Více než polovina lidí má kvůli havárii jaderné elektrárny Fukušima obavy o své zdraví

Praha - Určité obavy o své zdraví nebo svých blízkých v souvislosti s havárií japonské jaderné elektrárny Fukušima pociťuje více než polovina Čechů (60 procent). Vyplývá to z průzkumu, který v úterý zveřejnilo CVVM.

Většina dotázaných popisuje své obavy jako "určitý neklid“. Oproti tomu dvoupětinový podíl české veřejnosti v této souvislosti žádný strach nezažívá. Průzkum také ukázal, že klidnější částí populace jsou v tomto případě muži.Při porovnání s daty z výzkumů, které se prováděly po havárii jaderné elektrárny Černobyl, je patrné, že ačkoliv byla tehdy česká veřejnost zneklidněna o něco více (velké obavy vyjádřilo o devět procentních bodů dotázaných více, trochu neklidných bylo více o šest procentních bodu), obecná míra obav je bezprostředně po obou událostech velmi podobná."Z hlediska dnešních informací o reálném rozsahu a dopadech černobylské havárie je tato podobnost poněkud překvapivá. Ovšem výsledky výzkumu z roku 1986 je třeba hodnotit nikoli s ohledem na reálné ohrožení České republiky, nýbrž s ohledem na informovanost veřejnosti," tvrdí autoři šetření.O vlivu informovanosti pak také svědčí výraznější rozdíly v tom, zda lidé v souvislosti s havárií jaderné elektrárny Fukušima učinili nějaká opatření na ochranu svého zdraví. Zatímco v roce 1986 se k tomu přiznala téměř polovina obyvatel Československa (44 procent), v dubnu letošního roku tak učinil pouze zanedbatelný podíl pěti procent obyvatel České republiky.Pro aktuální výzkum také platí, že nejsou zaznamenatelné rozdíly mezi muži a ženami, věkovými skupinami či vzděláním.

Průzkum také ukázal, že obecná míra obav z jaderné energie je ale nyní nižší než v roce 1993. Jen malé obavy pociťuje o 14 procentních bodů obyvatel více (42 procent) a naopak podíl lidí s velkými obavami se snížil na polovinu (v roce 1993 činil 13 procent, v roce 2011 šest procent).Z malých obav z jaderné energie pak plyne i to, že více než polovina lidí při důvěře vládě v otázkách jaderné energetiky zvolila možnost "spíše ano." O nízké míře strachu pak svědčí i odpověď na otázku, zda by se lidé stěhovali na jiné místo, pokud by v zóně 20 až 30 kilometrů od jejich bydliště vyrostla jaderná elektrárna. Plných 44 procent lidí uvedlo, že by "asi zůstalo na stejném místě."

Související

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

Více souvisejících

průzkumy jaderné elektrárny

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy