Vítěz voleb se stane prezidentem až za 39 dní. Co se během nich může stát?

Úderem 14. hodiny komisaři uzavřeli volební místnosti a začalo sčítání, jehož výsledky jsme se dozvěěli během odpoledne. Petr Pavel nahradí ve funkci prezidenta republiky Miloše Zemana na dalších pět let. Období mezi výsledkem voleb a inaugurací nové hlavy státu však trvá ještě necelé dva měsíce. 

Ještě 39 dní zbývá Zemanovi do konce jeho druhého mandátu na postu prezidenta republiky. Končí k 8. březnu 2023. Webová stránka zemancountdown.cz dokonce nabízí odpočet.

Inaugurace nového prezidenta pravděpodobně proběhne 9. března – 5 let a jeden den od složení slibu Zemana pro jeho druhé funkční období. Tento termín není povinný. Na datu uvedení nového prezidenta do úřadu se musí shodnout obě komory parlamentu.

Zeman 8. března odstoupit musí a od té chvíle je ČR bez hlavy státu až do inaugurace. Prezidentské pravomoci v období, kdy je Česká republika bez hlavy státu, vykonává předseda vlády a předseda Poslanecké sněmovny.

Jakmile k inauguraci ve Vladislavském sálu dojde, prezident slibuje následující: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“

Pokud slib složit odmítne nebo jej složí s výhradou, tak se na něj podle článku 60 Ústavy České republiky hledí, jako by nebyl zvolen.

Zasáhne Zeman do pravomocí svého nástupce?

Přesně tolik dní je mezi zvolením jeho nástupce a jeho koncem v mandátu. Do té doby se může stát mnoho věcí.

Miloš Zeman například otevřeně hovořil o tom, že využije své pravomoci a jmenuje předsedu Ústavního soudu. Údajně má analýzu, podle které neexistuje právní překážka, aby ještě před vypršením svého mandátu jmenoval nástupce Pavla Rychetského.

Nechtěl bych, aby se téma stalo tématem prezidentských voleb, je to téma okrajové,“ sdělil podle serveru iRozhlas.cz. Může to znamenat, že se k tomuto kroku odhodlá až po vyhlášení výsledků. Řada právníků varuje před destabilizací české justice, pokud se k výměně předsedy ÚS Zeman opravdu rozhodne.

Proti výsledku voleb se lze bránit u soudu

Po jakýchkoliv volbách může nastat situace, kdy občan využije svého práva a bude se domáhat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb nebo neplatnosti volby kandidáta, jak uvádí resort vnitra na svém serveru.

Volba prezidenta republiky je v tomto ohledu specifická. Lze se domáhat „pouze“ neplatnosti volby prezidenta. Návrh může podat prakticky kdokoliv – poslanec, senátor i občan.

Lhůta pro podání návrhu trvá 7 dní od vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí ve Sbírce zákonů – k tomu dochází zpravidla nejbližší úterý po volbách. Soud následně usnesením rozhodne do 15 dnů od podání návrhu. Jednání není třeba nařizovat. NSS je povinen návrh prošetřit.

O věci podle serveru ministerstva vnitra rozhoduje pouze jeden soud a proti rozhodnutí se nelze odvolat. Navíc žádný u účastníků řízení nemá nárok na náklady řízení.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 Volby

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

Francouzská policie

Druhý blackout za dva dny. Francie řeší podivnou sabotáž

Francouzské úřady zahájily vyšetřování druhého výpadku elektřiny během pouhých dvou dnů poté, co bylo zjištěno, že požár transformátoru v Nice mohl být výsledkem úmyslného žhářství. Událost ovlivnila dodávky proudu pro nejméně 45 000 obyvatel a přišla den po podobném výpadku v Cannes, který narušil závěr tamního filmového festivalu.

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Tisíc za tisíc. Ukrajina a Rusko dokončily dosud největší výměnu vězňů

Ukrajina a Rusko během tří dnů uskutečnily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že byl dokončen poslední krok výměny „1000 za 1000“ – na svobodu se vrátili i poslední z 303 ukrajinských zajatců, které mělo Rusko v rámci dohody propustit.

včera

Švédský tým na MS v hokeji

Švédsko poráží Dánsko 6:2 a slaví bronz z mistrovství světa

V napínavém souboji o třetí místo mistrovství světa v ledním hokeji si Švédsko nakonec před zaplněnou Avicii Arenou pojistilo bronzové medaile, když porazilo houževnatý dánský výběr 6:2. Tři korunky dominovaly především ve druhé a třetí třetině, zatímco Dánové ani přes velkou bojovnost nedokázali odvrátit porážku.

včera

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Evropa si pěstuje čínského hada na prsou. A začíná jí to docházet

Evropská unie čelí stále naléhavější bezpečnostní výzvě, kterou dlouho přehlížela: rozsáhlému podílu čínských firem na správě a vlastnictví více než 30 přístavů po celé Evropě. Zatímco v minulosti byly tyto investice vítány jako vítaný příliv kapitálu a příležitost pro modernizaci infrastruktury, dnes se stále častěji ukazuje, že přítomnost čínských firem v klíčových logistických uzlech představuje strategické riziko pro celou evropskou bezpečnost.

včera

Jana Maláčová

Šéfka SOCDEM a bývalý ministryně Maláčová má rakovinu

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí a současná členka SOCDEM Jana Maláčová se rozhodla podělit o velmi osobní informaci. Na sociální síti X (dříve Twitter) otevřeně přiznala, že v posledních měsících čelí onkologickému onemocnění. Ve svém příspěvku uvedla, že nosí paruku – ne však jako módní doplněk, ale kvůli následkům náročné léčby.

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

"Chci domů za dcerou, ale pokud se vzdáme, vrátí se." Jak se žije na ukrajinské frontě?

Z východní Ukrajiny, kde se v posledních měsících boje soustředí především na město Pokrovsk a jeho okolí, přichází zvláštní ticho. Není to klid před bouří, ale spíše napjaté ticho plné otázek, které si vojáci i obyvatelé pokládají častěji než dříve: může být nadcházející návrh na mírová jednání s Ruskem počátkem konce války, která trvá již třetím rokem?

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti se obávají nejhoršího: Rusko testuje zbraň, která může zvrátit situaci na Ukrajině

Ruská armáda podle nejnovějších zpráv zřejmě dokončuje finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“. Tento vývoj vyvolává obavy, že Kreml se připravuje na nový masivní úder proti Ukrajině, jenž by mohl zásadně změnit průběh konfliktu. Upozorňuje na to americký vojenský analytik Brandon J. Weichert v článku pro deník The Washington Times, který vychází z informací ukrajinského serveru Militarnyi a portálu Defence-Blog.com.

včera

včera

včera

24. května 2025 21:41

Dovoz a vývoz zboží

"Trochu respektu..." EU zareagovala na Trumpovu hrozbu 50% cel

Evropská unie vyzvala Spojené státy k vzájemnému respektu v obchodních vztazích poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením 50% cla na veškeré zboží dovážené z EU. Brusel zároveň varoval, že je připraven hájit své zájmy, pokud dojde k eskalaci obchodního napětí.

24. května 2025 21:04

24. května 2025 20:30

Elon Musk

Největší destrukce značky v dějinách? Expert popsal, jak Musk zničil Teslu

Americký marketingový expert Scott Galloway označil zapojení Elona Muska do vládních škrtů ve službách administrativy Donalda Trumpa za „jeden z největších případů zničení značky v dějinách“. Na páteční epizodě populárního podcastu Pivot, který Galloway spolumoderuje, uvedl, že Musk odcizil jádro své zákaznické základny tím, že se politicky přiblížil lidem, kteří o elektromobily nemají zájem.

24. května 2025 19:21

plynovod Nord Stream 2

Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce

Evropská unie připravuje další kolo sankcí namířených proti Rusku, jehož cílem je vyvinout větší tlak na Moskvu kvůli pokračující válce proti Ukrajině. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Brusel mimo jiné odpojení více než 20 ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, snížení cenového stropu na ruskou ropu a zákaz plynovodů Nord Stream.

24. května 2025 18:05

Trump zablokoval sankce proti Rusku. Evropa ztrácí trpělivost a propadá se do zoufalství

Zatímco napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přetrvává a evropské státy zoufale hledají způsoby, jak přimět Moskvu k příměří, Spojené státy vedené Donaldem Trumpem odmítají zavést slíbené tvrdé sankce proti Kremlu. Tato situace vyvolává mezi evropskými lídry narůstající frustraci, kterou neutišil ani dvouhodinový telefonát Trumpa s Vladimirem Putinem, jenž k žádnému posunu směrem k míru nevedl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy