Ministerstvo pro místní rozvoj upraví návrh stavebního zákona tak, že úředníci odpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou převedeni do nového státního modelu. Původně mělo pod stát přejít 13.500 úředníků, nyní to bude asi 7000. Novinářům to po dnešní schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a šéfem Svazu měst a obcí Františkem Luklem řekla ministryně Klára Dostálová (za ANO). Podle Lukla je ústupek kompromisem, na který budou slyšet i ostatní kritici nové právní úpravy.
Zákon by měl nově zachovat stavební úřady na úrovni obcí. "Pro běžného občana by zůstalo vše tak, jak je, první bod, se kterým by komunikoval, by byl obecní stavební úřad," uvedla Dostálová. Dále by ale rozhodovaly státem řízené krajské úřady a centrála. Rovnou na úrovni státu by se měly řešit liniové a velké veřejně prospěšné stavby.
Původní návrh zákona kritizovalo ministerstvo vnitra pro vysoké náklady se stěhováním úředníků a archivů. Dnešní dohodu kvitoval vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). "Stavební úřady zůstanou ve spojeném modelu státní a veřejné správy, nová státní stavební správa zajistí integraci razítek. Stavební zákon se pohnul správným směrem," uvedl na twitteru.
Velmi úspěšné jednání s @mistnirozvoj , @Frantisek_Lukl a dalšími. Vyhověno připomínkám @vnitro a samospráv. Stavební úřady zůstanou ve spojeném modelu státní a veřejné správy, nová státní stavební správa zajistí integraci “razítek”. Stavební zákon se pohnul správným směrem!
— Jan Hamáček (@jhamacek) January 13, 2020
Babiš podle Dostálové trvá na tom, aby zákon, který má zjednodušit a urychlit povolování staveb, vstoupil v platnost 1. ledna 2021. Připomínky ke svému návrhu chce ministryně vypořádat do konce března. Svaz měst a obcí po dnešním jednání už netrvá na tom, aby byl zákon stažen, ale stačí mu jeho dopracování. Návrh zákona má mnoho kritiků, podle kterých je psán na míru pro velké developery a nehájí dostatečně veřejný zájem.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které za zákon odpovídá, podle některých analytiků v průběhu přípravy zákona slučovalo pojmy platnost a účinnost zákona. Proto se často objevovalo, že zákon má být od roku 2021 platný a zároveň účinný. To však podle odborníků v případě tak složité právní normy není možné. Například u občanského zákoníku to bylo zhruba dva roky. Dostálová minulý týden ČTK sdělila, že nový stavební zákon má být účinný až od poloviny roku 2023. Přechodná doba bude sloužit k tomu, aby se s ním dotčené subjekty stačily seznámit.
"Připravili jsme návrh řešení, že se nebude rozpojovat institucionální model. To znamená, že by se zachoval společný model státní správy a samosprávy na úrovni obcí. Vedle toho by vznikla státní správa a samospráva, která by řešila veřejně prospěšné stavby nebo liniové stavby," uvedla Dostálová.
Podle Lukla obcím zůstanou i archivy obecních stavebních úřadů. Podle kritiky ministerstva vnitra by případným stěhováním vznikly značné dodatečné náklady. "Nikam se stěhovat nebudou," řekl Lukl.
Památkáři budou mít hlavní slovo v rozhodování o stavebním povolení u národních kulturních památek, rezervací a památek pod ochranou UNESCO. "V ochranných zónách, do kterých spadá největší množství projektů, budou památkáři zahrnuti pod nejvyšší stavební úřad. Hlavně kvůli tomu, aby byly dodrženy lhůty a umožněna zastupitelnost úředníků," dodala Dostálová. "Mám ujištění, že stanoviska památkářů budou závazná a že naše připomínky budou zapracovány," řekl k dohodě ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).
V ochranných zónách, které chrání širší okolí rezervací - u rezervace v centru Prahy například na Pankráci, nebude stanovisko památkářů závazné, památkáři budou mít pouze možnost vyjádřit se, uvedl Zaorálek. "To je od nás ústupek," konstatoval. Bude podle něj na ministerstvu kultury, aby našlo cestu, jak se s tím vypořádat.
Související
Volby do Evropského parlamentu 2024 PŘEHLEDNĚ: Kdo má největší šance?
Kauza zakázek CzechTourism: Policie navrhla obžalovat více než 10 osob
Klára Dostálová , František Lukl , Svaz měst a obcí ČR , zákony , Stavebnictví , Jan Hamáček , Lubomír Zaorálek , Ministerstvo pro místní rozvoj
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Policejní manévry v Havířově. Muž, který střelbou zranil policistu, je po smrti
před 58 minutami
Měl závratě a bolesti. Ministr Klempíř popsal pondělní nehodu
před 1 hodinou
Trump se chválil a vyjmenovával úspěchy. Írán označil za největšího sponzora teroru
před 3 hodinami
Počasí: Jaro přišlo do Česka. Teploty ještě tento týden vyrostou až na 17 stupňů
včera
Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá
včera
Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi
včera
Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl
včera
Británie a Francie plánovaly vyzbrojit Ukrajinu jadernou bombou, prohlásil bez důkazů Putin
včera
Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny
včera
Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami
včera
VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr
včera
Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA
včera
Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu
včera
Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu
včera
Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi
včera
Počasí se má uklidňovat. Povodňová hrozba vyvrcholí ještě dnes
včera
Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit
včera
Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC
včera
Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?
včera
CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám
Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.
Zdroj: Libor Novák