Po stopách chemtrails: Konspirační teorie, nebo způsob, jak si podrobit lidstvo?

MAGAZÍN - Píše se rok 1996 a letectvo Spojených států amerických vydává na tehdejší dobu pokrokovou zprávu. Popisuje v ní, jakým způsobem by se dalo modifikovat počasí a využívat tlaku vzduchu a vzdušných proudů. Následně je armáda obviněna z rozprašování tajemných látek do ovzduší letadly, které za sebou na obloze nechávají kondenzační stopy. V roce 1999 tak po čtyřech letech příprav vzniká první konspirační teorie o chemtrails, a dodnes má miliony příznivců po celém světě.

V našem seriálu Po stopách konspiračních teorií se tentokrát zaměříme na tu zřejmě nejpopulárnější. Chemtrails je totiž, na rozdíl od většiny těch ostatních teorií, podle zastánců velmi lehce prokazatelná. Stačí se podívat vzhůru a najít na obloze bílé čáry, které vznikají po přeletu letadla. To je chemtrails.

Alespoň tak to prezentují zastánci teorie, kteří věří, že kondenzační stopy jsou ve skutečnosti prášek, který letadla z nařízení vlád rozprašují ve většině vyspělých zemích světa. Některé mají za cíl ovlivnit zdraví lidí, jiné mají dopad na lidské myšlení a psychiku, další zase mohou ovlivnit počasí. Co která stopa dělá nelze s jistotou říct, na obloze ale prý rozhodně není náhodou. 

Chemtrails je s námi 22 let

Vznik teorie o chemtrails se podle řady zdrojů datuje do roku 1999 a navazuje na zprávu amerického letectva o ovlivňování počasí. Práce na této teorii ale ve skutečnosti začaly už v roce 1995, tedy o rok dříve, než letectvo zprávu zveřejnilo, a stojí za ní Larry W. Harris a Richard L. Finke. 

Oba byli členy rasistického uskupení Arijské národy, Harris přitom pracoval jako inspektor půdy a septiků, tudíž měl ideální startovací podmínky pro podobnou teorii. Chemtrails totiž podle teoretiků kromě jiného ovlivňuje i půdu. Navíc byl jednu dobu zaměstnán pro CIA, což dodávalo jeho tvrzení o ovlivňování atmosféry na vážnosti.

V roce 1995 se Harris rozhodl napsat knihu, kterou publikoval pod názvem Encyklopedie obrany před bioterorismem. Jejím vydavatelem byl Finke, a oba muži spolu vytvořili teorii o chemtrails, která se poprvé objevila o dva roky později na diskuzním fóru Biowar-L. 18. září 1997 tak světu přednesli znepokojivé informace o letadlech, která práškují populaci, a jejich vlivech na vzorky půdy a vody.

Důvod, proč se vznik chemtrails datuje do roku 1999, je prostý. Do té doby byly kondenzační stopy označovány jako contrails, až v článku kanadského spisovatele Williama Thomase se v lednu roku 1999 poprvé objevilo slovo chemtrails a bylo jím také použito v rozhlasovém vysílání s moderátorem Arhurem Bellem. Tím začala nová éra konspiračních teorií.

Kondenzační stopy jsou bílé čáry na obloze a anglicky jsou označovány jako contrail. Jde o uměle vytvořené mraky tvořené drobnými vodními kapkami, které vznikají důsledkem promíchávání chladného vzduchu s horkými zplodinami z leteckého paliva. Jejich vznik a doba trvání závisí na teplotě vzduchu, vlhkosti, atmosférickém tlaku a vzdušných proudech.

Finke si až do své smrti v roce 2011 pevně stál za svým a teorii o chemtrails šířil všemi dostupnými prostředky. Brzy po jejím uvedení se začaly množit dopisy a maily naštvaných lidí, kteří vládu kritizovali za práškování populace, půdy a ovlivňování počasí. Avšak bez sebemenších důkazů. Vše stavělo na prostém pozorování kondenzačních stop za letadly a čím déle na obloze zůstávají, tím více je řada lidí přesvědčena o vlivu a škodlivosti údajných chemických látek.

Najdou se i tací, kteří mají o atmosféře či půdě hlubší znalosti, mezi nimi ale převažují odpůrci této konspirační teorie, přesto se občas některý z odborníků vydá na dráhu konspirací a snaží se světu dokázat, že půda se pod vlivem práškování opravdu mění. Dopad na zdraví lidí ale zatím nijak prokázán nebyl, to však teoretikům nestačí. Ti kritizují zejména vlády, které podle nich informace o skutečných účincích zamlčují.

To ale není tak úplně pravda. V roce 2000 vydaly Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), Letecká agentura ministerstva dopravy Spojených států amerických (FAA), Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) a Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) společné prohlášení, v němž popírají jakoukoliv existenci chemtrails. 

Před několika lety vyšlo obdobné prohlášení Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (ÚFA AVČR), Katedry meteorologie a ochrany prostředí Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (KMOP MFF UK) a České meteorologické společnosti (ČMeS). 

I CIA a další organizace se zapojily do popření tohoto mýtu, stejně jako mainstreamová a prestižní média po celém světě. Ovšem opět skoro s nulovým účinkem. Podle teoretiků chemtrails jednoduše existuje a každý, kdo jej popírá, je do něj ve skutečnosti zapleten. Bez ohledu na to, že by bylo prakticky nereálné teorii tak velkého rozsahu utajit. Vždy by se totiž z řad novinářů nebo zaměstnanců vládních agentur našel někdo, kdo by vynesl "pravdu" na světlo.

O chemtrails vědí statisíce lidí. Všichni mlčí?

Jak přesně má práškování probíhat také není jasné. Teoretici věří, že se směs mísí s palivem a přidává se do letadel na letištích, jiní poukazují na možnost, že mají na sobě letadla připevněné speciální práškovací systémy. Tím by se ale okruh lidí, kteří o chemtrails vědí, rozšířil na všechny zaměstnance leteckých společností, pracovníky na letištích, výrobce letadel, paliv, ale i na armádu a další statisíce lidí po celém světě. Ti všichni by o chemtrails museli vědět.

Teorie tvrdící, že práškování obstarávají utajená letadla, je také poměrně lehce vysvětlitelná. Kvůli obavám z terorismu je dnes každé letadlo přísně sledováno a i veřejnost má možnost si na dostupných radarech ověřit, které letadlo odkud kam letí a další podrobnosti o něm. Opět by to ale znamenalo, že jsou do teorie zahrnuty stovky, ne-li tisíce lidí.

I další tvrzení zastánců této teorie lze poměrně jednoduše a racionálně vysvětlit. Dobové fotografie například ukazují, že kondenzační stopy letadla zanechávala už za druhé světové války, kdy žádná taková teorii ještě neexistovala. To že jich je dnes více než dříve souvisí s nárůstem letecké dopravy. To, že jsou vidět i na místech, kde letadla nelétají, souvisí s větrem. A to, že na obloze zůstávají déle než dříve, je závislé na okolní vlhkosti.

Co se vědeckých testů týče, je velmi důležité prozkoumat výsledky opravdu dopodrobna. Objevily se například testy, které tvrdí, že na vzorku vody byla analýzou zjištěna vyšší přítomnost určitých látek, nejčastěji hliníku. Ve skutečnosti byla ale v mnoha případech testována půda, kde jde o běžný jev. To už ale internetové stránky propagující tuto teorii nezmíní. A hliník je nejběžnější kov vyskytující se v zemské kůře a byl i dávno před vznikem lidí.

Žádné racionální argumenty ale na konspirační teoretiky nikdy nezabraly. Jejich síla totiž spočívá v první řadě ve velkém množství zastánců těchto teorií, a ti se najdou všude. I řada Čechů věří v to, že nám vlády zatajují tajné projekty na ovlivňování počasí, a to i přesto, že se oficiálně ví, že takové pokusy probíhají, avšak mnohdy zcela jiným způsobem.

Jedno je nutné přiznat

Ekologický expert Michael Tamez pro magazín Soul Central nedávno uvedl, že chemikálie vypouštěné do ovzduší mají vliv na podnebí, klima, a zabíjí například včely. "Mračna, která za sebou zanechávají proudová letadla, mají mnohem horší dopad, než si běžný člověk uvědomuje. Jde o tajnou globální operaci, jejímž cílem je chemický postřik navržený tak, aby do zemské atmosféry pronikaly sulfidické plyny," uvedl.

Práškování podle něj začalo už v roce 1980, negativní účinky ale začínáme pozorovat až nyní, například v podobě extrémních projevů počasí, mezi které patří dlouhotrvající sucho. "Nikdy předtím jsme nebyli svědky takových povětrnostních vlivů, jako teď," tvrdí Tamez. 

Pro teoretiky jde o bernou minci, pro skeptiky o poměrně jednoduché tvrzení, které je lehké vyvrátit. Nejen, že za výše zmíněné negativní vlivy na prostředí má vliv lidská činnost, automobilový průmysl, továrny a obecně znečištění, navíc ale Tamez svá slova postavil pouze na myšlenkách a dohadech. Důkazy ani studie zkrátka nepřednesl.

Přesto je nutné přiznat, že letecká doprava na klima opravdu vliv má. Dokázaly to události 11. září 2001, kdy byly dočasně zrušeny veškeré civilní lety nad Spojenými státy. Klimatologové zjistili, že během pouhých tří dnů bez leteckého provozu se teplota v USA zvýšila o jeden až dva stupně. To je ale zároveň považováno za jediný vliv letadel a kondenzačních stop na atmosféru, který se podařilo prokázat.

Související

Situace v ukrajinském Mariupolu (24.1.2015)

Čech na Donbasu věří Zemanovi a chemtrails. Jeho snem je ruská vlajka nad Kapitolem

Praha - Analytik programu Kremlin Watch, který si klade za cíl čelit ruské hybridní agresi, Roman Máca, se rozhodl zveřejnit příběh Čecha, který odešel bojovat do řad východoukrajinských separatistů. Alojz Polák má rád prezidenta Zemana, věří konspiračním teoriím a ve volbách by volil stranu Tomia Okamury. Máca své pátrání po tomto člověku popisuje na blogu iDnes.cz.

Více souvisejících

chemtrails Konspirační teorie letadla, letectví

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 1 hodinou

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 4 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 5 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy