Sexuální obtěžování: Jak je na tom Česko v porovnání se světem?

Sexuální obtěžování je velmi rozšířený problém. Může se s tím potkat téměř kdokoliv, bez ohledu na věk, rasu, povolání nebo dokonce pohlaví. Je rozšířené ve firmách, v kancelářích i filmové produkci, nevyhýbá se ani politikům a političkám. "Znásilnění je extrémní podobou sexuálního obtěžování, není ovšem jeho jedinou formou," tvrdí Rachel Jewkes ze světového programu, která se zaměřuje na pomoc ženám a dívkám se sexuálním traumatem.

Začít to může nevinným pošťuchováním či flirtováním, které však velmi brzo překročí veškeré hranice přijatelnosti. Pokud jdete takhle večer ulicí, jste sama, a hlouček stojící opodál na vás křičí oplzlé řeči, ale k ničemu dalšímu nedojde, máte štěstí, ovšem nepříjemné pocity se vás budou držet ještě dlouho. A celosvětová kampaň #MeToo ukázala, že se nejedná o žádnou ojedinělou záležitost.

Zatím neexistuje žádná studie, která by se zabývala sexuálním obtěžováním celosvětově. Dostupná čísla však potvrzují, že je to problém všech žen i mužů napříč planetou. V Asii je například mnohdy problémem, že společnost stále má zakořeněno, že žena nemůže být rovná muži. "Veřejný prostor je doménou mužů, zejména v jižní Asii. Řídí politiku i firmy, rozhodují o životě žen," tvrdí Jewkes.

Muži mají pak pocit, že jsou lepší než ženy a můžou si dovolit víc. A když začnou být ulice nebezpečné, je to pro ně záminka, proč držet manželky a dcery doma, čímž si potvrzují svůj vliv nad nimi. Celým světem otřásly případy hromadného znásilnění, kterým jsou ženy v Indii vystavené, přesto "jen" 44 procent má osobní zkušenosti s obtěžováním, 78 procent pak bylo vystaveno nepříjemným sexuálním narážkám na veřejnosti.

"Je to ohromné číslo, ale v porovnání se zbytkem kontinentů patří Indii spíše k těm bezpečnějším. Údaje z roku 2015 tvrdí, že ve Vietnamu se se sexuálním obtěžování setkalo až 87 procent žen, v Kambodži 77 procent, následuje pak Bangladéš se 57 procenty," řekla Jewkes.

Data chybí z Blízkého východu a severní Afriky. Kampaň #MeToo se zde nijak silně neprosazovala, což ovšem neznamená, že by se problém tomuto regionu vyhnul. "Je tady mnoho důvodů, proč to ženy zatajují. Slyšela jsem spoustu zvěstí, ale nepřizná se k tomu nikdo," tvrdí Lina Abirafeh, která se zabývá ženskými studiemi v arabském světě. Podle ní ve společnosti vládne přesvědčení, že žena si může za sexuální obtěžování sama. Kdyby přišla oběť s výpovědí, velmi pravděpodobně by to státní orgány neřešily.

Podle oficiálních čísel je však situace opravdu vážná. Například v Egyptě se sexuálním obtěžování setkalo téměř 99 procent žen. V některých státech je navíc stále zvykem provdávat nezletilé dívky, které sotva dosáhly puberty. Tato praktika je dodnes běžná třeba v Somálsku nebo Jemenu, v Jordánsku se navíc viník může vyhnout trestu, jestliže svou oběť pojme za ženu. Ve zbylých částech Afriky je zločinnost vůči ženám nesmírně vysoká, sexuální obtěžování zde mnohdy nabírá podobu znásilnění.

Kampaň #MeToo odstartovala ve Spojených státech, není proto divu, že Severní Amerika má problémů se sexuálním obtěžováním dost. "Zdaleka se to netýká jen Hollywoodu, ženy jsou obtěžování vystavené ve všech společenských sférách a pracovních pozic," říká Ted Bunch ze sociální skupiny A Call to Men, která se snaží nabádat muže k tomu, aby se aktivně postavili za obranu žen.

Podle výzkumu se s nepříjemnými pokřiky na ulici setkalo kolem 65 procent žen v USA, 23 procent se s obtěžováním setkalo na pracovišti a 37 procent se bojí v noci chodit bez doprovodu domů. V Kanadě se zase 80 procent znásilnění odehraje v domovech, ke dvěma procentům případů došlo během rande s potenciálním budoucím partnerem.

I Evropou v posledních pár měsících hýbou sexuální skandály. Server Politico přišel s rozsáhlou reportáží o tom, jakým způsobem se kupčí v Bruselu s hlasy a že prostitutky, případně "protislužby" atraktivních asistentek jsou prakticky každodenní záležitostí. Britským parlamentem zase nedávno otřásl sexuální skandál, který mohl položit i celou vládu premiérky Theresy Mayové.

Podrobnější data ukazují, že ženy ze Skandinávie spíše častěji čelí fyzickému násilí, domácí násilí pak nejvíce hrozí ženám z Pobaltských států a ze Spojeného království, kde se přes 64 procent žen setkalo na veřejnosti s nepříjemnou sexuální pozorností.

A jak je na tom Česká republika? Případů sexuálního obtěžování v práci je podle odborníků hodně, ale na rozdíl od západních států tady o nich nikdo nechce mluvit. Oběti nemají zastání. Většina společnosti si navíc myslí, že flirtování, narážky, posílání nahých fotografií nebo erotických zpráv je sexuálně zdravé, aniž by se zabývali tím, zda to příjemci je příjemné či ne.

"České ženy jsou málo psychicky emancipované. Když jim v kanceláři někdo pochválí hezké nohy, je to kompliment, ale v USA už je to sexuální skandál," řekl sexuolog Petr Weiss. Vždy by mělo záležet na tom, jak se daná žena cítí, zda jí je taková pozornost příjemná či ne. Případy sexuálního obtěžování se v Česku téměř neřeší, bylo by ovšem naivní si myslet, že naše země je bez problémů.

V Česku není příliš studií, které by se tímto problémem zabývali. Poslední data společnosti Gender Studies ukazují, že zhruba 28 procent se setkalo s obtěžováním přímo na pracovišti, v ulicích se to ovšem děje mnohem častěji. Nejčastěji jsou oběťmi sexuálního obtěžování ženy a iniciátory muži, ovšem i muži můžou být obětí. Na 13 procent mužů má s obtěžováním na pracovištích osobní zkušenosti.

Podle Gender Studies patří mezi nejčastější formy sexuálního obtěžování sexuálně podbarvené vtipy či řeči, narážky na soukromý život, ukazování erotických časopisů, posílání lechtivých obrázků e-mailem, okukování, nechtěný tělesný kontakt, nabídky na schůzku i přes nezájem nebo obtěžující telefonáty, e-maily a SMS zprávy.