Počet cizinců v Praze dlouhodobě roste a podle analýzy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) by mohl do roku 2050 dosáhnout téměř milionu. I když jsou Češi k příchodu dalších cizinců spíše zdrženliví, vedení města uvedlo, že Praha je na tento nárůst dobře připravena. Magistrát zdůraznil, že cizinci jsou pro město klíčovou pracovní silou.
Mezi lety 2001 a 2022 se počet cizinců v Praze zvýšil ze 61.000 na 345.000 a IPR předpokládá, že tento trend bude pokračovat i v budoucnosti, i když se tempo růstu zpomalí. Odhaduje se, že do roku 2050 bude v Praze 598.000 až 920.000 cizinců.
Podíl cizinců v Praze je výrazně vyšší než celostátní průměr, přičemž aktuálně tvoří 40 procent všech cizinců v Česku. Nejvíce zastoupeni jsou lidé z Ukrajiny, Slovenska a Ruska, ale významnou část tvoří také Vietnamci. Roste i počet lidí přicházejících z Rumunska, Bulharska, Indie a Filipín, uvedl IPR.
Magistrát zdůraznil, že cizinci měli za posledních 20 let zásadní vliv na populační vývoj Prahy. Bez nich by počet obyvatel stagnoval nebo mírně klesal. Přicházejí především lidé v produktivním věku, kteří jsou nezbytní pro pracovní trh.
Podobný nárůst cizinců zaznamenávají i další evropská města. Cizinci tam nacházejí pracovní příležitosti, které místní obyvatelé nechtějí vykonávat, jako jsou stavebnictví, úklidové služby nebo pohostinství. Mnozí cizinci však pracují i v manažerských a IT profesích.
Navzdory ekonomickým přínosům jsou Češi vůči příchodu dalších cizinců zdrženliví, což ukazují sociologické průzkumy. Tyto postoje se dlouhodobě příliš nemění a jsou srovnatelné s názory na přijímání uprchlíků. Praha je však na očekávaný nárůst cizinců dobře připravena, zdůraznil magistrát.
2. prosince 2024 18:40
Rošáda ve StarDance. Hartl nemůže pokračovat, jedna z hvězd se vrátí na parket
Související
Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců
Kauza s odměnami na magistrátu. Ředitel čelí výzvám k rezignaci
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
před 1 hodinou
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 1 hodinou
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 2 hodinami
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 2 hodinami
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 3 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 4 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 5 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 5 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 8 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 11 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 12 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 13 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.
Zdroj: Libor Novák