Romská integrace? Stála už půl miliardy! A výsledek žádný

Praha - Na integraci Romů vydal stát v posledních pěti letech 521 milionů korun. Peníze rozdělila jednotlivá ministerstva na různé projekty na podporu vzdělávání, kultury či zapojení Romů do života obcí v letech 2007 až 2011. Loni poskytla asi 85 milionů. Vyplývá to ze zprávy o stavu romské menšiny v Česku za loňský rok, kterou projednala a zveřejnila vláda. Podle dokumentu ale loni pokrok ve vzdělanosti Romů, jejich zaměstnanosti, zlepšení zdraví či v přístupu k bydlení příliš nenastal.

Loni stát na integraci vydal o 1,7 milionu méně než předloni. Podle zprávy jsou za tím úsporné škrty v rozpočtu i šetření vládní agentury pro sociální začleňování. Její provoz vyšel na sedm milionů. Ministerstvo školství dalo loni na vzdělávání 13 milionů, dalších 8,8 milionu putovalo do podpory romských středoškoláků. Z ministerstva kultury připadlo na akce Romů přes 1,4 milionu, na integraci přes 1,8 milionu a na šíření informací v romštině 4,5 milionu. Další kulturní aktivity získaly 310.000 korun, muzeum romské kultury pak 11,8 milionu. Ministerstvo pro místní rozvoj rozdělilo 1,4 milionu a úřad vlády 34 milionů. Milion putoval do programu Dekáda romské inkluze. Od roku 2007 do roku 2011 na integraci celkem šlo 520,92 milionu.V Česku podle odhadů žije asi čtvrt milionu Romů. Zhruba třetina z nich pobývá v ghettech. Dospělí tam bývají bez práce, rodiny jsou závislé na dávkách a bydlívají v nevyhovujících podmínkách. Děti chodí často do "zvláštních škol". Rozmáhá se lichva. Stoupá také napětí mezi Romy a obyvateli z okolí. Podle analýzy byly před pěti lety takových ghett v ČR asi tři stovky, nyní je jich podle poznatků expertů zhruba o stovku víc.Ochránci lidských práv i někteří odborníci přístup státu kritizují. Podle nich nepodniká dostatečné kroky k začlenění Romů a nevěnuje na to dost peněz, takže se situace místo zlepšování zhoršuje. Sdružení Dženo před pár lety podle svých propočtů uvádělo, že by do integrace měly ročně putovat dvě miliardy korun, postupně by suma s úbytkem problémů klesala. Peníze by se využily na mateřské školy, přípravné třídy, romské pedagogické asistenty, stipendia pro romské studenty, rekvalifikační kurzy, terénní pracovníky i sociální bydlení.Podle zprávy je vzdělanost Romů ve srovnání s ostatními obyvateli dál nízká, řada z nich má jen základní školu. Autoři dokumentu uvádějí, že romské děti nemají rovný přístup ke vzdělávání a často končívají ve "zvláštních školách". Málo je romských středoškoláků.Také v zaměstnanosti Romů nenastal loni žádný pokrok. Podle mezinárodní studie pracuje jen 43 procent romských mužů ve věku od 15 do 64 let a 19 procent romských žen. Bez práce je 61 procent Romů do 24 let.Podle zprávy Romové čelí diskriminaci v bydlení, mnoho z nich je odkázáno na předražené ubytování nízké kvality. Rodiny se pak ještě víc zadlužují. Řešení tohoto stavu brání nedostupnost sociálního bydlení i odmítavý postoj pronajímatelů k Romům, uvádí zpráva.Romové z ghett mívají také horší zdraví a kratší život. Víc se u nich vyskytují chronické choroby. Méně využívají preventivních prohlídek. Děti jsou méně očkované. Loni v republice působilo jen devět zdravotně sociálních asistentů.Autoři poukazují i na růst napětí mezi Romy a ostatními obyvateli. Loni se situace vyhrotila na Šluknovsku, kde se konaly protiromské demonstrace. Od roku 2009 ubývá podle zprávy Romů, kteří odcházejí do Kanady. Loni v prvním pololetí tam dostalo azyl 11 českých žadatelů.

Související

Více souvisejících

Romové

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

před 5 hodinami

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod

Při masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město ze 2. července zasáhla raketa devítipatrový obytný dům v kyjevské čtvrti Darnyckyj. Úder kompletně zničil 64 bytů, které se během okamžiku proměnily v trosky a prach. Celkově si tento vzdušný nálet v metropoli vyžádal nejméně 30 lidských životů a 91 zraněných, což z něj činí jeden z nejtragičtějších útoků na Kyjev v letošním roce.

před 8 hodinami

OSN

Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku

Před sídlem Organizace spojených národů v New Yorku se ve čtvrtek v podvečer zapálil dvaapadesátiletý muž držící tibetskou vlajku. Podle policie šlo o zjevnou formu protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Policie dorazila na místo kolem půl sedmé večer na základě telefonátu na tísňovou linku a nalezla muže s vážnými popáleninami po celém těle. Zraněný byl okamžitě převezen do nemocnice, kde byl následně prohlášen za mrtvého.

před 9 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá

Bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který byl zabit před čtyřmi měsíci na začátku americko-izraelské války proti Íránu, bude uctěn během týdenního pohřebního ceremoniálu. Tato masová akce se uskuteční v pěti městech dvou různých států a očekává se na ní účast milionů truchlících. Přípravy provázejí rozsáhlé stavební práce přímo v Teheránu. V areálu mešity imáma Chomejního se montují chladicí systémy, které mají lidem pomoci zvládnout letní vedra.

před 10 hodinami

Letní počasí

Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé

První červencový víkend, který bude navíc prodloužený o pondělní státní svátek, se nezadržitelně blíží. Doprovázet ho nicméně má poměrně proměnlivé počasí. Teploty tentokrát zůstanou pod hranicí 30 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste

Záchranářům se ve Venezuele podařil naprosto výjimečný kousek, když z trosek devítipatrové budovy vyprostili živého muže celých osm dní po ničivém zemětřesení. Třiačtyřicetiletý Hernán Alberto Gil Flores zůstal uvězněn pod devítimetrovou vrstvou trosek, které vznikly po zřícení parkoviště u nákupního centra Galerías Playa Grande v pobřežním městě La Guaira. Osvobozen byl po nesmírně jemné a dny trvající operaci, na níž spolupracovaly lokální i mezinárodní záchranné týbory. Podle vyjádření chilských hasičů je zachráněný muž v dobrém stavu.

včera

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě

Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, včetně Velké Británie, k čemuž podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly definitivně objasnit dva roky starou záhadu, která započala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony. Vyšetřovatelé byli sice od počátku přesvědčeni, že stroje naváděli živí operátoři, dlouho však nedokázali lokalizovat místa jejich vzletu.

včera

EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev

Evropská unie uvalí sankce na ruské vojenské výrobce, kteří se podíleli na ranním smrtícím útoku na Kyjev. Tento krok oznámila na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že navrhne postihy pro další subjekty podporující ruský vojensko-průmyslový komplex. Podle jejích slov bude Unie zvyšovat náklady tak dlouho, dokud Rusko nepochopí, že v této válce nemůže zvítězit. Jakákoliv nová unijní opatření však budou muset jednomyslně schválit všechny členské státy Sedmadvacítky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy