PŮVODNÍ ZPRÁVA | Trump zavádí cla. Má o nich falešnou představu, říká americký politolog pro EZ

Americký prezident Donald Trump svým neortodoxním přístupem k politice narušuje zavedené normy amerického systému brzd a protivah. Jeho kroky vyvolávají obavy o budoucnost demokracie i postavení USA ve světě. EuroZprávy.cz se v této souvislosti obrátily na amerického politologa Setha Masketa z Univerzity v Denveru. Podle něj si Trump udržuje „falešnou představu“ třeba o tom, co to jsou cla a vnímá je jako sankce – ačkoli poškozují americké spotřebitele.

Americký politický systém je založen na principech brzd a protivah, které mají zabránit koncentraci přílišné moci v rukou jednoho jednotlivce, včetně prezidenta. Přesto se zdá, že Donald Trump dokáže nacházet způsoby, jak tato omezení obejít a posouvat hranice politických norem. „Ve Spojených státech je dlouhodobě patrný trend k větší koncentraci moci v rukou prezidenta, který je zčásti podporován patovou situací v Kongresu,“ nastínil Masket pro EuroZprávy.cz. 

Jde o trend trvající několik dekád. „To se táhne přinejmenším od 70. let 20. století. Trump se však snaží tento trend výrazně urychlit. A to vystavuje USA riziku vzniku autoritářských režimů, jakých jsme svědky v jiných prezidentských systémech po celém světě,“ upozornil politolog. 

Donald Trump nastoupil do prezidentského úřadu ve velmi dynamickém stylu, kdy během prvních dní podepsal desítky exekutivních příkazů a neustále dominoval mediálnímu prostoru. Otázkou zůstává, zda si takové tempo dokáže udržet po celé čtyři roky. „Zdálo se, že v prvních dnech ve funkci chtěl předvést velkou aktivitu, což je trend posledních prezidentů. Nebude vydávat ze dne na den tolik exekutivních příkazů jako 20. ledna,“ vysvětlil Masket.

Odchod Spojených států z klíčových mezinárodních dohod, jako je Světová obchodní organizace (WTO) nebo Pařížská dohoda o klimatu, vyvolává otázky ohledně dlouhodobých dopadů na americké občany. Zatímco Trump tyto kroky prezentuje jako součást své strategie „Amerika na prvním místě“, existují obavy, že ve skutečnosti mohou oslabit postavení USA na světové scéně a negativně ovlivnit ekonomiku, obchodní vztahy či životní prostředí.

Jedná se o dohody, které sice Američanům pomáhají, ale pouze dlouhodobě a poněkud abstraktně. Mnoho Američanů, zejména Trumpových příznivců, dospělo k přesvědčení, že mezinárodní dohody jsou ze své podstaty podezřelé a že je pro USA lepší jednat samostatně,“ přiblížil politolog.

Přestože Trump tato opatření prezentuje jako ochranu domácí ekonomiky a pracovních míst, ve skutečnosti mohou vést ke zdražování zboží, negativně ovlivnit podniky závislé na mezinárodním obchodu a vyvolat odvetná opatření ze strany jiných zemí. Trumpovy názory na cla často frustrují i jeho nejbližší poradce,“ podotkl Masket.

„Zdá se, že si udržuje falešnou představu o tom, co přesně cla jsou, a má tendenci si je představovat jako uvalení nákladů na jiné země, a nikoli na americké spotřebitele, což se ve skutečnosti děje. Zdá se však také, že Trump používá cla spíše jako trest – spíše jako sankce – než k podpoře amerického průmyslu. Vyhrožuje ostatním zemím značnými cly, aby si od nich vynutil ústupky. To někdy funguje,“ připustil.

Z evropského pohledu může být Trumpova protiimigrační politika matoucí a působit jako radikální změna. Ve skutečnosti však imigrační omezení nejsou novinkou – různé administrativy se v minulosti snažily regulovat přistěhovalectví, ať už zpřísněním podmínek pro vstup do země nebo posilováním ochrany hranic. „Může to být matoucí, ale Trumpova předvolební rétorika ohledně imigrace byla pravděpodobně nejjasnějším sdělením celé jeho kampaně,“ zdůraznil politolog. 

„Chce uzavřít jižní hranici a chce deportovat desítky milionů lidí. To se mu pravděpodobně nepodaří a jeho plány se dočkají četných soudních sporů a budou se roky odrážet sem a tam. Ale jeho cíle jsou celkem jasné,“ dodal.

Trump také ve své zahraniční politice osciluje mezi snahou o sbližování a konfrontaci s klíčovými světovými mocnostmi, jako jsou Čína, Rusko a Írán. Jeho přístup se často zdá nevyzpytatelný – na jedné straně vyjadřuje ochotu k vyjednávání a budování vztahů, na straně druhé uplatňuje tvrdé sankce, hrozby či agresivní rétoriku.

Trumpův přístup k mezinárodní politice je často neortodoxní a budí kontroverze. „Od svého prvního funkčního období projevil Trump velkou náklonnost k řadě autoritářských vůdců, včetně Vladimira Putina a Viktora Orbána. Rovněž projevuje trvalé nepřátelství vůči mnoha smlouvám a aliancím USA, zejména vůči NATO. Nevím, zda je jeho záměrem rozdmýchávat mezinárodní krize, ale určitě to tak působí,“ uzavřel Masket.

Související

Válka v Izraeli Původní zpráva

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Více souvisejících

Donald Trump Seth Masket clo USA (Spojené státy americké) sankce migrace Vladimír Putin NATO

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

před 2 hodinami

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Mark Carney

Krizový manažer a bývalý guvernér centrální banky. Kdo je nový kanadský lídr Mark Carney?

Mark Carney, budoucí kanadský premiér, je v politice nováčkem, avšak přichází s desítkami let zkušeností z oblasti financí a krizového řízení. Jako bývalý guvernér centrálních bank Kanady a Velké Británie hrál klíčovou roli při zvládání globálních ekonomických krizí – zkušenost, kterou nyní hodlá využít v čele vlády a při řešení eskalujícího obchodního konfliktu se Spojenými státy.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Mark Carney

Novým kanadským premiérem bude Mark Carney

Bývalý centrální bankéř Mark Carney se stane příštím premiérem Kanady poté, co zvítězil v boji o vedení federální Liberální strany. Carney, který dříve řídil reakce na finanční krize v Severní Americe i Velké Británii, se ujímá úřadu v době, kdy Kanada čelí bezprecedentní obchodní válce se Spojenými státy.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Od odpůrce k poskokovi. JD Vance je člověkem, na kterého Amerika není zvyklá

Americký viceprezident JD Vance je zcela jiným typem druhého muže ve státě, než na jaké byla dosud americká politika zvyklá. Není tichým stratégem v zákulisí jako Dick Cheney, ani zkušeným odborníkem na zahraniční politiku jako George H.W. Bush či Joe Biden.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy