Cítí se tu jako štvaná zvěř, říkají dobrovolníci pomáhající běžencům

"Tím důvodem byl zájem o jejich bezpečí a pohodu na cestě. Může se tam stávat, že se vytvoří velký dav a pak je dost těžké, aby byly uspokojeny základní potřeby těch lidí a může docházet i ke zraněním," vysvětluje Jan Skalík, který uprchlíkům pomáhal překračovat srbsko-chorvatskou hranici.

Podobné důvody má i další dobrovolník Jan Vrobel. "Tito lidé jsou v problémech, jaké si člověk, který má nějaké sociální zabezpečení nedokáže představit. Oni žili své normální životy v Sýrii, normálně pracovali, normálně studovali a o to všechno přišli."

Řekl dobrovolník, který uprchlíkům pomáhal na maďarských nádraží Budapešť - Keleti a Bicske. Nyní se vydal na svou třetí humanitární výpravu, tentokrát na hraniční přechod Babska mezi Srbskem a Chorvatskem. K pomoci uprchlíkům ho vede také přístup české vlády a veřejnosti.

"Česká vláda a česká veřejnost kašle na lidi, kteří jsou na pokraji vysílení a jsou v ohrožení života. Nestará se o ně nikdo jiný, než neziskové organizace a pár stovek až tisíc českých dobrovolníků," uvedl Vrobel.

Co uprchlíci nejvíce potřebují? "V krátkém předstihu zjistíme, co je na daném místě potřeba. Většinou to jsou hygienické pomůcky, spacáky, mohou se hodit i SIM karty pro pospojování rozdělených rodin. Teď také zimní oblečení, protože se ochlazuje. Potřebují pláštěnky, protože začíná hodně pršet, nebo třeba karimatky," uvedl Vrobel.

Uprchlíkům však pomůže i vlídné slovo. "Těm lidem pomůže už jenom to, že je pozdravíte, řeknete ´Dobrý den´, usmějete se na ně, to v Evropě moc neznají. Jsou tady jako štvaná zvěř, cítí se tady jako v nepřátelské oblasti, zvlášť v České republice a v Maďarsku," dodal Vrobel.

Skalík a jeho skupina uprchlíkům pomáhali přejít hranici ze Srbska do Chorvatska. "Zavedli jsme systém, kdy jsme se snažili pracovat s jednotlivými autobusy jednotlivě a ty lidi jsme přes hranice pomáhali přecházet v malých skupinkách." Vedle českých dobrovolníků pomáhala na místě OSN. Její pracovníci na místě distribuovali deky. Především chorvatští policisté ocenili, že díky pomoci Skalíka a dalších českých dobrovolníků ubylo konfliktních situací.

Oba dobrovolníci potvrdili, že většina uprchlíků pochází ze Sýrie."Potkal jsem tam velkou část Syřanů. Je pravda, že spolu s nimi chodí i lidé z jiných národů. Domnívám se, že dost těchto lidí bude posléze vráceno do svých zemí, popsal Skalík.

Vrobel vyvrací populární mýtus, že se na cestu vydávají jen mladí muži. "Je to úplně pestrý mix jako v jakékoliv společnosti. Jsou to rodiny, jsou to muži, staří lidé, malé děti, některé ženy porodily pravděpodobně až během Balkánské cesty," řekl český dobrovolník a přidal ještě jeden zajímavý postřeh. "Tito lidé jsou semknutí na své strastiplné pouti, neprojevují se nijak nábožensky, drží pohromadě sunnité, šíité, křesťané, ateisté."

Česká republika není cílem uprchlíků, upozorňuje Vrobel. "Uprchlíků je zhruba 80 až 100 tisíc. U nás požádalo o azyl 67 Syřanů, což je počet lidí, který by zaplnil menší kavárnu. Pokud někdo ze syrských uprchlíků slyšel o naší vlasti, tak o ní slyšel jen to nejhorší. Slyšel o detenčních táborech a o panu prezidentovi Miloši Zemanovi a jeho výrocích."