Polovina Romů žije v sociálním vyloučení. Často jsou zadlužení a žijí z dávek, píše se ve vládní zprávě

Praha – Vláda by již brzy měla na stůl dostat zprávu o stavu romské menšiny za loňský rok. Podle tohoto materiálu žije polovina Romů v Česku v sociálním vyloučení. 

Podle kvalifikovaných odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny je to téměř 123.000 lidí. Na okraji společnosti se ocitlo dokonce zhruba 70 procent romských obyvatel Moravskoslezského kraje a asi 60 procent v Olomouckém a Ústeckém kraji. Proti roku 2015 se situace loni nezlepšila, varuje zpráva.

Dle zprávy je asi polovina Romů v ČR integrována do společnosti. „Druhou polovinu pak představují Romové, kteří jsou sociálně vyloučení nebo jsou sociálním vyloučením ohrožení. Ti jsou marginalizováni a vytěsňováni na okraj společnosti," uvádí zpráva. Polovinu romské menšiny tvoří inteligence a střední třída. Mnozí jejich příslušníci se ale potýkají kvůli svému původu s diskriminací, i když mají vzdělání, úspěchy v práci, dostatečné příjmy a žádné dluhy, podotkli autoři dokumentu.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že se postoj k Romům v Česku nemění. Léta byli nejméně oblíbenou minoritou. „Ačkoliv se jedná o úkol dlouhodobý, dosud se nepodařilo vládě zlepšit vnímání romské menšiny mezi obyvateli ČR," uvádí zpráva.

Nejvíc Romů žije v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V prvním regionu je jich podle odhadů expertů kolem 68.500, ve druhém 32.600. V hlavním městě je podle koordinátorů kolem 17.000 příslušníků menšiny, na okraji společnosti je pětina z nich. Zhruba 30 procent sociálně vyloučených je mezi Romy v Pardubickém a Zlínském kraji.

Romové se často ocitají na okrajích měst či regionů v ubytovnách. Podle zprávy mají totiž "velmi omezený přístup" k běžnému bydlení. Mívají malé příjmy, často žijí z dávek a jsou zadlužení. V minulosti navíc docházelo k řízenému sestěhovávání Romů do určitých lokalit a tak vznikl tak problém sociálně vyloučených lokalit.

Podle poslední odborné analýzy se počet chudinských domů, ulic a čtvrtí mezi lety 2006 až 2014 zdvojnásobil. Zvedl se ze tří stovek na šest set. Přibylo i lidí, kteří v těchto lokalitách bydlí - místo 80.000 jich bylo asi 115.000. Většinou jsou to právě Romové.

Státní rozpočet vydal loni na integraci Romů 69,16 milionu korun. Rozdělila je ministerstva školství a kultury i úřad vlády. Peníze putovaly třeba do podpory romských koordinátorů či školních stipendií. Od roku 2013 částka postupně roste, dřívější podpoře se ale nevyrovná. V roce 2010 se na romskou integraci vydalo 86,71 milionu.

Vládní zpráva hodnotí také zaměstnávání, vzdělávání, bezpečnost či zdraví. Podle dokumentu romské děti stále končívají v takzvaných zvláštních školách mnohem častěji než ostatní děti. Romové z ghett mají také horší zdravotní stav než ostatní obyvatelé republiky.

Romové jsou nejpočetnější národnostní menšina v Česku. Podle odhadů koordinátorů jich v Česku žije 245.800. Tvoří tak téměř 2,3 procenta obyvatel republiky. V Evropě je kolem 11 milionů Romů. Například na Slovensku představují devět procent obyvatel.

Související

Více souvisejících

Romové ,  Vláda ČR ,  sociálně vyloučení

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy