Ústavní soud zrušil volby v Krupce na Teplicku, kvůli kupčení s hlasy

"Rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem se ruší, stejně jako rozhodnutí ministerstva vnitra o termínu náhradních voleb v Krupce," řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Krajský soud v Ústí nad Labem při přezkumu voleb v Krupce uvedl, že pojetí volební kampaně obchodně-tržním způsobem, spočívajícím v předávání finanční odměny za příslib hlasování určitým způsobem, není jednáním, které by představovalo porušení volebního zákona. Stěžovatelé se však s těmito závěry neztotožnili a podali si ústavní stížnost.

Ústecký soud neměl podle nálezu Ústavního soudu ani v časovém presu rezignovat na dodržení spravedlivého procesu. Porušil práva účastníků v mnoha směrech. Opomenul kromě jiného i argumentaci ODS k celkové volební atmosféře. Stranou ponechal i důkazní návrhy předložené stěžovateli.

Exces, kterého se ústecký krajský soud dopustil při zdůvodnění svého verdiktu, je podle Ústavního soudu v hrubém a extrémním nesouladu s demokratickým zřízením. "Sám o sobě by stačil k tomu, aby Ústavní soud celé volby zrušil," poznamenal soudce-zpravodaj Stanislav Balík. Krajský soud v Ústí nad Labem podle Balíka mylně dovodil, že obchodně-tržní pojetí voleb je sice nečestné, avšak není protizákonné. "Argument, že podplácení není explicitně uvedeno jako porušení volebního zákona, nemůže obstát. Smyslem komunálních voleb totiž není dražba funkcí, ale vyjádření vůle voliče. A vůle voliče, která je zkorumpovaná, není nezávislá," zdůraznil Balík.

Podstatou ústavního sporu, který vyvolali Miloslava Bačová, Dana Krejsová, Pavel Maleček, Petr Kadavý, Jaroslav Dubský, Pavel Horák, Anna Holešínská, Stanislav Holešínský a Petr Lehr, je rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, podle kterého se mají opakovat volby ve třech okrscích v Krupce. Devět zmíněných kandidátů z různých politických sdružení se v ústavní stížnosti domáhalo toho, aby se komunální volby v Krupce opakovaly kompletně celé, nejen ve třech okrscích. Vadilo jim, že se ve městě kupčilo s hlasy sociálně slabých voličů. Jedna ze soupeřících stran je totiž nechala svézt před volební místnosti a ještě jim za jejich hlas zaplatila. Za jeden hlas vyinkasovali tito lidé od sta do tří set korun.

Ústecký krajský soud prokázal, že se v okrscích 5, 8 a 9 organizované svážení voličů do volebních místností za účelem volby konkrétní politické strany odehrálo, voličům byla navíc poskytována za jejich hlasování úplata. Tento fakt však soud neshledal jako důvod pro vyslovení neplatnosti voleb jako celku. Stěžovatelé však poukazovali na to, že se zúčastnili voleb jako kandidáti volebních stran v přesvědčení, že poskytování úplaty za hlasování není českým právním řádem umožněno. Požádali proto Ústavní soud o zneplatnění celých voleb v Krupce a o nastolení závazných pravidel - v parlamentních volbách totiž není podobné jednání zákonem povoleno.Plénum ústavních soudců už celou kauzu veřejně projednalo 5. ledna. K vynesení rozhodnutí si pak soudci vyhradili čas do úterka - a proto se v Krupce nemohly konat 8. ledna náhradní komunální volby.

Informace o zvláštním průběhu voleb v Krupce potvrdila již během hlasování agentuře Mediafax tamní policie. Ve městě zaznamenala organizovaný nábor voličů zejména mezi Romy a sociálně slabými obyvateli. Kdosi jim rozdával předem vyplněné volební lístky, nebo je hromadně upravovali ve skupinách. Za hlasování měli údajně dostávat peníze. Policie, která na místě věc vyšetřovala, však nezjistila porušení zákona. "Hlídka tam byla několikrát. Probrali jsme důkladně volební zákon i související předpisy a tohle se nikde neřeší, je to ale na hraně," řekl agentuře Mediafax jeden z policejních funkcionářů.

V Krupce se na radnici dostalo loni na podzim devět politických subjektů. Zvítězilo kritizované Sdružení ČSNS a NK - Šance pro město, které získalo v jednadvacetičlenném zastupitelstvu šest mandátů. Po třech místech mají ODS, KSČM a ČSSD. Dva zastupitele má Zdravá Krupka. Po jednom zástupci získaly: TOP 09, Sdružení HNHRM, NK – Sportovci pro Krupku a Suverenita.