EU a USA začnou jednat o globální dohodě o udržitelné oceli a hliníku

Evropská unie a Spojené státy po vyřešení sporu o cla na hliník a ocel začnou jednat o globální dohodě o udržitelné oceli a hliníku. Dohoda má být novým milníkem v transatlantických vztazích a v úsilí EU a USA o dekarbonizaci odvětví výroby ocele a hliníku v rámci boje proti změnám klimatu. Oznámili to v dnešním společném prohlášení prezident Spojených států Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Americká ministryně obchodu Gina Raimondová v sobotu uvedla, že USA a EU se dohodly na vyřešení vleklého obchodního sporu ohledně amerických cel na ocel a hliník. Bližší podrobnosti však neposkytla a komisař pro obchod Valdis Dombrovskis dodal, že dohodu formálně oznámí Biden a von der Leyenová dnes.

Současně se zrušením cel budou pozastaveny také oboustranné spory v rámci Světové obchodní organizace (WTO) týkající se oceli a hliníku. Nová dohoda navazuje na nedávné obnovení transatlantických obchodních vztahů a pozastavení cel ve sporech týkajících se výrobců letadel Boeing a Airbus.

Výroba oceli a hliníku je jedním z největších zdrojů emisí oxidu uhličitého na světě. Pokud má být výroba a obchod s oběma kovy udržitelný, je podle prohlášení nutné řešit uhlíkovou náročnost tohoto odvětví spolu s problémy souvisejícími s nadměrnou kapacitou. Nová globální dohoda má zajistit dlouhodobou životaschopnost průmyslu obou regionů, podpořit výrobu ocele a hliníku s nízkou uhlíkovou náročností a obchod s nimi a obnovit tržně orientované podmínky. Bude také otevřena všem podobně smýšlejícím partnerům.

Dohodu, která umožní bezcelní vývoz hliníku a ocele z EU do USA, dnes také přivítala Evropská komise, která ji označila za krok správným směrem. Dombrovskis, který je také místopředsedou EK, ale označil dohodu spíše za pauzu než za úplné ukončení sporu. Konečným cílem by podle něj mělo být úplné zrušení cel.

Nová dohoda je zatím na dva roky. Podle ní zůstanou platit cla zavedená předchozím americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale pouze na dovoz překračující stanovené kvóty. Současně dohoda ruší odvetná cla EU na americké výroby, od bourbonu po motocykly Harley Davidson. EU plánovala od prosince řadu těchto cel zdvojnásobit.

Podle dohody může EU vyvézt bez cla do USA ročně 3,3 milionu tun ocele a dalších 1,1 milionu tun ocelových produktů, na které byly uděleny výjimky z cel. Celková kvóta odpovídá vývozu z let 2015 až 2017, tedy z období před zavedením cel.

V případě hliníku může být bez cla do USA dovezeno 18.000 tun kovu a 366.000 tun polotovarů. To podle představitelů EU odpovídá obchodu z let 2018 a 2019.

Cla 25 procent na dovoz ocele a deset procent na dovoz hliníku zavedl v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump. Široce kritizované opatření zdůvodnil tím, že dovoz těchto produktů ohrožuje americkou ekonomiku a tím i národní bezpečnost. Kromě EU se cla týkala i dalších zemí. Biden se od nástupu do funkce snaží napravit vztahy se spojenci z EU, napsala agentura Reuters.

Související

Průmysl

GFG Alliance chce do Liberty Ostrava investovat 19 miliard, ocel má vyrábět "hybridně"

Společnost GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty chce v příštích deseti letech do své huti Liberty Ostrava investovat 750 milionů eur (přibližně 19 miliard korun). Součástí strategických investic bude především vybudování nové hybridní technologie pro výrobu oceli, která bude podle firmy první svého druhu v Evropě. Zásadní modernizace čeká také válcovny.

Více souvisejících

ocel Joe Biden Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 39 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy