Praha - K fyzickým trestům se učitelé uchylují při výchově vlastních dětí o 10 procent častěji než ostatní rodiče, zjistil průzkum agentury GfK Czech, zpracovaný pro Nadaci Naše dítě. Každý druhý učitel se domnívá, že fyzický trest je součástí výchovy, řekl ve středu obchodní ředitel agentury Jiří Svoboda.
Zatímco 54 procent rodičů přiznává, že své děti fyzicky trestá pouze výjimečně a dalších 15 procent občas, rodičů – učitelů, kteří neváhají ve výjimečných případech vztáhnout ruku na své dítě je 64 procent. Dalších 14 procent učitelů bije své děti občas, jedno procento přiznává, že trestá své děti často.Osm procent učitelů uvedlo, že své dítě v minulosti fyzicky ztrestalo, ale v budoucnosti už to neudělají. Ostatních rodičů je v takovém případě šest procent.Jen 12 procent učitelů odpovědělo, že své děti fyzicky netrestalo nikdy. Ostatních rodičů, kteří by své děti neuhodili, je 25 procent.Skladba prohřešků, za které jsou děti fyzicky trestány, se u učitelů a ostatních rodičů podle průzkumu příliš neliší.K fyzickému trestu se rodiče u svých dětí uchylují za napadání (50 procent učitelů, 53 procent ostatních rodičů), lhaní (30 procent učitelé, 44 procent ostatní rodiče) a ničení či poškozování věcí (26 procent učitelé, 42 procent ostatní rodiče). Za prohřešky, které jsou spojeny se školní docházkou, podle průzkumu učitelé své děti netrestají.Většina (65 procent) dotázaných pedagogů si uvědomuje, že trest není výchovnou metodou, avšak v některých případech je prý nejlepším řešením. Každý druhý učitel (53 procent) se domnívá, že fyzický trest je, byl a bude součástí výchovy, pouze čtvrtina dotázaných pedagogů si myslí, že fyzické trestání do výchovy nepatří. O správnosti fyzických trestů je přesvědčeno 49 procent ostatních rodičů.Ve škole preferují učitelé u svých žáků jako trest ústní pokárání, zavolání rodičů do školy nebo třídní důtku. Pohlavek považuje za přijatelný 27 procent dotázaných učitelů, stejné množství kantorů pak prý tuto formu trestu také praktikuje.Průzkum provedla agentura v dubnu až červnu letošního roku. Celkem se dotázala 194 kantorů a 1000 ostatních rodičů.
Související
Svěřit se neznamená žalovat. Řekněte si o pomoc, vzkazuje dětem odbornice z Linky bezpečí
Zkrácením či snížením rodičovské se zabývají i ministři. Bartoš navrhuje valorizaci
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Policejní manévry v Havířově. Muž, který střelbou zranil policistu, je po smrti
před 1 hodinou
Měl závratě a bolesti. Ministr Klempíř popsal pondělní nehodu
před 2 hodinami
Trump se chválil a vyjmenovával úspěchy. Írán označil za největšího sponzora teroru
před 3 hodinami
Počasí: Jaro přišlo do Česka. Teploty ještě tento týden vyrostou až na 17 stupňů
včera
Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá
včera
Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi
včera
Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl
včera
Británie a Francie plánovaly vyzbrojit Ukrajinu jadernou bombou, prohlásil bez důkazů Putin
včera
Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny
včera
Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami
včera
VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr
včera
Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA
včera
Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu
včera
Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu
včera
Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi
včera
Počasí se má uklidňovat. Povodňová hrozba vyvrcholí ještě dnes
včera
Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit
včera
Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC
včera
Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?
včera
CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám
Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.
Zdroj: Libor Novák