Dagmar Havlová promluvila o politické situaci a nepatřičném chování veřejných činitelů

Havlová, která svou řeč zveřejnila na sociálních sítích, u pomníku vzpomínala na to, jak v roce 1991 její manžel prezident Václav Havel Horákové udělil Řád Tomáše Garrigue Masaryka I. třídy - in memoriam. „Bylo to logické ocenění celého jejího statečného života, v němž byla silně ovlivněna Masarykovskými myšlenkami a ideály, z nichž plynul její nesmlouvavý boj proti totalitě, boj za demokracii a svobodu. „Pravda může počkat, má před sebou dlouhý život,“ řekl Arthur Schopenhauer a já se s ním, zvlášť v těchto dnech - osobně hluboce ztotožňuji,“ uvedla Havlová.

Horáková podle ní obětovala život za pravdu a za ideály. „Tedy za cosi, co je ve své podstatě zcela imaginární, co vyžaduje obrovskou statečnost a odvahu a přesvědčení, že oběť, kterou položím na oltář pravdy, má hluboký smysl. A JUDr. Horáková o tom přesvědčena byla, protože v první řadě nemyslela na sebe, ale na tento národ, na budoucnost a blahobyt této země,“ řekla také bývalá první dáma.

Zároveň ale připomněla, že se v Česku k moci opět dostávají komunisté. „V den, kdy odhalujeme památník Milady Horákové, která byla odsouzena před 68 lety Komunistickou stranou, v tento den se po 68 letech - tedy dnes - ustanovuje důvěra vlády ČR s podporou právě Komunistické strany. Ústy mého muže, který proti KSČ, stejně jako Milada Horáková bojoval si říkám: To jsou paradoxy,“ varovala.

Český národ podle ní nemá mnoho hrdinů a těch, které má, si příliš neváží. „Jako by si se svými hrdiny nevěděl rady, protože je v něm hluboce zakořeněn onen švejkovský přístup k životu, který nám přešel do krve. Ale opravdu má smysl položit život za pravdu a za boj proti totalitě? Nazíráno optikou obyčejného člověka asi ne. Nazíráno optikou Jana Husa, Jana Palacha, Milady Horákové a dalších českých hrdinů a mučedníků to nepochybně hluboký smysl má. Svou statečností jsou zcela výjimeční a máme si jich vážit!“ vzkázala Čechům.

„A právě v době, která nám nepřipadá příznivá, kdy jsme znuděni politikou a mnohdy nepatřičným chováním veřejných činitelů, bychom neměli upadat do letargie. Zvlášť mladí lidé by měli odložit lhostejnost i pohodlí a zasadit se vlastním přičiněním o zlepšení toho, co se jim nelíbí,“ apelovala na Čechy Havlová.