Sčítat Romy na základě odhadů? Nesmysl, říká pro EZ pracovník, který pomáhá s romským začleňováním

EuroZprávy.cz přišly nedávno se zprávou o právě probíhajícím šetření Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Šetření si klade za cíl sesbírat potřebná data o stavu romské menšiny v Česku, která mají pomoci při naplňování dlouhodobé Strategie romské integrace do roku 2020. Česko údaje o situaci Romů nemá, žádné instituce a rejstříky etnickou příslušnost neuvádějí.

Počty Romů odhalí kvalifikované odhady

Ani v rámci nynějšího šetření nebude probíhat žádné „sčítání Romů“. Metodika uvádí, že ukazatelé stavu romské menšiny u nás se budou odvozovat od „kvalifikovaných odhadů odborníků“. Ty poslouží k následnému porovnávání mezi jednotlivými obdobími. Tento odhad se zkoumal už ve školním roce 2015/2016 mezi žáky základních škol. Kvalifikovaný odhad činili zejména ředitelé základních škol. Data o počtech romských žáků středních a vysokých škol se však zatím nikdy nezjišťovala. 

Další zkoumané oblasti jsou zejména oblast zaměstnanosti, kdy Úřady práce poskytnou kvalifikované odhady Romů, kteří jsou evidováni v evidenci uchazečů o práci,v oblasti sociálních služeb odhady poskytnou zejména krajští koordinátoři pro romské záležitosti. Některá data by měla být k dispozici už v květnu.

Největším průšvihem neexistence etnických dat?

EuroZprávy.cz oslovily organizaci Romodrom, která se dlouhodobě zabývá poskytováním sociálních služeb a vzdělávacích programů lidem, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením.

Podle Nikoly Taragoše, který má na starosti programy poskytování vzdělávacích a sociálních služeb je celá metodika špatně postavená. „Množstevní indikátor nevede v praxi k ničemu,“ zmínil. Jako kámen úrazů vidí neexistenci etnických dat. „Největší průšvih je, že nemáme etnická data. Což vede k tomu, že nejsme schopni zacílit tu podporu efektivně,“ konstatuje. Předpokládaná metodika, která má jednotlivé indikátory vzdělanosti či zaměstnanosti analyzovat na základě počtů Romů, které se budou zakládat pouze na „kvalifikovaných odhadech“ prý také není nejrozumnější cestou.

„Některé odhady mají až 50 procentní rozkmit. V praxi tak často nevíme, zda se ve skutečnosti bavíme o jednom člověku, nebo o dvou, nebo o sto lidech,“ dodal Taragoš. „V momentě, kdy se nesbírají ani ta etnická data, nevíme, zda podpora opravdu byla směřována těm, ke kterým z etnického hlediska směřovat měla,“ sdělil.

Taragoš uvedl na konkrétním příkladu, v čem je početní metodika špatná. „Vezměte si příklad na odsouzených lidech ve věznici. Pokud si nějaká neziskovka, která zajišťuje sociální podporu odsouzeným, bude moci vybrat mezi odsouzeným z majority nebo odsouzeným Romem, tak si vybere pravděpodobně jen odsouzeného z majority. To pak tak čísla a výstupy vypadají úplně jinak. Je to nevypovídající,“ uvedl.

Zmínil také situaci obcí a starostů, které některé romské obyvatele zaměstnávají. I jejich kvalifikované odhady jsou prý často zkreslené, někteří starostové uvádějí, že mezi zaměstnanci obce není žádný Rom, i když tomu tak v praxi není.

EuroZprávy.cz kontaktovaly Radu vlády pro záležitosti romské menšiny kvůli osvětlení, jak probíhá šetření v praxi a co má být jeho výstupem. Ta se bohužel k problematice nevyjádřila.