Učitelé bijí své děti častěji, než ostatní rodiče

Praha - K fyzickým trestům se učitelé uchylují při výchově vlastních dětí o 10 procent častěji než ostatní rodiče, zjistil průzkum agentury GfK Czech, zpracovaný pro Nadaci Naše dítě. Každý druhý učitel se domnívá, že fyzický trest je součástí výchovy, řekl ve středu obchodní ředitel agentury Jiří Svoboda.

Zatímco 54 procent rodičů přiznává, že své děti fyzicky trestá pouze výjimečně a dalších 15 procent občas, rodičů – učitelů, kteří neváhají ve výjimečných případech vztáhnout ruku na své dítě je 64 procent. Dalších 14 procent učitelů bije své děti občas, jedno procento přiznává, že trestá své děti často.Osm procent učitelů uvedlo, že své dítě v minulosti fyzicky ztrestalo, ale v budoucnosti už to neudělají. Ostatních rodičů je v takovém případě šest procent.Jen 12 procent učitelů odpovědělo, že své děti fyzicky netrestalo nikdy. Ostatních rodičů, kteří by své děti neuhodili, je 25 procent.Skladba prohřešků, za které jsou děti fyzicky trestány, se u učitelů a ostatních rodičů podle průzkumu příliš neliší.K fyzickému trestu se rodiče u svých dětí uchylují za napadání (50 procent učitelů, 53 procent ostatních rodičů), lhaní (30 procent učitelé, 44 procent ostatní rodiče) a ničení či poškozování věcí (26 procent učitelé, 42 procent ostatní rodiče). Za prohřešky, které jsou spojeny se školní docházkou, podle průzkumu učitelé své děti netrestají.Většina (65 procent) dotázaných pedagogů si uvědomuje, že trest není výchovnou metodou, avšak v některých případech je prý nejlepším řešením. Každý druhý učitel (53 procent) se domnívá, že fyzický trest je, byl a bude součástí výchovy, pouze čtvrtina dotázaných pedagogů si myslí, že fyzické trestání do výchovy nepatří. O správnosti fyzických trestů je přesvědčeno 49 procent ostatních rodičů.Ve škole preferují učitelé u svých žáků jako trest ústní pokárání, zavolání rodičů do školy nebo třídní důtku. Pohlavek považuje za přijatelný 27 procent dotázaných učitelů, stejné množství kantorů pak prý tuto formu trestu také praktikuje.Průzkum provedla agentura v dubnu až červnu letošního roku. Celkem se dotázala 194 kantorů a 1000 ostatních rodičů.

Související

Více souvisejících

rodina trest děti

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy