Halík udeřil: Hradu vládne Putinův člověk Nejedlý a nemocný Zeman je na lánském výměnku

Halík zdůraznil, že s Dukou se letos znají přesně padesát let, spolupracovali spolu třeba v disentu. „Mám ho lidsky rád a respektuji jako biskupa, i když na některé politické otázky a způsob prezentace církve ve společnosti máme dost odlišné názory,“ přiznal duchovní.

Současný kardinál má podle jeho mínění tu smůlu, že se musel ve své službě potýkat s velmi nepopulárními otázkami kolem restitucí majetku a složitým vyjednáváním se státem. „Chápu, že ve svém postavení musí dělat určité kompromisy a nemá např. vůči hlavě státu takovou svobodu, jakou mám já, když na nic neaspiruji a mohu se ve veřejných vyjádřeních zcela řídit pouze svým rozumem a svědomím a osobní morální odpovědností,“ vysvětluje Halík Dukovu pozici.

Přesto si ale myslí, že kardinál ve své vstřícnosti k exprezidentu Václavu Klausovi a současnému prezidentovi Miloši Zemanovi zašel příliš daleko a nechal se vlákat do pasti. „Církev nemá ve státě jen dekorativní roli, nýbrž také roli prorocko-kritickou. Pokud se Klaus kamarádí s paní Le Penovou a jezdí do Německa agitovat pro neonacistickou stranu AfD a Zeman říká Putinovi, že novináři se mají likvidovat, a čínským soudruhům, že se od nich učí stabilizovat společnost, pak ten, kdo slíbil, že bude dobro nazývat dobrem a zlo zlem, musí dát zřetelně najevo kritický odstup od názorů takových lidí, ať jsou sebemocnější a získají kolik chtějí voličských hlasů,“ řekl v rozhovoru.

Například předseda SPD Tomio Okamura podle Halíka může zastávat jakoukoliv funkci v parlamentu. „Avšak kdo bere vážně evangelium, nemůže deklarovat jakési „společné zájmy“ s někým, kdo zásadní křesťanské a lidské hodnoty svým vystupováním a výroky popírá. Velmi jsem si přál, aby se Dominik stal nástupcem Miloslava Vlka, ale mrzelo mne, že ho příliš strávily jeho dva koníčky, politika a historie,“ říká kněz v narážce na blahopřání, které Duka Okamurovi zaslal po volbách. 

Pozastavil se také u otravy agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julie, ze které Západ obviňuje Rusko. „Atentát v Británii je dalším z řady ruských testů, co si Západ nechá ještě líbit bez adekvátní odezvy, ne náhodou byla nyní cílem Británie, oslabená brexitem a izolacionisty. Rusko vede intenzivní hybridní válku proti Západu (tedy i proti nám), dnes především snahami ovlivnit volby v demokratických zemích, šířit dezinformace, strach, nedůvěru, rozeštvávat jednotlivé společnosti, podporovat chaos a z něho těžící extremistické a populistické politiky,“ tvrdí Halík.

Strach z migrantů je podle něj umělý a jeho cílem bylo především odvrátit pozornost od skutečného nebezpečí z Východu. „Nejbližším cílem populistů v zemích bývalého sovětského bloku je nyní ovládnutí veřejnoprávních médií a institucí jako Ústavní soud, pak přijdou na řadu univerzity a školství. Je důležité pozorovat scénář, který se dnes uplatňuje v Maďarsku a Polsku – jsou tu zajímavé analogie ke scénáři, podle něhož postupovaly totalitní režimy v minulosti,“ vysvětluje.

„To, že Pražskému hradu vládne Putinův člověk Nejedlý a nemocný Zeman je spíš na lánském výměnku a věnuje se hlavně orwellovským „půlhodinkám nenávisti“ na televizi trapně servilního novináře a vyřizování osobních účtů, si cvrlikají vrabci nejen na českých střechách, mezinárodní vážnost naší republiky upadá,“ varuje teolog.

Hrad podle něj vysílá zásadní signály. „Ano, i takové věci jako nepřijetí významného amerického diplomata nebo pokusy nevyhovět žádosti USA o vydání ruského hackera mohou být čteny jako důkaz, že nejvyšší představitel našeho státu a jeho okolí jsou spíše trojským koněm Kremlu v EU a NATO než spolehlivým spojencem. Průtahy kolem vytvoření vlády rovněž nepřispívají ke stabilitě a vážnosti naší země. Nejnebezpečnější jsou ovšem snahy určitých sil připravit politickou a ekonomickou sebevraždu naší země vystoupením z EU," upozorňuje pro LN.

Populistům podle něj usnadňují práci cílené útoky na morální elity a na vzdělané lidi. „Nálepky „sluníčkářů“, „pražské kavárny“ apod. mají zalepit ústa těch, jejichž hlas je třeba slyšet, protože povzbuzují ke kritickému myšlení a mohou hrát roli imunitního systému společnosti proti rakovinovému bujení strachu, lži a nenávisti,“ myslí si a dodává, že vzestup populismu, xenofobie, nacionalismu a náboženského fundamentalismu si žádá podle něj žádá osobnosti, které jsou schopny se zlu postavit.