PŮVODNÍ ZPRÁVA | Trump zavádí cla. Má o nich falešnou představu, říká americký politolog pro EZ

Americký politický systém je založen na principech brzd a protivah, které mají zabránit koncentraci přílišné moci v rukou jednoho jednotlivce, včetně prezidenta. Přesto se zdá, že Donald Trump dokáže nacházet způsoby, jak tato omezení obejít a posouvat hranice politických norem. „Ve Spojených státech je dlouhodobě patrný trend k větší koncentraci moci v rukou prezidenta, který je zčásti podporován patovou situací v Kongresu,“ nastínil Masket pro EuroZprávy.cz. 

Jde o trend trvající několik dekád. „To se táhne přinejmenším od 70. let 20. století. Trump se však snaží tento trend výrazně urychlit. A to vystavuje USA riziku vzniku autoritářských režimů, jakých jsme svědky v jiných prezidentských systémech po celém světě,“ upozornil politolog. 

Donald Trump nastoupil do prezidentského úřadu ve velmi dynamickém stylu, kdy během prvních dní podepsal desítky exekutivních příkazů a neustále dominoval mediálnímu prostoru. Otázkou zůstává, zda si takové tempo dokáže udržet po celé čtyři roky. „Zdálo se, že v prvních dnech ve funkci chtěl předvést velkou aktivitu, což je trend posledních prezidentů. Nebude vydávat ze dne na den tolik exekutivních příkazů jako 20. ledna,“ vysvětlil Masket.

Odchod Spojených států z klíčových mezinárodních dohod, jako je Světová obchodní organizace (WTO) nebo Pařížská dohoda o klimatu, vyvolává otázky ohledně dlouhodobých dopadů na americké občany. Zatímco Trump tyto kroky prezentuje jako součást své strategie „Amerika na prvním místě“, existují obavy, že ve skutečnosti mohou oslabit postavení USA na světové scéně a negativně ovlivnit ekonomiku, obchodní vztahy či životní prostředí.

„Jedná se o dohody, které sice Američanům pomáhají, ale pouze dlouhodobě a poněkud abstraktně. Mnoho Američanů, zejména Trumpových příznivců, dospělo k přesvědčení, že mezinárodní dohody jsou ze své podstaty podezřelé a že je pro USA lepší jednat samostatně,“ přiblížil politolog.

Přestože Trump tato opatření prezentuje jako ochranu domácí ekonomiky a pracovních míst, ve skutečnosti mohou vést ke zdražování zboží, negativně ovlivnit podniky závislé na mezinárodním obchodu a vyvolat odvetná opatření ze strany jiných zemí. Trumpovy názory na cla často frustrují i jeho nejbližší poradce,“ podotkl Masket.

„Zdá se, že si udržuje falešnou představu o tom, co přesně cla jsou, a má tendenci si je představovat jako uvalení nákladů na jiné země, a nikoli na americké spotřebitele, což se ve skutečnosti děje. Zdá se však také, že Trump používá cla spíše jako trest – spíše jako sankce – než k podpoře amerického průmyslu. Vyhrožuje ostatním zemím značnými cly, aby si od nich vynutil ústupky. To někdy funguje,“ připustil.

Z evropského pohledu může být Trumpova protiimigrační politika matoucí a působit jako radikální změna. Ve skutečnosti však imigrační omezení nejsou novinkou – různé administrativy se v minulosti snažily regulovat přistěhovalectví, ať už zpřísněním podmínek pro vstup do země nebo posilováním ochrany hranic. „Může to být matoucí, ale Trumpova předvolební rétorika ohledně imigrace byla pravděpodobně nejjasnějším sdělením celé jeho kampaně,“ zdůraznil politolog. 

„Chce uzavřít jižní hranici a chce deportovat desítky milionů lidí. To se mu pravděpodobně nepodaří a jeho plány se dočkají četných soudních sporů a budou se roky odrážet sem a tam. Ale jeho cíle jsou celkem jasné,“ dodal.

Trump také ve své zahraniční politice osciluje mezi snahou o sbližování a konfrontaci s klíčovými světovými mocnostmi, jako jsou Čína, Rusko a Írán. Jeho přístup se často zdá nevyzpytatelný – na jedné straně vyjadřuje ochotu k vyjednávání a budování vztahů, na straně druhé uplatňuje tvrdé sankce, hrozby či agresivní rétoriku.

Trumpův přístup k mezinárodní politice je často neortodoxní a budí kontroverze. „Od svého prvního funkčního období projevil Trump velkou náklonnost k řadě autoritářských vůdců, včetně Vladimira Putina a Viktora Orbána. Rovněž projevuje trvalé nepřátelství vůči mnoha smlouvám a aliancím USA, zejména vůči NATO. Nevím, zda je jeho záměrem rozdmýchávat mezinárodní krize, ale určitě to tak působí,“ uzavřel Masket.