USA a Rusko obklíčily Islámský stát. A stalo se něco očekávatelného, upozornil bývalý premiér

Praha - Islámský stát přistoupil k tomu, co se dalo očekávat, když se dostane do kleští vojenských úderů velmocí, především Ruska a USA. Zahájil teroristické útoky na civilní cíle Západu, Ruska i na Středním východě. V komentáři, v němž se zamýšlí nad tím, kam až může Islámský stát zajít, to uvedl bývalý premiér Jiří Paroubek.

"Před necelými dvěma týdny došlo (podle všeho) k bombovému útoku na ruské letadlo přepravující především ruské turisty z egyptského letoviska Šarm aš-Šajchu zpět do Ruska. Zahynulo 224 lidí. Došlo také k teroristickému útoku v Bejrútu. A nyní k seriálu teroristických útoků v Paříži," píše Paroubek v komentáři, který poskytl serveru EuroZprávy.cz.

"Když jsem v listopadu 2007 (tedy rok před prezidentskými volbami) navštívil Washington a New York, hovořil jsem mj. s lidmi z think-tanku B. Obamy. Tohoto setkání byla přítomna mj. také Susan Riceová, dnešní hlavní zahraničně-politická poradkyně amerického prezidenta. Téměř mě šokoval pohled těchto lidí na lídry zemí Středního východu, s nimiž jsem se měl možnost jako český premiér setkat (Mubarák, bin Alí)," dodal.

"Můj pohled na Mubaraka a další středovýchodní politiky byl podle jejich gusta poněkud příliš pragmatický. Realisticky jsem vycházel z toho, že v arabských zemích nemůže existovat demokracie západoevropského či amerického typu. Moji američtí spolubesedníci byli zjevně jiného názoru. Dokonce, jak mně řekla moje žena Petra, která má lepší uši nežli já (má je vycvičené tlumočením), si moji američtí spolubesedníci mezi sebou říkali: „Zase jeden reakcionář z Evropy." Co k tomu dodat. Tito lidé zřejmě v posledních letech ovlivňovali zahraniční politiku největší světové velmoci (Susan Riceová zcela nepochybně). Bohužel to nebyli lidé formátu H. Kissingera, L. Brzezinského či J. Bakera. A podobní diletanti byli také v amerických zpravodajských službách. Cesta do pekel je často dlážděna dobrými úmysly. Proto vzniklo „arabské jaro". Představa těchto lidí, že je možné politický systém západního typu uplatnit v arabských zemích, se ukázala jako naprosto bludná a neodpovídající realitě. Jedině v Tunisku se podařilo mobilizovat sekulární občanskou společnost, od frankofonních a frankofilských elit, přes sekulární střední vrstvy až po odborově organizované dělnictvo a zaměstnance a politicky porazit islamisty. Ovšem nebýt kádrů bývalého, burgibovského režimu, někdejší sekulární destúrské strany, těžko by se to mohlo podařit," podotkl Paroubek.

Zásah armády proti islamistům, vč. islamistického prezidenta v Egyptě, tedy vojenský převrat, přišel podle něj v pravou chvíli. "Islamistický prezident naštěstí nedokázal „včas" rozbít sekulárně uvažující vedení egyptské armády. Ale pokusil se o to," uvedl expremiér.

Následně se zaměřil na stupňované chyby západních mocností v Libyi a Sýrii. "Lídři Francie a Británie s pozdější podporou B. Obamy se v době tzv. arabského jara rozhodli zlikvidovat libyjského diktátora M. Kaddáfího, v té době již ovšem Západem zcela ochočeného. Není sporu o tom, že on a jeho rodinný klan vykrádali Libyi. Současně ale Kaddáfí a jeho synové dopřáli slušnou životní úroveň (nejlepší v Africe) a stabilitu také občanům své země. Dnes je země sice bez diktátora, ale v naprostém chaosu, s rozpadajícími se strukturami státu. Nestabilní Libye, navíc ovládaná gangy snažícími se získat to, co zbývá z těžby ropy a samozřejmě také přepravou desetitisíců uprchlíků z afrického kontinentu do Evropy a platby za ní," uvedl.

"Sýrie má silnou tradici sekularismu podobně jako Tunisko. Baasistická vláda je solí v očích konzervativních arabských států, jakými jsou Saudská Arábie a Katar. Turecko se stalo (resp. prezident Erdogan) patronem Muslimského bratrstva nejen v Egyptě, ale také v Sýrii. V Egyptě lídři bratrstva skončili ve vězení, v Sýrii bylo Muslimské bratrstvo zcela zničeno v bojích se syrskou armádou. Dnes z něj již nic nezbylo. Turecko se proto orientovalo na jiné organizace v zaslepené snaze zničit syrský sekulární režim," píše Paroubek.

"Asad téměř pět let čelí soustředěným silám USA, nejbohatších arabských států a postupně se formujícím bojovým silám Islámského státu, fronty an Nusrá (syrská odnož Al Kajdy) a dalším ozbrojeným skupinám islamistických bojovníků. Nebýt vojenské a finanční pomoci Ruska a Iránu, musel by to Asad vzdát již před drahným časem. Miliony lidí, kteří v Sýrii ztratili své domovy, však žijí nadějí, že se do nich vrátí. Kdyby Asad neměl jejich podporu, nemohl by ve svém boji vůbec pokračovat," dodal.

"Nikdo na Západě ani nemrknul okem, když islamisté používali zejména v Sýrii ty nejbrutálnější metody „boje". Křižování vojáků Asadovy armády, jejich stínání, používání civilistů jako živých štítů proti Asadově armádě či proti útočícím letadlům atd... Islámský stát byl skvěle vyzbrojen špičkovou západní (americkou) vojenskou technikou a technologií. A je v zásadě jedno, zda se to povedlo formou válečné kořisti, či dodávkami z jiných zemí. Ostatně se syrskou ropou obchoduje Islámský stát s Turky bez větších problémů a získává tak další finance pro svou činnost," zamyslel se dále.

Co by podle něj měly EU a Západ nyní dělat? "Evropské politické elity jsou po pátečních atentátech v Paříži v šoku. Ale šok a vzbouřené emoce ještě nikdy nic nevyřešily," uvedl. 

Jak ale nyní podle Paroubka pokračovat vůči Islámskému státu dál?

Poskytnout plnou podporu sekulárním režimům v arabském světě, a to bez výjimky. Tedy poskytnout i Asadovi. Zdá se, že poslední plán projednávaný na vídeňské konferenci o Sýrii, může být realistickým východiskem řešení v této zemi. Doplnění Asadovy vlády některými představiteli sekulární opozice (pokud vůbec nějaká ještě existuje) a vykročení ke svobodným volbám za 18 měsíců. No, kdo je asi vyhraje, když nebyl poražen dosud?  Přestat s podporou islamistických skupin a přimět k témuž i Turecko a další spojence Západu v arabském světě. (Saudy a Katar). Začít koordinovat boj proti IS s Ruskem a Asadovou armádou. A USA a Ruska v Iráku. Vypracovat hodnověrný seznam bojovníků z Evropy a Ruska působících v řadách IS a snažit se zabránit těmto lidem infiltrovat zpět do Evropy. Urychleně dopracovat a schválit mírový plán pro Sýrii tak, jak byl zatím projednáván ve Vídni, bez předběžných podmínek kohokoliv. Přetnout financování IS a dalších islamistických skupin a přerušit obchod s ropou z oblastí kontrolovaných IS.

Související

Miloš Zeman

Zeman na protivládní demonstraci v Praze. Zmínil ho i Paroubek

Tisíce lidí dorazily na sobotní protivládní demonstraci na Václavském náměstí v Praze a vyslechly si i exprezidenta Miloše Zemana. Jeho hlas zazněl, ačkoliv bývalý prezident je momentálně hospitalizován v pražské Fakultní nemocnici Motol. Zemana zmínil i jeden z řečníků, konkrétně bývalý premiér Jiří Paroubek. 
Jiří Paroubek

Jiří Paroubek byl zvolen předsedou nové ČSSD

Předsedou strany Česká suverenita sociální demokracie, která používá značku dřívějších sociálních demokratů ČSSD, se dnes stal někdejší premiér a předseda bývalé ČSSD, nyní známé jako SOCDEM, Jiří Paroubek. Zvolili ho delegáti mimořádného stranického sjezdu v Praze.

Více souvisejících

Jiří Paroubek Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka

Trpělivosti měli ve Zlíně dost. Její pověstný pohár přetekl až po sedmém ligovém kole. Po další prohře, tentokráte 1:3 s Teplicemi, opět nezískali ani bod a okupují tak zaslouženě až poslední 16. místo ligové tabulky. Klubové vedení se tak rozhodlo k novému impulsu a sáhlo ke změně trenéra. Na lavičce skončil dosavadní kouč Bronislav Červenka a minimálně do zimy ho nahradí Pavel Hoftych, jenž v klubu působí zároveň jako sportovní manažer.

včera

Andrej Babiš

Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad

Česko se momentálně připravuje na komunální a senátní volby, ale v úvodu přespříštího roku čeká zemi další přímá volba hlavy státu. Za favorita je považován současný prezident Petr Pavel, ačkoliv zatím nepotvrdil další kandidaturu. Neustále se také spekuluje o tom, zda se mu opět postaví Andrej Babiš (ANO). Premiér tvrdí, že se k tomu nechystá.

včera

Král Charles III.

Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan

Britská monarchie se snaží vypořádat s návratem prince Harryho a jeho ženy Meghan do Velké Británie. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn s manželkou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s královskou rodinou.  

včera

Ilustrační fotografie.

Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena

Dost netradičním způsobem skončil čtvrteční přípravný duel dvou extraligových klubů patřících mezi ty s největšími ambicemi – tedy mezi Oceláři Třinec a brněnskou Kometou. To proto, že  - navzdory tomu, že se jednalo o přípravu – v něm došlo na tvrdý střet těsně před koncem první třetiny, po němž zůstal ležet v bezvědomí Michal Kovařčík. Následně se třinecký tým rozhodl k předčasnému ukončení zápasu.

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump si v úterý telefonovali, oznámil Kreml. Hovor mezi oběma lídry navázal na víkendovou návštěvu americké diplomatické mise v Moskvě, odkud se zástupci Washingtonu následně odebrali do Kyjeva. 

včera

Podzimní příroda, ilustrační fotografie.

Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc

V Česku to na pokračování horkého léta nevypadá. Meteorologové totiž po většinu září očekávají jen mírně nadprůměrné teploty. Na začátku října už by pak mělo panovat počasí obvyklé pro tuto roční dobu. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy

Radnice New Yorku zveřejnila více než sto sedmdesát tisíc stran dosud utajovaných dokumentů týkajících se kvality ovzduší po teroristických útocích na Světové obchodní centrum. Záznamy podle CNN ukazují, že tehdejší městští představitelé věděli o nebezpečném a toxickém vzduchu v okolí Ground Zero, přestože veřejnost opakovaně ujišťovali o opaku. 

včera

Marija Zacharova

Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že připravuje tvrdou a citelnou reakci na nedávné rozhodnutí Maďarska vyhostit deset ruských diplomatů. Moskevští představitelé vyjádřili nad krokem Budapešti ostrý nesouhlas a dali najevo, že incident nezůstane bez odvetných opatření. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že odpověď zaměřená na protiruské síly v maďarském hlavním městě bude nekompromisní. Podle ruských úřadů představuje krok Maďarska výrazné zhoršení vzájemných diplomatických vztahů.

včera

Alternative für Deutschland AfD

Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině

Úspěch krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) v německých zemských volbách vyvolal v Moskvě značné uspokojení. Podle analytiků webu The Independent představuje tento politický posun zásadní vítězství pro ruského prezidenta Vladimira Putina a zároveň výrazně oslabuje pozici Ukrajiny. Šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev označil volební výsledek za ponížení pro vládní koalici německého kancléře Friedricha Merze. Ruský představitel zároveň zdůraznil, že úspěch radikální strany otevírá cestu k obnovení hospodářské spolupráce.

včera

Argentina

Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu

Argentinská vláda zahajuje trestní stíhání izraelské energetické společnosti Navitas Petroleum a jejího vedení kvůli těžbě ropy v oblasti Falklandských ostrovů. Krok oznámilo tamní prezidentské sídlo s tím, že trestní oznámení podá ministr zahraničí Pablo Quirno. Podle vyjádření Buenos Aires firma porušila argentinské zákony, když prováděla průzkum a těžbu na základě licencí vydaných britskými úřady.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy

Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.

Aktualizováno včera

Ministr životního prostředí Igor Červený

Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu

Na území Národního parku Šumava unikají do půdy toxické a nebezpečné látky, které tam zůstaly po dřívějším působení armády. Na tuto skutečnost upozornil ministr životního prostředí Igor Červený. Podle jeho slov dochází ke kontaminaci půdy i blízkého okolí zcela zbytečně již déle než tři roky. Bližší podrobnosti k celému případu a časový plán řešení této situace mají být oficiálně představeny během úterní tiskové konference na ministerstvu obrany.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě

Výsledek zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesl výrazný posun na německé politické scéně. Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla svého dosud největšího volebního úspěchu, když více než zdvojnásobila svůj zisk z roku 2021 na celkových 44 procent hlasů. Ačkoliv strana nedosáhla na absolutní většinu, upevnila si pozici klíčového politického hráče v regionu.

včera

Ratko Mladić

Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem

Pohřeb bývalého vojenského velitele Ratka Mladiće v Bělehradu vyvolal ostrou reakci ze strany Evropské unie a vyostřil vztahy mezi Bruselem a Srbskem. Mladić byl v minulosti odsouzen za válečné zločiny a genocidu během konfliktu v Bosně a Hercegovině. Obřad za účasti tisíců lidí doprovázela vojenská i náboženská pocta, což vzbudilo znepokojení unijních představitelů. Unijní orgány označily veškeré oslavování odsouzených válečných zločinců za přímý rozpor se základními evropskými hodnotami.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?

Pravicově populistická a protiimigrační strana Alternativa pro Německo zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se ziskem 44 procent hlasů. Pro získání absolutní většiny jí však chybějí tři poslanecká křesla, což ji staví před nutnost hledat koaličního partnera nebo se pokusit vládnout z menšinové pozice. Tradiční německé politické strany dlouhodobě odmítají se seskupením jakkoliv spolupracovat a udržují takzvanou ochrannou hradbu. Vyjednávání o možných spojenectvích jsou zásadní, protože německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci v oblastech školství, kultury, policie či veřejnoprávních médií.

včera

V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA

Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy