Karlův most čeká v pátek kolaudace

"Příslušný stavební úřad přijde a posoudí, zda stavba bude povolena," sdělil Daut Kara. Dodal, že proběhly všechny kroky tak, aby vše bylo v pořádku.

Poslední dlažební kostku s pamětní mincí do vozovky Karlova mostu symbolicky vložil ve čtvrtek při Svatomartinských oslavách svatý Martin spolu s dosluhujícím primátorem Pavlem Bémem (ODS). Podle Kary Památka z roku 1357 v srdci metropole prošla podstatnou obnovou škod způsobených podnebím, průchodem mnoha tisíc turistů a povodněmi v roce 2002.

Rekonstrukcí prošla mostovka a kamenný parapet. Za více než 200 milionů korun proběhla oprava vrchní stavby mostu, nahrazení staré betonové desky, instalování nového hydroizolačního systému a odvodnění, výměna vadných kamenných kvádrů a oprava zdiva pilířů.

Součástí opravy byla také instalace sond měřících teplotu a vlhkost výplňového zdiva v různých částech konstrukce mostu. Měření v sondách upřesní materiálové charakteristiky zdiva mostu a mohou také signalizovat porušení hydroizolace.

Položením posledního metru dlažby tato etapa opravy končí. Zbývá oprava nebo restaurování kamenného opláštění, která bude součástí dalších etap. Ty podle společnosti Mott MacDonald možná potrvají i dvacet let.

Opravy mostu doprovázela celá řada problémů, nechyběla trestní oznámení či pokuty. Opravy mostu kritizovala i památková inspekce ministerstva kultury.

Nedostatky podle ní byly v dokumentaci a v restaurátorských postupech, nelíbil se způsob, jakým byly opracovávány kameny v zábradlí mostu. Měla se tak podle jejího názoru narušit autenticita památky. Majitel památky, město Praha, stejně jako společnost Mott MacDonald, kritiku odmítaly.

Památkový odbor magistrátu nakonec městu, tedy sám sobě, udělil pokutu ve výši 54 tisíc korun. A to za údajně formální chyby v dokumentaci, tedy chybějící nový stavebně-historický průzkum.

Proti opravě mostu protestuje také Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD). Podle ní je oprava neodborná a způsobuje praskání historických kamenů. Asociace upozorňovala na to, že před zahájením oprav nebyl údajně zpracován stavebně-historický průzkum a nebyli informováni archeologové. Současně odmítala způsob rekonstrukce historické památky. Za viníka považuje asociace hlavní město jako vlastníka mostu, magistrát jako orgán památkové péče a Národní památkový ústav (NPÚ).