Naučí se Češi anglicky? ČT bude vysílat s originálním zněním a českými titulky

Senátoři v minulém týdnu schválili zákon o elektronických komunikacích a s ním i návrh na dvojjazyčné vysílání České televize, který hájila zejména poslankyně za TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. Do zákona o České televizi tak přibyla věta o tom, že televize "kinematografická díla zahraniční tvorby, filmy a seriály zahraniční tvorby vytvořené pro televizní vysílání, které jsou opatřeny dabingem, vysílá zároveň v původním znění s titulky v českém jazyce, nebrání-li tomu překážky právní nebo technické povahy,". Zákon musí ještě podepsat prezident. 

Podle Markéty Adamové Pekarové dnes dvojjazyčné vysílání nabízí ČT pouze u vybraných pořadů na satelitním vysílání a proto navrhla, aby bylo dostupné pro všechny. "Této možnosti by mohlo nově využít až 60 procent českých domácností,“ myslí si místopředsedkyně TOP 09. Hlavním důvodem, proč změnu prosazovala je přesvědčení, že by to podpořilo jazykovou vybavenost Čechů.

"Dostupnost cizojazyčného znění audiovizuálních děl není v našem prostředí novinka, kterou by přinesla až zmíněná novela zákona, a tak si nemyslím, že by toto opatření v krátké době významně zvýšilo kompetence v cizích jazycích u českých diváků, a to nejen v angličtině," uvedl pro EuroZprávy.cz Martin Prošek, ředitel Ústavu pro jazyk český. 

Pokud lze u někoho čekat větší motivaci učit se cizí jazyk, pak to bude u těch, kteří už se jejich studiem zabývají.

"Myslím, že spíše podpoří motivaci k rozvíjení cizojazyčných kompetencí u těch diváků, kteří jsou k němu motivovaní už teď. I podpora motivace však není maličkost ani samozřejmost a může v jazykové výchově hrát významnou roli," uvádí Prošek. 

Anglicky se podle průzkumu Eurobarometru domluví jenom 11 procent Čechů a naše země tak co do znalosti tohoto světového jazyka patří na chvost Evropy. Dobře jsou na tom naopak Švédové, kteří však většinu zahraničních pořadů a filmů vůbec nedabují. 

Prošek ale tlumí nadšení z tohoto opatření, které zákon přináší. "Vzhledem k tomu, že divákovi bude původní znění s českými titulky nabídnuto jako jedna z možností výběru, nejde vlastně o opatření průlomové," vysvětluje. 

Preferovat cizojazyčný originál bude zejména mladší generace. "Lze samozřejmě předpokládat, že soustavnější porovnávání, popř. úplný příklon ke sledování díla v původním znění, je pravděpodobnější u mladší generace, která je lépe jazykově vybavena. Pokud totiž divák daný jazyk neovládá na přiměřené úrovni, není pro něj sledování komfortní, uniká mu důležitý obsah a cítí frustraci z neporozumění," myslí si Prošek. 

"Zajímavé by bylo sledovat vývoj situace v dlouhodobé perspektivě, tj. pozorovat, zda a jak se u jednotlivých věkových a vzdělanostních skupin budou měnit jejich preference ohledně původního znění a dabingu. Vždy přitom ale bude třeba mít na paměti, že televize nebude jediným zdrojem, z nějž diváci mohou obě verze čerpat," dodává Prošek. Dle jeho slov už dnes mladší generace sahá po jiných médiích, která zprostředkovávají audiovizuální tvorbu. Nejoblíbenějším médiem je internet, někteří sahají i po sledování pořadů na zahraničních stanicích, které u nás vysílají. Těm, kdo preferují originální znění, se opatřením usnadní přístup k původní verzi.

"U těch, kteří o původní verzi zájem nejevili a nejeví, může být podnícena jejich zvědavost a mohou porovnání vyzkoušet, ale mohou zahraniční znění také nechat zcela bez povšimnutí a zůstat u dabované verze," říká Prošek.

Podle ČT se požadavek po originálním znění pořadů začal objevovat po roce 1989. Důvodem měl být zejména nárůst zájmu o studium cizích jazyků, ale také podpora možnosti pro cizince si v hotelových pokojích naladit zahraniční pořady v originálním znění. 

ČT zatím nabízí originální znění vybraných pořadů od 1. 12. 2011 v rámci satelitního příjmu na kanálech ČT1, ČT2 a ČT1HD.