Na Majdanu bylo 50 nacionalistů a Rusko už křičelo o nacistech. Propaganda je silný nástroj, shodují se odborníci

Asi hodinu a půl trvající diskuzi moderovala politoložka z Masarykovy univerzity Petra Vejvodová. Za debatním stolem zasedl analytik a bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, analytička z Prague Security Studies Institute Ivana Smoleňová, redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup a sociolog médií působící na Masarykově univerzitě Jaromír Volek.

V průběhu debaty se diskutovalo o propagandě, kterou Ruská federace v ukrajinském konfliktu hojně využívá. Odborníci hovořili o tom, jak přesně tato mediální propaganda funguje, jakými způsoby Rusko s veřejným míněním manipuluje a jak se s touto manipulací zvládají západní média vypořádat. V neposlední řadě padla řeč na Českou republiku a zdejší média.

Diskuzní panel otevřela otázka "Jak se svého pohledu vnímáte spojení informační válka v rusko-ukrajinském konfliktu?"

"V hybridní válce, kterou dnes Rusko vede se Západem, samozřejmě využívá propagandu jako jeden z nejúčinnějších nástrojů. To na co cílí, je naše nejistota, naše strachy a naše pohodlí. (...) Oni moc dobře vědí, že jedním z nejdůležitějších nástrojů je relativizace, a to nejen hodnotová, ale relativizace obecně, kdy relativizují vše, co je pro nás jistotou," odpověděl Petr Kolář a dále doplnil, že má na mysli opakované ruské označování západního systému za přežitý a nefunkční a snaží se zpochybnit víru Západu ve fungování jeho demokratických institucí, jako je EU a NATO.

Odborníci se následně shodli na tom, že tato informační válka zastihla Západ nepřipravený. Například Ivana Smoleňová upozornila na to, že lidé nejsou zvyklí kontrolovat zdroje informací, čehož Rusko velmi dobře využívá a podoktla, že Ruská federace se na tento typ připravuje již patnáct let.

„Je jasné, že Rusové vrátili téma geopolitiky do hry. Je třeba říci, že jsme v horké fázi informační války," uvedl Volek a upozornil na úlohu ruské televize Russia Today, jež podle něj představuje jeden z pilířů ruské komunikační strategie v globálním měřítku. Pan Volek přitom identifikoval tři druhy propagandy, tzv. bílou, šedou a černou.

Ondřej Soukup zase poukázal roli, jakou hrála ruská média v eskalaci první fáze ukrajinského konfliktu. "Co se týče Ukrajiny, tak oni (Rusové) na začátku neuvěřitelně přispěli k polarizaci v okamžiku, kdy situace ještě zdaleka nebyla vyhrocená. Nacionalistů bylo na celém Majdanu zhruba tak padesát a oni už křičeli o tom, že to jsou nacisté a antisemité. Pak si dokonce vymysleli útok na kyjevského rabína," uvedl a dodal, že ruská média jsou pravidelně instruována, jakým způsobem mají postupovat.

Poměrně velký prostor byl v debatě věnován také českým médiím a tomu, jak se zvládají s ruskou propagandou vypořádat. "Samotná role médií není tak strašná, jak by se mohlo zdát," zhodnotil situaci českých médií Petr Kolář a dále řekl, že větší problém vidí v tom, jakým lidem se v médiích dostává prostor. V této souvislosti upozornil například na negativní roli prezidenta Zemana.

Ivana Smoleňová, podobně jako Jaromír Volek, se k této otázce postavili o poznání pesimističtěji. Smoleňová upozornila na závěry svého výzkumu, identifikoval 42 českých a slovenských médií, jež šíří ruskou propagandu. V současnosti je jich však  pravděpodobně ještě mnohem více, připustila analytička.

Odborníci se v debatě shodli na tom, že by se čtenáři měli zajímat o to, nakolik  jsou jimi přijímané informace věrohodné. Dotazy z publika, kterým byla vyhrazena druhá část debaty, se v prvé roli týkaly role sociálních médii, jako je například Facebook či Twitter. Řeč v neposlední řadě padla opět na Zemana a jeho rétoriku vůči Rusku,

Debatu uzavřela otázka, zda funguje propaganda i obráceně, tedy ze strany USA. Odborníci se shodli na tom, že Západ mediální propagandy ve svůj prospěch využívat neumí, spíše naopak. "Západní svět neumí dělat propagandu, a když jí dělá, tak to většinou nefunguje," uvedl Petr Kolář, a dodal, že ve svobodném světě je těžké nalézt způsob, jak na ruskou propagandu vhodně reagovat.