Stát se chlubí nakradenými zámky. A odmítá je vrátit

Hrady a zámky, které stát šlechtickým rodům zabavil po roce 1948, mohou být vráceny v restituci. Ale mnohé z nich jim „ukradl“ již předtím. Kvůli Benešovým dekretům a s odůvodněním, že majitelé spolupracovali s nacisty, jim jejich majetek odmítá vrátit. To však neznamená, že se majitelé o sídla nemohou soudit.Jeden takový soud probíhá už 19 let. Potomci Karla des Fours Walderoda se o zámek v Hrubém Rohozci soudí od roku 1992. Jejich předkovi ho stát zabavil právě kvůli Dekretům. V roce 2008 dosáhli alespoň částečného úspěchu – Nejvyšší soud jim vrátil kus lesa. Rodu se totiž podařilo dokázat, že Walderode s nacisty nespolupracoval. Ale minulý týden zástupci Národního památkového ústavu údajně přinesli nové důkazy, a tak bude spor i nadále pokračovat.Předsedkyně Asociace soukromých majitelů hradů a zámků a zároveň spolumajitelka zámku Blatná Jana Germenis-Hildprandtová přitom soudí, že stát nemusí nutně prolomit platnost Benešových dekretů. Podle ní by stačilo, kdyby projevil dobrou vůli a vrátil majetek rodům, které s nacisty během druhé světové války prokazatelně nespolupracovali a zámky jim tak byly zabaveny protizákonně.„Nemá to logiku. Movité rody se staletými tradicemi by ulehčily státní pokladně, ve které se na údržbu státních zámků těžko hledají peníze,“ myslí si Hildprandtová, jejíž rod také přišel o majetek, ale až po roce 1948, a tak ho mohl získat zpět v restituci.