Barnevern odebral česko-norskému páru vážně nemocné devítiměsíční děvčátko

Oslo/Praha - V Norsku došlo k dalšímu velmi drastickému odebrání dítěte. Devítiměsíční holčička trpící od narození extrémně vzácným syndromem způsobujícím nefunkčnost ledvin, nyní dlouhodobě závislá na peritoneální dialýze a čekající na transplantaci, byla odebrána české matce a norskému otci; rodiče o tom byli vyrozuměni na Štědrý den. Barnevernu vadí údajně nedostatečně vyvinutý kontakt s dítětem, rodičům vyčetl také jejich z kontextu vytržené výroky o tom, že nechtějí, aby dítě trpělo. Nyní Barnevern trvá na převozu do oblastní nemocnice podle bydliště předvybraných pěstounů. Server EuroZprávy.cz na to upozornil lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který se odebíráním dětí norským sociálním úřadem aktivně zabývá.

Ve světě je známo jen několik desítek případů tohoto syndromu. Vzhledem k charakteristice a povaze onemocnění musí být dítě do okamžiku transplantace téměř permanentně v odborné péči a je závislé na každodenní mnohahodinové dialýze, která je navíc u novorozenců a takto malých dětí ojedinělá. Do okamžiku správné diagnózy také dítě s touto vrozenou vadou prochází vážnými bolestivými stavy.

S úředníky Barnevernu rodiče přišli do kontaktu pouze dvakrát, rodiče společně s dítětem úředníci údajně neviděli. Podnět na Barnevern poslal nadřízený zdravotnich sester, kdyz si rodice stězovali na přístup personálu během hospitalizace miminka v jedné z nemocnic, kterými dítě postupně prošlo. Ani ten rodiče s dítětem nikdy neviděl. Již dříve Barnevern rozhodoval o poskytnutí tzv. odlehčovací služby pro rodiče, pomoc ale rodině nepřiznal.

Barnevern doposud nepřipustil žádný odborný posudek a odmítnul se zabývat i zprávami ošetřujících lékařů i specialistky nemocnice. Ti potvrzují příkladnou péči rodičů i fakt, že dítě se díky jejich nasazení navzdory enormnímu zatížení dobře vyvíjí. Zásadní rozpory ve vyjádření Barnevernu a lékařů, kteří se o rodinu reálně starají, a lži konkrétní úřednice Barnevernu má rodina zdokumentované a Petiční výbor je má k dispozici.

Poslankyni Chalánkovou a Petiční výbor na podporu rodiny Michalákových rodiče kontaktovali před víkendem. Po seznámení se podklady a rozhodnutími Barnevernu Petiční výbor už o situaci informoval prezidenta republiky i premiéra Bohuslava Sobotku a předal jim příslušné dokumenty. Diagnózu, jména dítěte a rodičů ani místa jejich bydliště a odebrání dítěte Petiční výbor nesděluje z etických důvodů a s ohledem na právní bitvu, která nyní zdrcenou rodinu čeká. Holčička má české občanství.

Rodina momentálně bije na poplach, protože podle zpráv z nemocnice chce Barnevern dítě přesunout do jiné nemocnice kvůli větší blízkosti k pěstounům. Znamená to stanovení nového lékařského týmu, výživového poradce, fyzioterpeuta a dalších odborníků a to v situaci, kdy stávajícímu týmu trvalo 5 měsíců, než léčbu s ohledem na výjimečnost onemocnění nastavil správně a dítě stabilizoval. Rodiče podali okamžitou žádost o zastavení přesunu, Barnevern zatím neodpověděl.

„Všichni jsme v naprostém šoku. Po prostudování podkladů konstatuji, že Norsko překročilo veškeré hranice. Namísto pomoci rodině vyčerpané každodenní péčí o dítě se vzácným onemocněním, nejdříve miminko zavřeli na nemocničním pokoji bez možnosti kontaktu s rodiči a poté ho svěřili bez jakéhokoliv důvodu neznámým pěstounům. Tady už nejde jen o psychický teror dítěte, ale o přímé ohrožení jeho života. Doufám, že se konečně probudí všichni ochránci práv dětí u nás i ve světě, kteří se doposud zdráhali uvěřit, co se v Norsku děje. Neuvážený přesun dítěte do jiné nemocnice bez zajištění špičkové péče musí být okamžitě odložen," potvrzuje závažnost informací lékařka, poslankyně a mluvčí Petičního výboru Jitka Chalánková.

Vzhledem k velmi vzácné diagnóze potřebuje podle ní dítě dlouhodobou specilizovanou lékařskou péči a současně lásku svých rodičů. „Možnosti léčby v České republice již zjišťujeme," dodává Chalánková.

„Barnevern ohrožuje léčbu a život malého dítěte - to jen ukazuje naprostý diletantismus těchto lidí a absurditu situace, kdy o odebrání dětí rozhodují obecní úřady a centrální norská vláda na to jen hledí. Fascinuje mne, že Barnevern naprosto samozřejmě očekává, že rodiče darují dítěti ledvinu, ale nejsou mu dost dobří na to, aby byli dítěti mámou a tátou," dodal v reakci na informace získané od rodiny další mluvčí Petičního výboru právník Pavel Hasenkopf.

Právo kontaktu s dítětem má rodina stanoveno dvakrát týdně na jednu hodinu. Podle dostupných informací s přechodnou pěstounkou strávilo dítě jen několik hodin, než bylo vráceno kvůli svému zdravotnímu stavu. Trvalá pěstounka za dítětem pouze dochází do nemocnice. Rodiče si brali malou domů každý den, aby byla v domácím prostředí a měla i přes svou nemoc normální život v kruhu rodiny. V případě schválení odebrání krajskou komisí bude kontakt rodičů s dítětem omezen na v Norsku standardní 2 hodiny 4x ročně.

Petiční výbor zůstává s rodinou v kontaktu.

"Maminka se obrátila na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v listopadu loňského roku s případem hrozícího odebrání holčičky, kterou má se svým norským mužem. Požádali jsme ji o podklady a dohodli jsme se, že budeme přímo kontaktovat Barnevernet, pokud o to bude mít maminka zájem. Ta následně uvedla, že věc probere se svým právním zástupcem. Na náš dotaz, zda máme vstoupit do jednání s Barnevernetem, od konce listopadu již nereagovala. Do této chvíle tedy není ve spojení ani s námi, ani s českým velvyslanectvím v Norsku. Nyní jsme ji oslovili, zda můžeme reagovat na dotazy médií k jejímu případu, s ohledem na dnešní tiskovou konferenci paní poslankyně Chalánkové. Do její reakce nehodláme případ jakkoliv komentovat, už jen z důvodu práva rodiny na soukromí," uvedla v reakci ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Související

Více souvisejících

odebírání dětí sociálním úřadem Barnevernet Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy