Konec ocelářství v Česku? Problém bude řešit nová komise

Problémy tuzemských hutních podniků, které těžko konkurují dovozům levné oceli z Asie, bude řešit nová ocelářská komise jako poradní orgán vlády. Její první zasedání se připravuje na září. S oceláři se chce setkávat i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Řekl to novinářům dnes po jednání s představiteli a odbory společnosti Liberty, která vlastní ostravskou huť. Dodal, že odbory i zástupci firmy chtějí, aby vznikl systém podpory ocelářského průmyslu.

"Chceme vytvořit, podobně jako jsme vytvořili komisi uhelnou, i komisi ocelářskou. Bude to poradní orgán vlády. Bude fungovat na vysoce odborném principu," uvedl Havlíček. Dodal, že chce být u toho, až se problémy budou řešit. "Chci je pak přenášet na vládní a evropskou úroveň," uvedl ministr.

Podle něj komise poprvé zasedne v Ostravě v polovině září. Budou v ní zasedat zástupci ocelářského průmyslu, ale i automobilek či ekolog. "Chceme aby byla vyvážená," řekl ministr.

Dodal, že podle něj současný dvacetiprocentní pokles produkce oceli v ostravské huti nesouvisí s přechodem na nového vlastníka. "Redukují i další evropští výrobci oceli. Redukuje se proto, že rostou ceny emisních povolenek. Evropa je hyperekologická, evropské firmy respektují všechny pravidla, zatímco ostatní ne. A potýkáme se s asijskou nebo tureckou ocelí. Výsledkem je nadprodukce oceli, podráží se ceny," řekl.

Aktivní postup státu ve vztahu k EU požadují i odboráři ostravského podniku. "Pokud se bude dovážet ocel ze zemí mimo EU, bude to pro evropskou produkci likvidační. Cena této oceli není ovlivněna CO2 povolenkami jako ta evropská. Cenově jí naše výroba nemůže konkurovat," řekl předseda Základní organizace OS KOVO v ostravské huti Petr Slanina. Reagoval tak na to, že unie zvýšila limity na dovoz takové oceli o pět procent. Vytvoření komise uvítal. "Něco takového tady chybělo," uvedl.

Ve shodě je i vedení společnosti Liberty Ostrava. "Potřebujeme podporu státu ve věci lepší ochrany evropského trhu před neférovým dovozem oceli z třetích zemí," řekla ČTK mluvčí podniku Barbora Černá Dvořáková. Dodala, že vážnost situace potvrzuje i to, že každá čtvrtá tuna oceli využitá v Evropské unii pochází z dovozu.

Huť, kterou původně vlastnila skupina ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmího Mittala, před časem změnila majitele. Nyní patří do skupiny Liberty Steel a je součástí globálního uskupení GFG Alliance britského podnikatele s indickými kořeny Sanjeeva Gupty. Krátce po změně majitele huť oznámila, že dočasně sníží výrobu oceli o 20 procent.

Na nutnost nastavit v ocelářství "globálně férové prostředí", když nyní firmy ze zemí mimo EU neplní tak vysoké požadavky na ochranu životního prostředí, poukázal i předseda správní rady Ocelářské unie Jan Czudek, který je i generálním ředitelem Třineckých železáren. Limity pro dovoz do Evropy podle něj navíc dovolují dovézt stále víc ocelářských produktů. "Pokud dovoz vzroste o dalších pět procent, bude to znamenat problémy pro evropské hutě," uvedl.

Ostravská huť Liberty Steel je největším výrobcem oceli v ČR, i s dceřinými společnostmi má 6300 zaměstnanců.

Související

Ursula von der Leyenová.

EU a USA začnou jednat o globální dohodě o udržitelné oceli a hliníku

Evropská unie a Spojené státy po vyřešení sporu o cla na hliník a ocel začnou jednat o globální dohodě o udržitelné oceli a hliníku. Dohoda má být novým milníkem v transatlantických vztazích a v úsilí EU a USA o dekarbonizaci odvětví výroby ocele a hliníku v rámci boje proti změnám klimatu. Oznámili to v dnešním společném prohlášení prezident Spojených států Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Více souvisejících

ocel Karel Havlíček Ekonomika

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 39 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy