Vláda schválila cenové stropy pro výrobní ceny elektřiny. Odmítá, že by šlo o dvojí zdanění

Stropy pro výrobu elektřiny vycházejí z evropského nařízení, které stanovuje hodnotu stropu na 180 eur (4380 Kč) za megawatthodinu. Síkela ale zdůraznil, že je to doporučená hodnota a národní státy mohou samy rozhodnout o konkrétní výši. Česko se rozhodlo stropy rozlišovat podle typu výrobního zdroje na základě jejich variabilních nákladů a se započtením přiměřeného zisku. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je cílem zajistit, aby strop nebyl příliš nízký a nedocházelo k tomu, že se některým výrobcům nebude vyplácet elektřinu vyrábět, což by vedlo k jejímu nedostatku na trhu.

Nejnižší cenový strop by měl být pro jadernou energetiku, kde bude 70 eur (1700 Kč) za megawatthodinu. U uhlí bude cenový strop vyšší kvůli emisním povolenkám, uvedl Síkela. V návrhu materiálu se hovořilo o rozpětí 170 až 230 eur (4140 až 5600 Kč) za megawatthodinu podle velikosti elektrárny. U biomasy by strop měl být mezi 200 a 230 eury (4870 a 5600 Kč) za megawatthodinu, u ostatních obnovitelných zdrojů 180 eur za megawatthodinu. Z příjmů nad stanovený cenový strop budou výrobci odvádět státu 90 procent, původně vláda mluvila o stoprocentním odvodu.

Podle MPO budou zákon projednávat Sněmovna i Senát v legislativní nouzi, aby mohl vyjít ve sbírce zákonů do konce měsíce a bylo tak možné vztáhnout odvod i na letošní prosinec. Pokud by Česko zákon neschválilo, začalo by automaticky platit evropské nařízení, které stanovuje jednotný strop 180 eur na megawatthodinu bez ohledu na typ elektrárny. To by podle MPO mohlo způsobit vypínání některých zdrojů, zejména bioplynových a malých uhelných elektráren.

Oba členové vlády zdůraznili, že odvod nepředstavuje dvojí zdanění pro firmy, které podléhají i dani z mimořádných zisků, tzv. windfall tax. Už dříve během dne ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že o odvod lze snížit daňový základ, a proto se tím sníží i základ pro platbu windfall tax.

Legislativní rada vlády v připomínkovém řízení k návrhu energetického zákona, který opatření zavádí, však varovala, že by to mohlo znamenat dvojí zdanění pro energetické firmy. Analytik a minoritní akcionář největší tuzemské energetické společnosti ČEZ Michal Šnobr v úterý ve vyjádření pro Reflex vyjádřil přesvědčení, že dvojí zdanění nastane a že kvůli tomu očekává soudní spory. Podle vyjádření bývalého ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) na twitteru může sektorová daň (WFT) v kombinaci s evropským zastropováním elektřiny narazit jak v EU, tak i u Ústavního soudu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo podle návrhu opatření stanovit správcem odvodů Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten s tímto úkolem ovšem nesouhlasí. Podle úřadu jde o daně, na jejichž správu nemá kompetence ani vybavení. Záložní variantou místo ERÚ jsou v návrhu orgány Finanční správy. Výběr odvodů by se měl podle přijatého návrhu řídit daňovým řádem.

Podle ministerstva financí by windfall tax společně s cenovými stropy měla příští rok přinést do rozpočtu 100 miliard korun. Vláda chce z těchto peněz financovat kompenzace pro občany a firmy kvůli vysokým cenám energií.