Praha - Určité obavy o své zdraví nebo svých blízkých v souvislosti s havárií japonské jaderné elektrárny Fukušima pociťuje více než polovina Čechů (60 procent). Vyplývá to z průzkumu, který v úterý zveřejnilo CVVM.
Většina dotázaných popisuje své obavy jako "určitý neklid“. Oproti tomu dvoupětinový podíl české veřejnosti v této souvislosti žádný strach nezažívá. Průzkum také ukázal, že klidnější částí populace jsou v tomto případě muži.Při porovnání s daty z výzkumů, které se prováděly po havárii jaderné elektrárny Černobyl, je patrné, že ačkoliv byla tehdy česká veřejnost zneklidněna o něco více (velké obavy vyjádřilo o devět procentních bodů dotázaných více, trochu neklidných bylo více o šest procentních bodu), obecná míra obav je bezprostředně po obou událostech velmi podobná."Z hlediska dnešních informací o reálném rozsahu a dopadech černobylské havárie je tato podobnost poněkud překvapivá. Ovšem výsledky výzkumu z roku 1986 je třeba hodnotit nikoli s ohledem na reálné ohrožení České republiky, nýbrž s ohledem na informovanost veřejnosti," tvrdí autoři šetření.O vlivu informovanosti pak také svědčí výraznější rozdíly v tom, zda lidé v souvislosti s havárií jaderné elektrárny Fukušima učinili nějaká opatření na ochranu svého zdraví. Zatímco v roce 1986 se k tomu přiznala téměř polovina obyvatel Československa (44 procent), v dubnu letošního roku tak učinil pouze zanedbatelný podíl pěti procent obyvatel České republiky.Pro aktuální výzkum také platí, že nejsou zaznamenatelné rozdíly mezi muži a ženami, věkovými skupinami či vzděláním.
Průzkum také ukázal, že obecná míra obav z jaderné energie je ale nyní nižší než v roce 1993. Jen malé obavy pociťuje o 14 procentních bodů obyvatel více (42 procent) a naopak podíl lidí s velkými obavami se snížil na polovinu (v roce 1993 činil 13 procent, v roce 2011 šest procent).Z malých obav z jaderné energie pak plyne i to, že více než polovina lidí při důvěře vládě v otázkách jaderné energetiky zvolila možnost "spíše ano." O nízké míře strachu pak svědčí i odpověď na otázku, zda by se lidé stěhovali na jiné místo, pokud by v zóně 20 až 30 kilometrů od jejich bydliště vyrostla jaderná elektrárna. Plných 44 procent lidí uvedlo, že by "asi zůstalo na stejném místě."
Související
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
ANO může volit i více než třetina voličů. Uspěje maximálně sedm uskupení
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák