy, do kterých jsou zapleteny nezletilé děti, nemají vůbec co dělat na veřejnosti. Také se domnívám, že v médiích nemají co dělat fotky dětí paní Michalákové, byť mají přes oči černou pásku. Podle mého je to nedostatečné, fotky by být uveřejňovány neměly a kauza by se v médiích rozmazávat neměla, protože děti si ji dohledají a potáhne se s nimi celý život. Tu kauzu už nikdy nevymažou z veřejného prostoru. A to si myslím, že je špatně," uvedla v rozhovoru pro idnes.cz.

"I já jsem matka dvou malých dětí a opravdu se dovedu do jisté míry do paní Michalákové vcítit a ta situace je opravdu velice, velice složitá. Na druhou stranu musím říci, že i já jsem měla možnost seznámit se s částí toho spisu, který je přeložený, a jsou tam věci, které jsou vlastně v souladu s tím, co dnes řekla ta norská ambasáda. Nicméně na druhou stranu to jsou věci velice intimního charakteru z té rodiny a já si myslím, že ta maminka ani kvůli sobě ani kvůli těm dětem by je vlastně zveřejňovat neměla," uvedla ministryně v pořadu Události, komentáře.

Marksová prý situaci nezlepšuje

Tyto výroky se ale nelíbí českým zástupcům, kteří za práva matky v Norsku bojují. "Slova paní ministryně svědčí o její naprosté ignoraci a lenosti zjistit si relevantní informace nejen o případu Evy Michalíkové, ale také o x dalších případech, v nichž postupoval Barnevernet, velmi jemně řečeno, nestandardně. Není-li ministryně, do jejichž kompetencí spadá i oblast rodiny, schopná zjistit si dostatek informací a na základě nich jednat ve prospěch občanů, na místě jsou pochybnosti o smyslu jejího vládního působení. Paní ministryně Marksová by proto měla své výroky dostatečně vysvětlit a omluvit se, nebo rezignovat na svůj post!" uvedl ve svém komentáři, který poskytl serveru EuroZprávy.cz, europoslanec Tomáš Zdechovský.

Psali jsme: Europoslanec vyzval kvůli dětem odebraným norskými úřady ministryni Marksovou k rezignaci  

Pobouřen je i advokát Pavel Hesenkopf, který na sociální síti uvedl: "Toto je na osobnostní žalobu. Obrátím se na ministryni Marksovou s výzvou, aby se paní Eva Michalakova za výroky obsažené v článku veřejně omluvila."

O vysvětlení výroků žádá ministryni i Petr Mach, který je podle své tiskové mluvčí Kateřiny Kašparové "značně znepokojen dnešním vyjádřením ministryně ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové Tominové v médiích ke kauze českých dětí zadržovaných v Norsku."

"Podle jeho názoru její slova matce dětí situaci příliš nezlepšují, ba spíše naopak. Velice rád by se s ní proto setkal a vyzývá ji k tomu Otevřeným dopisem," doplnila  Kašparová, která připomíná, že Mach se už osobně setkal s matkou dětí a tento týden byl i u jejího jednání s norským úřadem pro ochranu dětí (Barnevernet), společně s europoslancem Tomášem Zdechovským, poslankyní Jitkou Chalánkovou a právníkem rodiny Pavlem Hasenkopfem.

Neříkáte pravdu, udeřil Mach na Marksovou

V otevřeném dopise Mach uvádí, že jednal i s norskou policií, která celý případ vyšetřovala, a nic podezřelého neshledala a žádné obvinění nepotvrdila. "Dokonce sama norská policie stojí na straně paní Michalákové, u soudu hodlá ve prospěch matky dětí svědčit osobně i policejní komisařka Torill Sorteová, která podnět na zneužívání dětí vyšetřovala. Řekla mi to osobně poté, co mi potvrdila, že veškeré podněty na zneužívání nebo týrání dětí se ukázaly jako zcela nepodložené," píše Mach.

"Uvádíte, že jde o „rodinný spor" – to ale rozhodně není pravda. Podle mě jde o šikanu matky úřadem, který od začátku nedbá na princip presumpce neviny. Dále jste dnes řekla, že když budou chlapci chtít, tak se jejich schůzky s matkou prodlouží. Dokážete si ale představit, co se děje v hlavě malého dítěte, které už tři roky v podstatě nevidělo svou matku (max. 2x ročně na chvíli, pod dozorem pěstounů, kdy matka své děti ani nesměla spontánně obejmout)? Takové dítě ji už dnes považuje za cizí paní a dobrovolně si neřekne o častější schůzky. Řekla jste, že „Norská strana maximálně respektuje to, co řekne dítě" – jak víte, že minimálně na začátku, krátce po odebrání, děti nechtěly ke své matce a opakovaně se po ní neptaly?" ptá se ministryně.

"Opravdu Vás neděsí, že české děti, z nichž jedno se prokazatelně narodilo v ČR (a není tedy pravdou tvrzení norské strany, že obě vyrůstají od narození v Norsku), už ani neumějí mluvit česky? Nepřijde Vám to jako cílené vymývání mozků? Nezaznamenala jste, že podobných případů už byly přinejmenším stovky? Nikdy jste neslyšela o tom, že pěstounství je v Norsku dobře placený byznys?" dodává v dopise europoslanec.

Závěrem dopisu připomíná, že za měsíc začne zásadní soud, ve kterém, jak doufá, získá Eva Michaláková své děti zpět, kam patří, tedy do své rodiny. I proto by celý případ s Marksovou rád co nejdříve probral, "aby konečně český stát začal účinně bránit a chránit své vlastní občany."

Medializace chlapcům škodí, reaguje Marksová

Vedoucí tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň osobní schůzku Marksové s europoslanci a advokátem nevyloučil, ale zatím ani nepotvrdil. „Ministerstvo v tuhle chvíli učinilo veškeré kroky, které mohlo udělat. To, že se rýsuje dohoda mezi norskou stranou a Českou republikou, že úřad Barnevernet jedná s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, to by byl velký posun v celé kauze," řekl v reakci na žádosti europoslanců Zdechovského a Macha a advokáta Hasenkopfa o osobní schůzku serveru EuroZprávy.cz.

Podle ministryně ale celá medializace kauzy oběma chlapcům škodí. "Na rozdíl od některých výkřiků, které jsem zaregistrovala z médiích, se celé kauze věnuji dlouhodobě. Jednáme koncepčně, celou dobu poskytujeme maximální podporu mamince a jejím příbuzným. V tomto smyslu budeme i pokračovat, nově je tu příslib přímé komunikace mezi norskou stranou a českým Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí a uvidíme, co z ní vyplyne. Osobně se ale domnívám že další takto masivní medializace včetně zveřejnění podrobností, tak, jak se to stalo dnes, nejvíce uškodí právě oběma chlapcům," uvedla Marksová pro EuroZprávy.cz

Související

Více souvisejících

Petr Mach Michaela Marksová-Tominová Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Modžtaba Chámeneí

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

včera

včera

raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie

Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.

včera

Pete Hegseth

Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku

Nástup Peta Hegsetha do čela amerického Pentagonu vyvolává vlnu zděšení a ostré kritiky. Bývalý moderátor stanice Fox News, kterého Donald Trump jmenoval ministrem obrany – a příznačně jej přejmenoval na „ministra války“ – se stal tváří probíhajícího konfliktu s Íránem. Místo rozvážného státnického přístupu však Hegseth volí rétoriku, kterou kritici přirovnávají k chování „kresleného rváče“.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky

Válka v Íránu, kterou rozpoutala administrativa Donalda Trumpa společně s Izraelem, vtahuje podle analýzy CNN zbytek světa do chaotického víru politiky postavené na boření zavedených pořádků. Přístup Spojených států ke svým spojencům v předvečer konfliktu připomínal nápis na slavné bundě Melanie Trumpové: „Mně je to jedno. A vám?“ Washington totiž nejenže nehledal diplomatickou legitimitu, ale své nejbližší partnery o zahájení ofenzivy často ani neinformoval.

včera

včera

8. března 2026 21:56

8. března 2026 21:11

Princ Andrew

Britská monarchie ukončí pronájem domu pro Andrewa. Rozhodl on sám

Bývalý princ Andrew se vzdává další nemovitosti, kterou měl v pronájmu od královské rodiny. Upozornila na to BBC. Jde o budovu nacházející se v blízkosti jeho někdejšího sídla, které syn zesnulé královny Alžběty II. kontroverzně prodal již před více než dvaceti lety. 

8. března 2026 20:08

8. března 2026 19:15

Česká televize vrací úder. Tvrzení končícího Moravce odmítá

Česká televize respektuje rozhodnutí moderátora hlavní politické diskuze Václava Moravce, který po 21 letech končí ve veřejnoprávní televizi. Podle vedení média ale není pravda, že by v ČT nebyla garantována nezávislost redakční práce. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy