Praha chce zastavit nárůst běžných výdajů. Za tři roky vzrostly o 16 miliard

Vedení Prahy chce zastavit prudký nárůst běžných výdajů hlavního města. Na dotaz ČTK to dnes řekl náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek (Praha Sobě). Běžné výdaje Prahy vzrostly z 45,2 miliardy korun v roce 2015 na zhruba 58 miliard korun plánovaných pro letošní rok.

Běžné výdaje zahrnují peníze nutné pro chod samotného města nebo například škol, městské policie či některých firem. Praha má na letošní rok schválen rozpočet s příjmy 59,18 miliardy korun a výdaji 77,57 miliardy korun. Rozdíl pokryje ze svých zdrojů a příspěvků státu.

"Běžné výdaje raketově vzrostly v minulém volebním období, ten nárůst je dlouhodobě neudržitelný. Máme ambici kontrolovat v uvozovkách každou korunu, kterou magistrát utratí v rámci běžných výdajů. Rozpočet je živý organismus, takže se do něj dá zasáhnout kdykoliv," řekl Vyhnánek.

K prvnímu snížení běžných výdajů došlo v rámci letošního rozpočtu. V prosinci schváleném dokumentu se původně počítalo s částkou 59,3 miliardy korun. Radní ji na pondělním jednání snížili o 1,2 miliardy korun a peníze přesunuli na investice, které se tak zvýšily na 19,4 miliardy korun.

Přesnou částku či procenta, o kolik bude Praha v budoucnu běžné výdaje snižovat, si ale vedení města podle náměstka nestanovilo. Stejně tak ani maximum, o které by se mohly zvyšovat. "My si úplně neklademe ambici běžné výdaje radikálně snížit, to není ani možné, s ohledem například na nárůsty platů ve školství a podobně. Nicméně chceme zamezit tomu rychlému nárůstu, tento trend chce změnit a zastavit," řekl.

Vliv na zvyšování běžných výdajů měla jak rozhodnutí vedení města, tak státu. Ten například rozhodl o zvýšení platů státních zaměstnanců a učitelů, městu už na to nedal peníze. Město zase udělalo třeba politické rozhodnutí, kdy snížilo cenu ročního kuponu MHD a rozdíl pak muselo dopravnímu podniku dorovnat. Výdaje zvýšilo ale i zprovoznění některých dopravních staveb, například prodloužení metra A do Motola nebo tunelu Blanka. Kvůli chybějící kolaudaci Blanky její provoz sice město účetně platí z rozpočtové kapitoly investic, ale fakticky jde o běžné výdaje.

Běžné výdaje hlavního města se podle schválených rozpočtů v letech 2011 až 2014 zvýšily o 2,8 miliardy korun. V letech 2015 až 2018 to pak bylo o 8,4 miliardy korun až na letošních téměř 60 miliard korun. Od roku 2015 používá magistrát jinou metodiku a časová řada je tak přerušena.

Související

Více souvisejících

Praha magistráty Praha rozpočet Zdeněk Hřib

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy