Praha - Podle konsorcia organizací, které pracují s migranty, by oprávnění uprchlíci měli mít možnost dostat se do bezpečí do Evropy legálně a požádat tu o ochranu. Pro lidi v ohrožení života by měla být dostupnější například humanitární víza či možnost sloučení rodiny s příbuznými. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty to uvedlo na svém webu.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) loni počet uprchlíků dosáhl 59,5 milionu. Jen Sýrii kvůli tamním letitým bojům opustily čtyři miliony lidí, na 900.000 lidí uprchlo po vypuknutí konfliktu z Ukrajiny. Česká vláda schválila, že ČR do konce roku 2017 přijme 1500 uprchlíků. Jejich postavení upravuje Ženevská konvence z roku 1951. Jsou to lidé, jimž hrozí v jejich zemi pronásledování kvůli rase, národnosti, náboženství či politickým názorům.
"Uprchlíkem se nelze stát tak, že se k tomu daná osoba rozhodne. Je potřeba splňovat kritéria. Ekonomický migrant nemůže předstírat, že je uprchlík," zdůraznili zástupci organizací. Pronásledovaní mohou žádat v ČR o azyl či o dočasnou ochranu. Podle zástupců nevládních organizací by měla ale také důsledně fungovat návratová politika pro ekonomické migranty, které Evropa nepřijme.
Konsorcium zastřešuje 18 organizací. Uvedlo, že by oprávnění uprchlíci měli mít možnost dostat se do zemí EU legálně a požádat v nich o útočiště. Zabránilo by se tak obchodu při pašování lidí i úmrtím na nebezpečné cestě. "Většina uprchlíků nemá možnost zajistit si cestovní dokumenty, které by jim umožnily legálně přicestovat. Zastupitelské úřady v zemích konfliktu nefungují," podotkli členové konsorcia. Podle nich by ambasády evropských států mohly vydávat potřebným humanitární víza. Rozšířit by se mohla i možnost slučování rodin. Lidé by se mohli dostat do zemí, kde už žijí jejich příbuzní.
Uprchlíci by také neměli být trestáni za to, že ze své vlasti utekli bez řádných dokladů, zdůraznilo konsorcium. "Uprchlíci často opouštějí zemi za dramatických okolností, které jim neumožňují vyřídit si legálně vstupní dokumenty," uvedlo konsorcium. Podle něj ženevská konvence trestat uprchlíky za nelegální vstup zakazuje. Žadatelé o azyl končívají ve speciálních uzavřených zařízeních. Po zadržení navíc dostanou záznam do databáze, nemohou pak několik let žádat o víza v ČR či v jiném státě EU.
V EU platí takzvané dublinské nařízení. Podle něj země zadržené uprchlíky vrací do státu, přes který do EU vstoupili a v němž požádali o azyl. Podle konsorcia by se měla pravidla přehodnotit. Hraniční státy totiž čelí velkému náporu a nezvládají ho. "Je neudržitelné, aby země jako Maďarsko, Bulharsko, Polsko, Itálie, Malta měly dlouhodobě řádově o desetitisíce více žadatelů o mezinárodní ochranu, než má ČR," uvedlo konsorcium.
ČR prý nedodržuje ani zákaz navrácení ze svého letiště. Pokud uprchlíci přiletí s platným vízem a chtějí požádat o azyl, cizinecká policie jim podle konsorcia odepírá vstup na české území.
Podle nevládních organizací by se s integrací uprchlíků mělo začít už v době, kdy čekají na vyřízení azylu či ochrany, ne až po udělení. Měli by se hned začít učit česky a připravovat případně na budoucí práci, i když se pak třeba vrátí zpět do vlasti.
Související
Itálie kritizuje Německo za financování záchrany migrantů na moři
Dvě lodě s migranty žádají po italské vládě bližší přístav, než jim přidělila
Imigranti z Afriky a Blízkého Východu , uprchlíci
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák