Křeček žádá upřesnění povinností dodavatelů poslední instance

V polovině října ukončila činnost skupina Bohemia Energy a kolem 900.000 jejích odběratelů si musí hledat nového dodavatele energií. Dosud největší uskupení alternativních dodavatelů energií v Česku to zdůvodnilo přetrvávajícím extrémním růstem energií na velkoobchodních trzích. Zákazníky, kteří si nového dodavatele hned nevyjednali, převzali podle zákona dodavatelé poslední instance. Jsou to hlavní distributoři na jednotlivých distribučních územích a patří mezi ně ČEZ, E.ON, PRE, Pražská plynárenská a innogy.

"Během podzimu se u dodavatelů poslední instance ocitl téměř milion českých domácností. Pro část zákazníků jsou nové platby za energie nad jejich možnosti a hrozí, že se ocitnou v dluhové pasti nebo bez elektřiny či plynu. Stát ale v současné době má jen omezené možnosti, jak zákazníky dodavatelů poslední instance ochránit nebo jejich situaci systematicky řešit," uvedl ombudsman. Česká legislativa podle něj zatím nezná kategorii zranitelných zákazníků ani pojem energetické chudoby. "Ukazuje se, že tyto definice jsou v právním řádu potřeba. Teprve potom je možné stanovit i konkrétní povinnosti dodavatelů energií vůči nim," dodal ombudsman.

Zákon by měl podle Křečka dodavatelům poslední instance například jasně určit splatnost záloh, aby se nestalo, že budou lidé v jednom měsíci platit zálohu jak původnímu dodavateli, tak tomu poslední instance. Vhodné by podle ombudsmana bylo také dodavatelům poslední instance výslovně zakázat odpojit odběrné místo. "S tím souvisí samozřejmě i zavedení nových oprávnění Energetického regulačního úřadu ve vztahu k dodavatelům poslední instance. Měl by mít možnost porušení pravidel nejen kontrolovat, ale i sankcionovat," vysvětlil ombudsman.

Se žádostí o radu či pomoc se na veřejného ochránce práv obrátily během podzimu desítky klientů dodavatelů energií, kteří ukončili činnost. Do vztahů mezi klienty a dodavateli energií veřejný ochránce práv ze zákona zasahovat nemůže. Stejně tak nemůže prošetřovat dodavatele energií, protože jde o soukromé subjekty. V jeho působnosti je až kontrola dohledového úřadu. Podle Křečka postupoval ERÚ vůči zákazníkům přecházejícím k dodavatelům poslední instance velice vstřícně. Tím v nich ale paradoxně mohl vzbudit neoprávněná očekávání. Regulátor trhu měl podle ombudsmana jednodušeji vysvětlit, že do smluvních vztahů mezi odběrateli a dodavateli energií vstupovat nemůže.