Šoky z klimatizace mohou přivodit zdravotní komplikace. Jaká je ideální teplota v kanceláři?

Klimatizace, která je využívána stále více nejen v budovách, ale zejména v dopravních prostředcích, nemusí představovat pouze teplotní komfort. Podle lékařů je totiž ideální rozdíl mezi teplotou venku a uvnitř takový, který nepřesáhne 5 až 7 stupňů Celsia. Pokud tak venku teplota vzduchu dosáhne tropické třicítky, klimatizace by měla místnost zchladit nejvíce na 23 stupňů. V případě, že by tedy teplota venku dosáhla pekelných 40 stupňů, uvnitř kanceláře byste měli mít „jenom“ 33 stupňů.

K situacím, kdy jedete v plně klimatizované tramvaji, ve které se teplota pohybuje kolem 20 stupňů a vystoupíte do 30 stupňového vedra navýšeného ještě o teplo z asfaltu, by správně vůbec nemělo docházet. Je to velmi zatěžující pro lidské zdraví. Velké teplotní rozdíly a šoky s nimi spojené mohou přivodit nachlazení, alergie, astmatické záchvaty a bolesti hlavy a kloubů. Časté jsou také letní angíny. V krajním případě, a to se týká zejména dopravních prostředků, může dojít i k celkovému kolapsu oběhového systému.

Zhruba od roku 1950 se kancelářské budovy, hotely, kina či nákupní centra ve světě řídí pravidlem, že teplota v nich by měla být ustálená na hodnotě 22 stupňů Celsia, plus minus půl stupně. Problémem je podle Tonyho Crabba, jež je vedoucím výzkumů společnosti Real Estate Services Savills v Austrálii, to, že teplota těchto veřejných budov je uměle udržována na hodnotě 22 stupňů bez ohledu na to, jaká teplota je venku.

Dle jeho slov se tato teplota ustanovila ve Spojených státech v padesátých letech minulého století a platí dodnes. Důležité prý je si uvědomit, že teplotní komfort lidí je dán mnoha faktora, zejména tím, zda jde o muže nebo ženu, jaký má daný člověk věk a jaké jsou jeho tělesné proporce. Navíc nastavení na stabilní teplotu po téměř celý rok prý škodí životnímu prostředí (unikání uhličitanů do ovzduší) a stojí miliardy dolarů navíc. Rozumnější by podle něj bylo, kdyby teplota byla pro zimu nastavena na 19 stupňů a pro letní období na 25 stupňů. Jen pro australské firmy by to znamenalo v celkovém úhrnu úsporu 100 milionů dolarů ročně.

V české republice je teplota ve veřejných budovách upravena vyhláškou z roku 2003. Například pro hotely tak platí pro letní období teplota 24 stupňů (+/- 2 stupně) a pro zimní 22 stupňů. Stejně tak tomu je u zasedacích místností, hal kulturních a sportovních zařízení, učeben nebo zdravotnických zařízení.