Vláda si jde pro důvěru Sněmovny. SPD neví, jestli ji podpoří, opozice chce za skandální výroky pád Okamury

Podle předsedy dolní komory Tomia Okamury se úterní jednání omezí na rozpravu, která by měla skončit kolem deváté hodiny večerní. Koaliční tábor sice působí jednotně, ale premiér Babiš musel ještě před začátkem schůze zamířit za poslanci SPD. Někteří z nich, v čele s Jaroslavem Foldynou, totiž vyjádřili nespokojenost s tím, že vláda hodlá i nadále koordinovat muniční iniciativu na pomoc Ukrajině, a neví, jestli Babišovu vládu podpoří.

Opozice mezitím dává jasně najevo svůj odpor a pokouší se o protiúdery. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel přišel s návrhem na odvolání Tomia Okamury z vedení Sněmovny kvůli jeho proruské rétorice. Opoziční lídři kritizují zejména Okamurův novoroční projev a označují ho za mluvčího Kremlu, což podle nich ohrožuje důstojnost třetího nejvyššího ústavního činitele.

Lidovci pod vedením Marka Výborného i Piráti se Zdeňkem Hřibem potvrdili, že pro vládu ruku nezvednou. Zatímco KDU-ČSL sází na ochranu nezávislosti médií a rozpočtovou odpovědnost, Piráti vyzývají demokraticky smýšlející poslance k zablokování vzniku tohoto kabinetu. Opozice však přiznává, že s ohledem na rozložení sil ve Sněmovně se jí pravděpodobně nepodaří prosadit ani personální změny ve vedení komory.

Zajímavostí nové vlády je absence Filipa Turka z hnutí Motoristé sobě, jehož účast v kabinetu byla dříve předmětem spekulací. Ministerstvo životního prostředí tak momentálně řídí předseda Motoristů Petr Macinka, který zároveň vede i resort zahraničí. Tato netradiční personální konfigurace je jedním z mnoha bodů, které opozice v nadcházejících hodinách pravděpodobně podrobí ostré kritice.

Vládní koalice se opírá o pestrou směsici politiků, kdy na kandidátce SPD uspěli i zástupci stran PRO, Trikolora či Svobodní. Právě tato názorová šíře může být pro premiéra výzvou při udržování vnitřní disciplíny během celého funkčního období. Aktuálně však vše směřuje k tomu, že 101 dní po volbách získá Česká republika vládu s plnohodnotným mandátem.

Vláda přitom teprve před týdnem schválila programové prohlášení, v němž si klade za cíl obnovit důvěru občanů ve stát prostřednictvím zajištění bezpečnosti, sociální stability a ekonomické prosperity. Prioritou je vytvoření prostředí, kde se vyplatí poctivě pracovat a kde stát hospodaří odpovědně, aniž by zvyšoval daňovou zátěž obyvatel. Strategické směřování se opírá o dostupnou energii, kvalitní bezplatné zdravotnictví a řešení bytové krize skrze zjednodušení stavebního řízení a podporu různých forem bydlení pro mladé rodiny i seniory.

V oblasti financí se kabinet zavazuje k návratu k vyrovnanému rozpočtu, efektivnějšímu výběru stávajících daní a omezení šedé ekonomiky, mimo jiné zavedením modernizované verze EET od roku 2027. Slibuje zachování české koruny a práva na hotovost v Ústavě, snížení daní pro rodiny a firmy (např. snížení daně z příjmů právnických osob na 19 %) a zavedení nulové sazby DPH na léky na předpis. Státní výdaje mají být redukovány vnitřními audity a omezením byrokracie. 

Bezpečnostní politika se zaměřuje na profesionalizaci složek IZS a armády, přičemž nástupní plat policistů, hasičů i vojáků je stanoven na 50 tisíc korun. Vláda prosazuje nulovou toleranci k nelegální migraci a odmítá migrační pakt EU. V obraně klade důraz na modernizaci výzbroje s maximálním zapojením domácího průmyslu a na posílení protivzdušné ochrany. Zahraniční politika má být pragmatická, založená na suverenitě a obnově spolupráce v rámci Visegrádské skupiny, při zachování pevného spojenectví v NATO a kritickém přístupu k přesouvání pravomocí na úroveň EU.

Právo a spravedlnost mají být pilíři, které chrání poctivé občany. Vláda plánuje zpřísnit tresty za násilí na zranitelných skupinách a neplacení výživného, ale také posílit právo na nutnou obranu majetku a života. Justiční systém projde modernizací s cílem zrychlit řízení a zvýšit odpovědnost soudců za případná pochybení. Součástí reforem je i příprava zákona o celostátním referendu, které by občanům umožnilo přímo rozhodovat o klíčových otázkách mimo strategické mezinárodní závazky.

V energetice a průmyslu je hlavním úkolem zajištění soběstačnosti a přijatelných cen. Vláda hodlá získat plnou kontrolu nad výrobou elektřiny v ČEZ a masivně investovat do jaderné energetiky včetně výstavby nových bloků v Dukovanech a Temelíně. Zároveň se vymezuje proti systému emisních povolenek ETS2 pro domácnosti a dopravu, aby zabránila negativním sociálním dopadům. Stát na sebe také plánuje převzít poplatky za obnovitelné zdroje, čímž uleví peněženkám koncových spotřebitelů.