Vedení Prahy chce zastavit prudký nárůst běžných výdajů hlavního města. Na dotaz ČTK to dnes řekl náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek (Praha Sobě). Běžné výdaje Prahy vzrostly z 45,2 miliardy korun v roce 2015 na zhruba 58 miliard korun plánovaných pro letošní rok.
Běžné výdaje zahrnují peníze nutné pro chod samotného města nebo například škol, městské policie či některých firem. Praha má na letošní rok schválen rozpočet s příjmy 59,18 miliardy korun a výdaji 77,57 miliardy korun. Rozdíl pokryje ze svých zdrojů a příspěvků státu.
"Běžné výdaje raketově vzrostly v minulém volebním období, ten nárůst je dlouhodobě neudržitelný. Máme ambici kontrolovat v uvozovkách každou korunu, kterou magistrát utratí v rámci běžných výdajů. Rozpočet je živý organismus, takže se do něj dá zasáhnout kdykoliv," řekl Vyhnánek.
K prvnímu snížení běžných výdajů došlo v rámci letošního rozpočtu. V prosinci schváleném dokumentu se původně počítalo s částkou 59,3 miliardy korun. Radní ji na pondělním jednání snížili o 1,2 miliardy korun a peníze přesunuli na investice, které se tak zvýšily na 19,4 miliardy korun.
Přesnou částku či procenta, o kolik bude Praha v budoucnu běžné výdaje snižovat, si ale vedení města podle náměstka nestanovilo. Stejně tak ani maximum, o které by se mohly zvyšovat. "My si úplně neklademe ambici běžné výdaje radikálně snížit, to není ani možné, s ohledem například na nárůsty platů ve školství a podobně. Nicméně chceme zamezit tomu rychlému nárůstu, tento trend chce změnit a zastavit," řekl.
Vliv na zvyšování běžných výdajů měla jak rozhodnutí vedení města, tak státu. Ten například rozhodl o zvýšení platů státních zaměstnanců a učitelů, městu už na to nedal peníze. Město zase udělalo třeba politické rozhodnutí, kdy snížilo cenu ročního kuponu MHD a rozdíl pak muselo dopravnímu podniku dorovnat. Výdaje zvýšilo ale i zprovoznění některých dopravních staveb, například prodloužení metra A do Motola nebo tunelu Blanka. Kvůli chybějící kolaudaci Blanky její provoz sice město účetně platí z rozpočtové kapitoly investic, ale fakticky jde o běžné výdaje.
Běžné výdaje hlavního města se podle schválených rozpočtů v letech 2011 až 2014 zvýšily o 2,8 miliardy korun. V letech 2015 až 2018 to pak bylo o 8,4 miliardy korun až na letošních téměř 60 miliard korun. Od roku 2015 používá magistrát jinou metodiku a časová řada je tak přerušena.
Související
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
Václavák na podporu ČT a ČRo zaplnily tisíce lidí. Začalo se v symbolickém čase
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Víkendové počasí bude lákat na hory, míní meteorologové
včera
Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi
včera
Česká reakce na tragickou smrt fotbalisty. Ligový trenér hrával za stejný klub
včera
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
včera
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
včera
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
včera
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
včera
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno včera
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
včera
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
včera
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
včera
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
včera
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
včera
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
včera
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
včera
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
včera
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
včera
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
4. listopadu 2026 21:43
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
4. listopadu 2026 20:22
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.
Zdroj: Libor Novák