Ostré srovnání Breivika a Michalákové. Kdo je na tom hůře?

Breivik zavraždil 77 lidí, za což by v mnoha zemích světa dostal trest smrti či minimálně doživotní trest v přísně střežené věznici bez možnosti propuštění. Norsko ale chce podle europoslanec dát najevo, jak mu záleží na tom, aby se i s tím nejstrašnějším hrdlořezem či psychopatem zacházelo pokud možno co nejhumánněji.

Rodina je proto se synem v písemném i osobním kontaktu a neplatí pro ní žádná větší omezení. Zdechovský také upozorňuje, že při setkání matka může se svým synem hovořit rodným jazykem a jeho „věznice" připomíná spíše lepší penzion, kde má přístup k počítači, televizi a může si oběd vybrat i z několika chodů.

"Na druhé straně je Eva Michaláková coby česká matka dvou odebraných synů Davida a Denise. Policie u ní zkoumala podezření na sexuální obtěžování dětí, nicméně nenašla nic, co by nasvědčovalo, že by k něčemu takovému mělo dojít. Nepředstavuje žádné nebezpečí ani pro své okolí, ani pro děti. Svědčí o tom i skutečnost, že pracuje s dětmi v mateřské školce," zamýšlí se v komentáři Zdechovský.

I přesto mohla Michaláková vídat své děti pouze dvakrát ročně na dvě hodiny. Nyní u ní Barnevern přitvrdil a dobu jí snížil ze dvou hodin pro každého z obou dětí pouze na patnáct minut na to, aby viděla oba syny.

"Takže si to shrňme: Masový vrah může celkem pravidelně vídat vlastní matku a příbuzné. Setkávání nejsou kladeny žádní větší překážky či omezení. A na druhé straně byly nevinné matce odebrány děti a nyní je smí vídat jen dvakrát do roka na patnáct minut, a to ještě za velmi přísného dohledu norské sociálky. Matka nesmí se svými dětmi mluvit česky ani je obejmout. Důvod nikdo pořádně neví," píše Zdechovský.

V případě zacházení s masovým vrahem vidí bezbřehou humanitu ve vztahu k nejnebezpečnějším zločincům. "Naopak některým nevinným nedokážou pomoci ani soudy či policie a příliš účinný není ani diplomatický nátlak. Takhle to dopadá, když se sociálka stane státem ve státě," dodává.

Následně připouští, že diskutující i komentátoři, kteří si stěžují na přílišnou medializaci a politizaci celé kauzy, mají trochu pravdu. "Pokud právní i diplomatické prostředky dostatečně nezabírají, není jiná možnost, než dostatečně rozšířit povědomí o bezpráví a zkusit ho napravit přes poslední nástroj – veřejnou diskusi. Pokud s tím někdo nesouhlasí, ať vymyslí jiný nástroj. Z mého pohledu současný mediální a politický tlak je poslední šance zvrátit bezpráví páchané na Michalákových," uzavřel Zdechovský.