Zděšení: Budou se v Česku léčit cizinci nakažení ebolou?

"Naprosto odmítám to, že bychom do Česka dováželi nakažené ebolou z jiných zemí. Místo toho, abychom se snažili vyvarovat zavlečení nákazy, tak bychom aktivně pacienty dováželi. To jako ministr zdravotnictví v žádném případě nedopustím," řekl ČTK Svatopluk Němeček (ČSSD) s tím, že svůj postoj chce dát jasně najevo i na úterním jednání komise.

Specializovaná nemocnice v Těchoníně by podle informací ČTK mohla sloužit jako součást repatriačního procesu pro nakažené ebolou, program by hradila Světová zdravotnická organizace (WHO).

Ředitelka české kanceláře WHO Alena Šteflová ale ČTK řekla, že o tom nic neví. O využití Těchonína pro potřeby WHO jednala před třemi roky v Ženevě, kdy ministerstvo obrany nabídlo nemocnici pro vzdělávání a trénink zdravotníků z celého světa. Program měla hradit WHO, sešlo z něj. "O návrhu na přijetí pacientů s ebolou nic nevím a je mi divné, že bych nyní do vyjednávání nebyla vtažena," uvedla.

Valenta uvedl, že problém pacientů potvrzených či s podezřením na nákazu řeší nyní celá Evropa. Jen tři státy, Británie, Francie a Itálie, uvedly, že jsou schopny přivézt svého pacienta. Ostatní sdělily, že toho nejsou schopny, nebo se zatím nevyjádřily.

"Je to problém, který je na úrovni Evropy řešen vyjednáváním s komerčními civilními leteckými společnostmi, za jakých podmínek by to mohlo být. Je otázka, jestli tato individuální přeprava vůbec bude koordinována ze strany WHO, EU či to bude řečeno dohodami mezi jednotlivými státy," řekl ČTK Valenta.

Psali jsme: Svět hledá lék na ebolu, dnes přišla zdrcující zpráva  

Situaci komplikuje také fakt, že centrum v Těchoníně nemá statut zdravotnického zařízení. Spadá pod Agenturu vojenského zdravotnictví, zástupce ředitele agentury Zoltán Bubeník ČTK řekl, že "proces registrace probíhá". Ministerstvo zdravotnictví podle zjištění ČTK ale odmítá Těchonínu statut zdravotnického zařízení udělit, nesplňuje prý podmínky.

"Co se týká nabídky Těchonína, my jsme jenom dělníci, předložili jsme, co jsme schopni zajistit a za jakých okolností. Záleží na civilním vedení ministerstva obrany, k čemu se zaváže," řekl Bubeník s tím, že závěrečné rozhodnutí je na ministerstvu zdravotnictví a hlavním hygienikovi.

Diagnostika eboly je obtížná, protože prvotní symptomy v podobě zarudlých očí a vyrážek jsou běžné. Ebolu lze s určitostí diagnostikovat pouze laboratorně 5 různými testy. Tyto testy představují velmi silné riziko a měly by být prováděny v podmínkách s maximální biologickou ochranou. Nedostatečná ochrana má na svědomí již řadu případů nákazy mezi lidmi.

„Obzvláště ohrožení nákazou jsou zdravotníci, takže jednou z našich priorit je kromě léčby samotné také školení zdravotnické personálu, aby se omezilo riziko, že se nakazí během péče o pacienty," prohlásil například Henry Gray, krizový koordinátor Lékařů bez hranic během epidemie eboly v Ugandě v roce 2012.

Virus Eboly byl poprvé izolován roku 1976 v severo­východní části Demokratické Republiky Kongo (dříve Zaire), v blízkosti malé řeky Ebola, podle které dostal své jméno. V té době se o tomto onemocnění ještě nevědělo a kvůli nedostatečné sterilizaci jehel v nemocnicích tam tehdy vznikla první epidemie.