Ovlivňují předvolební průzkumy voliče? Analytik prozradil, jak to funguje

"V roce 2010 byl velký favorit ČSSD a Jiří Paroubek byl hodně naštvaný, když mu někdo dal v předvolebních průzkumech méně než 30 %. My jsme mu dali asi 24 %. A nakonec dostal méně, než v těch nejskeptičtějších průzkumech. Tam zafungovalo to, že byla malá volební motivace a někteří voliči si mysleli, že ta strana to má jasné. Jiří Paroubek tehdy bojoval úplně opačný boj, než měl bojovat," řekl v pořadu Interview Plus Prokop.

Stěžejní jsou ale například i průzkumy před prezidentskými volbami. "Osobní sympatie se tam mění často i na základě jedné debaty. Metodicky je to těžší, nálady se mění a výzkum odpovídá vždy na to, jaká byla ta nálada v tom období sběru a to se může rychle změnit," dodal.

Na vzorku tisíce lidí se podle něj dá udělat odhad s přesností přibližně tři procenta, pokud je vzorek vybrán dobře. "Je tam náhodná chyba a tu si nikdy neodpářete. Jsou agentury, které říkají, že je to 1,5 % bodu, ale to je lež a toho nejde dosáhnout," upozornil.

"Uznávám to, že by volební průzkumy neměly zveřejňovat to, kolik ta strana dostane přibližně hlasů. To z hlediska voleb, které se konají za půl roku nebo rok a půl nemá moc smysl. Na druhou stranu řada voličů nemá volební preferenci a je pro ně důležité i to, jak bude na konci vypadat ta vláda a rozhodují se strategicky. Šanci, že se strana dostane do sněmovny, to zohledňuje asi polovina lidí," dodal Prokop.

K čemu jsou ale průzkumy dobré? "Jsou třeba k tomu, aby třeba novináři věděli, jaké strany se mohou dostat třeba do zastupitelstev nebo jací prezidentští kandidáti mají šanci, že vyhrají – a podrobili je nějaké zkoušce a tvrdšímu prověřování. Aby se prověřilo, kdo nám bude vládnout," tvrdí.