Barnevern odebral česko-norskému páru vážně nemocné devítiměsíční děvčátko

Oslo/Praha - V Norsku došlo k dalšímu velmi drastickému odebrání dítěte. Devítiměsíční holčička trpící od narození extrémně vzácným syndromem způsobujícím nefunkčnost ledvin, nyní dlouhodobě závislá na peritoneální dialýze a čekající na transplantaci, byla odebrána české matce a norskému otci; rodiče o tom byli vyrozuměni na Štědrý den. Barnevernu vadí údajně nedostatečně vyvinutý kontakt s dítětem, rodičům vyčetl také jejich z kontextu vytržené výroky o tom, že nechtějí, aby dítě trpělo. Nyní Barnevern trvá na převozu do oblastní nemocnice podle bydliště předvybraných pěstounů. Server EuroZprávy.cz na to upozornil lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který se odebíráním dětí norským sociálním úřadem aktivně zabývá.

Ve světě je známo jen několik desítek případů tohoto syndromu. Vzhledem k charakteristice a povaze onemocnění musí být dítě do okamžiku transplantace téměř permanentně v odborné péči a je závislé na každodenní mnohahodinové dialýze, která je navíc u novorozenců a takto malých dětí ojedinělá. Do okamžiku správné diagnózy také dítě s touto vrozenou vadou prochází vážnými bolestivými stavy.

S úředníky Barnevernu rodiče přišli do kontaktu pouze dvakrát, rodiče společně s dítětem úředníci údajně neviděli. Podnět na Barnevern poslal nadřízený zdravotnich sester, kdyz si rodice stězovali na přístup personálu během hospitalizace miminka v jedné z nemocnic, kterými dítě postupně prošlo. Ani ten rodiče s dítětem nikdy neviděl. Již dříve Barnevern rozhodoval o poskytnutí tzv. odlehčovací služby pro rodiče, pomoc ale rodině nepřiznal.

Barnevern doposud nepřipustil žádný odborný posudek a odmítnul se zabývat i zprávami ošetřujících lékařů i specialistky nemocnice. Ti potvrzují příkladnou péči rodičů i fakt, že dítě se díky jejich nasazení navzdory enormnímu zatížení dobře vyvíjí. Zásadní rozpory ve vyjádření Barnevernu a lékařů, kteří se o rodinu reálně starají, a lži konkrétní úřednice Barnevernu má rodina zdokumentované a Petiční výbor je má k dispozici.

Poslankyni Chalánkovou a Petiční výbor na podporu rodiny Michalákových rodiče kontaktovali před víkendem. Po seznámení se podklady a rozhodnutími Barnevernu Petiční výbor už o situaci informoval prezidenta republiky i premiéra Bohuslava Sobotku a předal jim příslušné dokumenty. Diagnózu, jména dítěte a rodičů ani místa jejich bydliště a odebrání dítěte Petiční výbor nesděluje z etických důvodů a s ohledem na právní bitvu, která nyní zdrcenou rodinu čeká. Holčička má české občanství.

Rodina momentálně bije na poplach, protože podle zpráv z nemocnice chce Barnevern dítě přesunout do jiné nemocnice kvůli větší blízkosti k pěstounům. Znamená to stanovení nového lékařského týmu, výživového poradce, fyzioterpeuta a dalších odborníků a to v situaci, kdy stávajícímu týmu trvalo 5 měsíců, než léčbu s ohledem na výjimečnost onemocnění nastavil správně a dítě stabilizoval. Rodiče podali okamžitou žádost o zastavení přesunu, Barnevern zatím neodpověděl.

„Všichni jsme v naprostém šoku. Po prostudování podkladů konstatuji, že Norsko překročilo veškeré hranice. Namísto pomoci rodině vyčerpané každodenní péčí o dítě se vzácným onemocněním, nejdříve miminko zavřeli na nemocničním pokoji bez možnosti kontaktu s rodiči a poté ho svěřili bez jakéhokoliv důvodu neznámým pěstounům. Tady už nejde jen o psychický teror dítěte, ale o přímé ohrožení jeho života. Doufám, že se konečně probudí všichni ochránci práv dětí u nás i ve světě, kteří se doposud zdráhali uvěřit, co se v Norsku děje. Neuvážený přesun dítěte do jiné nemocnice bez zajištění špičkové péče musí být okamžitě odložen," potvrzuje závažnost informací lékařka, poslankyně a mluvčí Petičního výboru Jitka Chalánková.

Vzhledem k velmi vzácné diagnóze potřebuje podle ní dítě dlouhodobou specilizovanou lékařskou péči a současně lásku svých rodičů. „Možnosti léčby v České republice již zjišťujeme," dodává Chalánková.

„Barnevern ohrožuje léčbu a život malého dítěte - to jen ukazuje naprostý diletantismus těchto lidí a absurditu situace, kdy o odebrání dětí rozhodují obecní úřady a centrální norská vláda na to jen hledí. Fascinuje mne, že Barnevern naprosto samozřejmě očekává, že rodiče darují dítěti ledvinu, ale nejsou mu dost dobří na to, aby byli dítěti mámou a tátou," dodal v reakci na informace získané od rodiny další mluvčí Petičního výboru právník Pavel Hasenkopf.

Právo kontaktu s dítětem má rodina stanoveno dvakrát týdně na jednu hodinu. Podle dostupných informací s přechodnou pěstounkou strávilo dítě jen několik hodin, než bylo vráceno kvůli svému zdravotnímu stavu. Trvalá pěstounka za dítětem pouze dochází do nemocnice. Rodiče si brali malou domů každý den, aby byla v domácím prostředí a měla i přes svou nemoc normální život v kruhu rodiny. V případě schválení odebrání krajskou komisí bude kontakt rodičů s dítětem omezen na v Norsku standardní 2 hodiny 4x ročně.

Petiční výbor zůstává s rodinou v kontaktu.

"Maminka se obrátila na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v listopadu loňského roku s případem hrozícího odebrání holčičky, kterou má se svým norským mužem. Požádali jsme ji o podklady a dohodli jsme se, že budeme přímo kontaktovat Barnevernet, pokud o to bude mít maminka zájem. Ta následně uvedla, že věc probere se svým právním zástupcem. Na náš dotaz, zda máme vstoupit do jednání s Barnevernetem, od konce listopadu již nereagovala. Do této chvíle tedy není ve spojení ani s námi, ani s českým velvyslanectvím v Norsku. Nyní jsme ji oslovili, zda můžeme reagovat na dotazy médií k jejímu případu, s ohledem na dnešní tiskovou konferenci paní poslankyně Chalánkové. Do její reakce nehodláme případ jakkoliv komentovat, už jen z důvodu práva rodiny na soukromí," uvedla v reakci ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Související

Více souvisejících

odebírání dětí sociálním úřadem ,  Barnevernet ,  Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 4 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 5 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 7 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 8 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 8 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy