Rodiče nemají právní nárok na školní veganské obědy, rozhodl NSS

Podle soudců Nejvyššího správního soudu je právo na přístup ke školnímu stravování veřejným subjektivním právem, o němž přísluší rozhodnout řediteli školy. "Z toho ovšem ještě nevyplývá, že žák má právní nárok na to, aby mu byla přímo poskytnuta strava jdoucí nad rámec výživových norem a finančních limitů podle platné vyhlášky o školním stravování," řekla Dostálová. Dodala, že precedenční verdikt soudců se objevil v nejnovější sbírce nejvýznamnějších rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. V konkrétní věci šlo o to, že základní škola v Břeclavi, jejímž zřizovatelem je město, nevydávala žákovi ve školní jídelně obědy připravované podle zásad veganství. V nabídce jídelny byly každodenně tři druhy obědů, ovšem žádný nevyhovoval požadavkům matky dítěte. Tomu škola nevyhověla z provozních i ekonomických důvodů, ale navrhla, že by žákovi v poledne podala veganské jídlo, které by matka přichystala a ráno jídelně předala. "Takové řešení však bylo matkou žáka považováno za diskriminační," řekla Dostálová. Nejvyšší správní soud se pak v tomto případě obsáhle a precedenčně vyjádřil k právnímu režimu školního stravování. "Není porušením ústavním pořádkem garantované svobody vyznání, pokud je žákovi umožněno, aby si stravu, která je v souladu s náboženským vyznáním nebo světonázorem jeho a jeho zákonných zástupců, přinesl s sebou do školy, v době oběda si ji nechal ve školní jídelně ohřát a následně ji zkonzumoval," řekli mimo jiné soudci Nejvyššího správního soudu v uvedeném rozhodnutí.