V České republice bylo k 1. dubnu 325.742 běženců z Ukrajiny

Údaje dnes novinářům představila ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná. Od počátku ruské invaze vydalo vnitro více než půl milionu dočasných ochran, zanikla asi třetina z nich.

V Praze se nachází téměř 80.000 uprchlíků, ve Středočeském kraji je jich skoro 45.000 a v Jihomoravském kraji přes 30.000. Nejméně, necelých 10.000, je běženců ve Zlínském kraji. Při přepočtu na obyvatele jsou pak nejvytíženější opět Praha, a dále Plzeňský a Karlovarský kraj. U okresů má nejvíce registrovaných uprchlíků na obyvatele Tachov s 8,2 procenta, Plzeň-město se 7,2 procenta a Cheb s 6,7 procenta.

O prodloužení dočasné ochrany požádalo zhruba 297.000 lidí, zbytek z registrovaných běženců přišel do ČR po začátku roku. V průměru nyní podle Novotné přichází do Česka kolem 2,5 tisíce lidí týdně.

Lidé, kteří uprchli z Ukrajiny před ruskou invazí a získali v Česku dočasnou ochranu, si ji mohou prodloužit do konce března příštího roku. Nejprve se museli elektronicky registrovat, což jim zajistilo prodloužení dočasné ochrany do konce září. Díky registraci také lidé získali termín k osobní návštěvě pracoviště ministerstva, kde si dočasnou ochranu prodlouží do konce března. Vízový štítek, který na návštěvě získají, má podle Novotné už zhruba 111.000 cizinců, další návštěvy by se mohly uskutečnit asi do dvou měsíců.

Pokud se uprchlíci nezaregistrovali do minulého pátku, dočasná ochrana jim zanikla. Mohou o ni znovu požádat, musí ale projít stejným procesem jako při první registraci. Stejně jim ochrana zanikne ve chvíli, kdy nepřijdou na pracoviště vnitra pro vyznačení nového vízového štítku.

Většina z lidí, kterým dočasná ochrana skončila, se podle Novotné vrátila na Ukrajinu. Asi pět procent dočasných ochran bylo ukončeno na vlastní žádost, asi 1,5 procenta zaniklo kvůli odchodu člověka do jiného státu EU.

Většina uprchlíků dělá v ČR méně kvalifikovanou práci než doma

Nadpoloviční většina uprchlíků z Ukrajiny, kteří byli ekonomicky aktivní v zemi svého původu, pracuje i v Česku. Většina z nich ale vykonává méně kvalifikovanou práci než doma a jejich potenciál se nedaří využít, vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu PAQ Research. Podle něj pracovní aktivitu ovlivňuje hlavně znalost jazyka. Uprchlíci schopní domluvit se v běžných situacích česky mají totiž více než dvakrát větší šanci najít si práci než ti, kteří se nedomluví. Průzkum provedla agentura mezi 20. únorem a 2. březnem letošního roku. Zapojilo se do něj 1321 domácností uprchlíků, ve kterých žije celkem 3802 lidí.

V Česku aktuálně pracuje 56 procent uprchlíků, kteří byli ekonomicky aktivní i na Ukrajině. Oproti prosinci loňského roku se jejich podíl zvýšil o pět procentních bodů. Výrazně narostla pracovní aktivita uprchlíků, kteří přijeli do Česka loni v červnu a později. Naopak u dříve příchozích podíl zaměstnaných stagnuje na necelých 60 procentech. "Důležité je poznamenat, že populace nově později příchozích uprchlíků se demograficky liší od těch, kteří přicestovali na jaře: roste podíl mužů a domácností bez dětí," uvedli autoři průzkumu.

Do Česka přicházejí především uprchlíci s vyšší kvalifikací. Před začátkem ruské invaze loni v únoru pracovaly více než dvě pětiny z nich na Ukrajině jako specialisté nebo řídící pracovníci. Další zhruba čtvrtinu představovali podle průzkumu odborní pracovníci či úředníci. Potenciál příchozích se však v Česku nedaří efektivně využít. Polovina uprchlíků tu vykonává manuální a pomocné práce. V řídících či odborných pozicích je zaměstnána pouze čtvrtina z nich.

Celkově pracují v Česku pod svou kvalifikací zhruba dvě třetiny ukrajinských uprchlíků. "Tento výrazný rozdíl je dán jednak tím, že Ukrajinci v ČR vykonávají méně kvalifikované práce než dřív," uvádí studie. Dalším faktorem je, že část specialistů stále pracuje na dálku na Ukrajině nebo jinde v zahraničí.

Nejvýznamnějším faktorem, který ovlivňuje pracovní aktivitu uprchlíků, je znalost jazyka, zjistil průzkum PAQ Research. Ti, kteří se domluví česky alespoň v běžných situacích, mají více než dvakrát větší šanci, že budou mít v Česku práci, než ti, kteří se nedomluví.

V běžných situacích se domluví přibližně třetina dospělých uprchlíků. To je významný nárůst proti loňskému létu, kdy jich byla pětina. V posledních měsících ale roste znalost češtiny jen u nově příchozích. To naznačuje, že jazyková vybavenost uprchlíků může začít stagnovat, varují autoři průzkumu.

Podle jejich zjištění neroste ani účast Ukrajinců na kurzech češtiny. V nějaké formě se jich účastní necelá třetina uprchlíků. Bariérami jsou nedostatek peněz a času kvůli práci. Častěji si nemohou kurzy dovolit uprchlíci žijící v Praze, kde je výuka dražší. Mimo hlavní město je podle zjištění PAQ Research problém s dostupností kurzů.