Vláda schválila novelu zákona o zdravotních službách a dvě investiční pobídky

Vláda na středečním jednání schválila novelu zákona o zdravotních službách a zákona o elektronizaci zdravotnictví. Kabinet se zabýval také deseti žádostmi o poskytnutí investičních pobídek nebo víceletým opatřením na podporu vysokoškolského vzdělávání veterinárních specialistů.

Potřeba novelizovat úpravu vedení zdravotnické dokumentace vyvstala v souvislosti s elektronizací zdravotnictví. Návrh nově definuje zdravotnickou dokumentaci a novelizuje zmocňovací ustanovení k vydání prováděcí vyhlášky ke zdravotnické dokumentaci. Součástí návrhu je také například zavedení definice telemedicíny a základního rámce jejího používání pro právní jistotu poskytovatelů, zdravotnických pracovníků a pacientů.

S ohledem na stav informačních systémů bylo zároveň navrženo odložení účinnosti ustanovení zákona o elektronizaci zdravotnictví. Na jeho základě jsou poskytovatelé zdravotních služeb povinni využívat kmenové údaje a ve svém informačním systému evidovat identifikátory pacientů, kterým poskytuje nebo poskytoval zdravotní služby. 

Kabinet projednal také deset žádostí o poskytnutí investičních pobídek, z nichž se dvě rozhodl podpořit. První se týká projektu společnosti CRYTUR, který je zaměřený na zásadní komponenty pro výrobu mikročipů. Firma chce investovat přes 800 milionů korun do rozšíření svých výrobních kapacit v Turnově. Ve druhém případě se jedná o investiční záměr firmy ROCKWOOL za více než 881 milionů korun na rozšíření výroby kruhových izolačních pouzder z kamenné minerální vlny v Bohumíně, který patří k oblastem s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob.

Vláda též schválila víceleté opatření na podporu vysokoškolského vzdělávání veterinárních specialistů. Cílem opatření je navýšení počtu studentů ve veterinárních studijních programech uskutečňovaných Veterinární univerzitou Brno jako součást řešení prohlubujícího se deficitu vysokoškolsky vzdělaných odborníků v tomto oboru.

MŠMT již v roce 2022 umožnilo přijetí většího množství žadatelů o studium veterinárních oborů z nespotřebovaných výdajů rezortu, je ale zapotřebí přistoupit k víceletému opatření. Proto materiál očekává postupný náběh prostředků až na téměř 40 milionů Kč v roce 2028 z rozpočtu MŠMT. Skutečné zlepšení situace bude ale záležet nejen na tomto opatření, ale také na nastavení podmínek pro absolventy přicházející do praxe.

Vládní představitelé schválili také zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2022. Ve sledovaném období došlo k mírnému snížení počtu kybernetických incidentů, Policie ČR však zaznamenala téměř dvojnásobný nárůst kyberkriminálních aktivit. Největší hrozbu pro kybernetickou bezpečnost České republiky pak i nadále představují aktivity státem sponzorovaných kybernetických aktérů a činnost kyberkriminálních uskupení. NÚKIB zároveň evidoval i několik incidentů v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Související

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

Více souvisejících

Vláda ČR Zdravotnictví Školství ministerstvo školství Kybernetická bezpečnost

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 21 minutami

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian

Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a někdejší šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku. Výsledek představuje zásadní zvrat na domácí politické scéně a silnou ránu pro premiéra Donalda Tuska, jehož středopravá vláda se nyní musí vyrovnat s prezidentem, který je ideologickým protivníkem a může zásadně zkomplikovat její další fungování.

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu

Ukrajina v posledních dnech překvapila svět nejen odvahou, ale i vynalézavostí. Nejnovější operace proti ruským leteckým základnám, označovaná jako „Pavučina“, se podle ukrajinských představitelů stala jedním z nejsofistikovanějších útoků od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. I když není možné nezávisle ověřit ukrajinské tvrzení o způsobené škodě ve výši sedmi miliard dolarů, její symbolický dopad je zcela nesporný.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Tupolev Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) , autor: RAF

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit

Rozsáhlý útok ukrajinských dronů na ruské letecké základny, vzdálené tisíce kilometrů od fronty, představuje nejnovější z řady mimořádně odvážných operací Kyjeva proti mnohem většímu protivníkovi. Podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU šlo o misi, která se připravovala více než rok a půl – bezpilotní letouny byly propašovány do Ruska ukryté ve dřevěných domech na nákladních vozech.

před 3 hodinami

Sergej Lavrov

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli

V istanbulském paláci Çırağan dnes odpoledne odstartovalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, které by mohlo naznačit možný posun v dosud zablokovaném mírovém procesu. Na místo postupně dorazily všechny delegace – jako první turečtí hostitelé, následovaní ruskou delegací vedenou kremelským poradcem Vladimirem Medinským a nakonec ukrajinskou delegací, která přijela jen několik minut poté. Jednání byla zahájena ve 13:00 místního času (11:00 SELČ) bez stanoveného časového rámce, přičemž minulá kola netrvala ani dvě hodiny.

před 4 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu

Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.

před 5 hodinami

Karol Nawrocki

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině

Vítězství Karola Nawrockého v prezidentských volbách v Polsku představuje zásadní posun ve střední Evropě. Historik bez politické minulosti, který staví na konzervativních hodnotách, patriotismu a silném nacionalismu, přebírá od 6. srpna nejvyšší ústavní funkci v zemi s téměř 38 miliony obyvatel. Tato událost přichází v klíčové době – uprostřed geopolitických napětí, obnovy pravice napříč Evropou i pokračující války na Ukrajině. Co tedy jeho nástup znamená pro budoucnost Polska, Evropské unie a širšího regionu?

před 6 hodinami

Donald Tusk

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média

Polskem otřásla politická zpráva roku – Karol Nawrocki, kandidát podporovaný Právem a spravedlností (PiS), byl zvolen novou hlavou státu. Ve finále prezidentských voleb získal těsnou většinu 50,89 % hlasů, zatímco jeho protikandidát, dosavadní varšavský primátor Rafał Trzaskowski, dosáhl na 49,11 %. Výsledky zveřejnila v pondělí brzy ráno Státní volební komise po sečtení všech hlasovacích okrsků.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno před 15 hodinami

Aktualizováno před 15 hodinami

Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Rusové přiznali ukrajinský útok, Zelenskyj dohlížel. Škody jsou podle Kyjeva obrovské

Na speciální operaci Pavučina dohlížel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev odhaduje výši způsobených škod na více než dvě miliardy dolarů (téměř 44 miliard korun), uvedla britská BBC. Rusové již přiznali, že k ukrajinskému útoku na letecké základny opravdu došlo. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy