Je výhradně na každé bance, jak vymezí a navrhne zpracování údajů o chování určené osoby za stanovené období. Vyplývá to ze stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) k poskytování údajů pro takzvanou chytrou karanténu. Má pomoci v boji proti šíření koronaviru. K vyhledání a izolaci lidí nakažených koronavirem mají sloužit hygienikům údaje z mobilního telefonu a platební karty.
Zpracování prováděné bankou ke splnění ukládaného úkolu musí podle úřadu zahrnovat pouze nezbytné operace, které je nutno dělat přiměřeně v rámci úzce vymezeného účelu a za dodržení všech stanovených podmínek. Banka musí dodržet zásady zpracování údajů. Pro dodržení zákonnosti zpracování je klíčové striktní dodržení velmi úzce stanoveného účelu, výlučně pro zjištění možného ohniska nákazy, a také dodržení velmi krátké doby pro uchovávání údajů.
Vzhledem k tomu, že mimořádné opatření stanoví uchovávat osobní údaje pouze po dobu nezbytně nutnou, v případě neanonymizovaných údajů nikdy delší než šest hodin, musí být také zpracování takových údajů každou bankou prováděno pouze po přiměřený časový úsek v nařízeném rozmezí šesti hodin.
Banka musí provádět zpracování transparentně a být připravena poskytnout každému jednotlivci, jehož osobní údaje zpracovává, informaci o zpracování a přístup ke zpracovávaným údajům, upozornil úřad.
Mluvčí úřadu Tomáš Paták ČTK řekl, že ÚOOÚ dosud neobdržel informace o zpracování pro účely mimořádného opatření od ministerstva zdravotnictví ani od dalších příslušných státních orgánů.
Ministerstvo zdravotnictví chce chytrou karanténu spustit po Velikonocích. V ČR má nahradit plošná restriktivní opatření komplikující každodenní život a dopadající na ekonomiku. Jejím základem je zmapování pohybu infikovaného člověka za posledních pět dní, a to podle údajů z mobilního telefonu a platební karty. Data, jejichž získání je podmíněné souhlasem nakaženého, poslouží k sestavení mapy jeho pohybu. Hygienici pak nad ní s nemocným proberou, s kým se na různých místech potkal. Testování projektu začalo v pondělí na jižní Moravě.
Související
Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček
Důchody v ohrožení? Úřad prozradil, jak hodlá reagovat na dění na bankovním trhu
Aktuálně se děje
před 34 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák