Zemanovi se plán nedaří, produktivita ÚS klesla. Nejvyšší soudy se naopak lepší

Počet nedodělků u Nejvyššího soudu setrvale klesá. Z téměř 6000 spisů, které soudci měli na stolech v lednu 2010, jich letos v lednu byla asi polovina. Vedení soudu podle mluvčího Petra Knötiga dohlíží na to, aby počet rozhodnutých věcí u jednotlivých senátů a soudců vždy převyšoval nově podaná dovolání. Kontroluje se také to, aby konkrétní spisy neležely u soudu nepřiměřeně dlouho.

Restů mírně ubylo také u Nejvyššího správního soudu, který čelí pozvolnému růstu počtu podnětů. Do letošního roku soudci vstupovali s 1285 nerozhodnutými kauzami, o rok dříve jich bylo 1346. Teprve statistiky za letošní rok ukážou, jak se na rychlosti rozhodování podepíše lednové zrušení specializovaných senátů. Senáty se přestaly zaměřovat na jednotlivé podoblasti správního práva. Soudci tak dostávají spisy napříč finanční i sociální agendou.

Ústavnímu soudu došlo loni za celý rok přes čtyři tisíce stížností a dalších tisíc jiných návrhů k řešení. Odbavit takové množství podnětů ústavní soudci nestíhají. Průměrná doba na vyřízení jednoho podání se tak protáhla na víc než půl roku, přesně 184 dní. Tedy o 44 dní déle než předloni, informuje Rozhlas.cz.

Soudu se tak stále nedaří vyřizování případů zrychlit. A zkrátit nutnou dobu se zatím nedaří ani po doplnění sestavy ústavního tribunálu. Patnáctka soudců je podle generálního sekretáře Ivo Pospíšila přetížená.

Data o délce řízení ukazují, že prezidentu Miloši Zemanovi se zdaleka nedaří formovat brněnský tribunál tak, jak si před rokem ve své řeči představoval. „Já jsem se snažil svojí účastí na tomto zasedání především zdůraznit význam, který přikládám. ÚS, jak víte, je na pokraji kolapsu," varoval prezident loni na konci dubna. Při projevu před senátory si tehdy zároveň vytkl cíl stabilizovat Ústavní soud.

Čísla ale ukazují, že ani po roce se to hlavě státu moc nezdařilo. Ústavní soud stále trápí vysoký počet nevyřízených věcí. Ke konci loňského roku bylo nedodělků skoro 1900.

Ústavní soud rozhoduje:

- o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem,

- o zrušení jiných právních předpisů (např. nařízení vlády, ministerských vyhlášek, obecně závazných vyhlášek a nařízení obcí a krajů) nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo se zákonem,

- o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu,

- o ústavní stížnosti právnických nebo fyzických osob proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do jim ústavně zaručených základních práv a svobod,

- o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora,

- v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25 Ústavy České republiky,

- o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky podle čl. 65 odst. 2 Ústavy České republiky,

- o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy České republiky,

- o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak,

- o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony,spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu,

- o souladu mezinárodní smlouvy podle čl. 10a a 49 Ústavy České republiky s ústavním pořádkem, a to před její ratifikací.