Nemocní s roztroušenou sklerózou nemohou sehnat léky

Betaferon byl vyvinutý jako prostředek ke včasné léčbě roztroušené sklerózy. Českým lékařům a jejich pacientům je přitom k dispozici již 14 let, až do loňského roku ho však neurologové nemocným podávali v rámci klinických studií.

Zlom nastal 1. května loňského roku. Právě od tohoto data totiž Státní ústav pro kontrolu léčiv zařadil Betaferon mezi léky hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Úsporná opatření, která si vyžádala ekonomická krize, se však neblaze podepsala i na předepisování tohoto léku. "Období krize oddálilo u mnoha pacientů léčbu. Všeobecná zdravotní pojišťovna, pod kterou spadá většina pojištěnců a která je tvůrcem zdravotně pojistného plánu, totiž na rozšíření spektra hrazených léků, mezi kterými se objevil i Betaferon, nezareagovala a peníze na jeho proplácení tak chybí," objasnila Havrdová.

Včasná léčba je ale u roztroušené sklerózy velmi důležitá. Dokáže totiž pacientům zajistit déletrvající plnohodnotný život. Roztroušená skleróza totiž u 60 procent nemocných po pár letech vyústí v invaliditu, při včasném zahájení léčby ale lze oddálit její nástup.

Významnou roli tak hraje diagnostika, kdy je nutné vyloučit jiný původ pacientových obtíží. Chorobu spolehlivě odhalí teprve magnetická rezonance a vyšetření mozkomíšního moku.

Roztroušená skleróza je považována za nejběžnější onemocnění centrálního nervového systému u mladých lidí, při kterém imunitní systém napadá pochvy nervových vláken i vlákna samotná, což se negativně projeví na řízení celé řady tělesných, mentálních i psychických funkcí takto postiženého.

Nemoc je nejčastěji diagnostikována u lidí ve věku od 20 do 40 let. Pouze zřídka se lékaři ve svých ordinacích setkají s pacienty, které zasáhla ještě před dosažením 12. roku, anebo naopak poté, co již oslavili 55. narozeniny. Roztroušená skleróza přitom častěji postihuje ženy, ty tvoří více než polovinu nemocných.

Přestože jde o onemocnění nevyléčitelné, dokáže medicína ovlivnit jeho průběh. Tak jako u většiny chorob, i v případě roztroušené sklerózy přitom lékaři nejlepších výsledků dosahují tehdy, pokud se s léčbou začne co možná nejdříve poté, co se u pacienta projeví první příznaky. Těmi je mravenčení a snížení citlivosti v rukách a nohách, poruchy koordinace pohybu nebo snížená pohyblivost. Lidé, kteří trpí roztroušenou sklerózou, mají navíc velmi často problémy s viděním, obtíže jim činí také výslovnost, při mluvení zadrhávají. Velmi často se u nich rozvine také zánět očního nervu.

Dalším ze symptomů, na který si sklerotici stěžují, je neustálá únava. Tu ještě více umocňuje pohyb nemocného v prostředí, kde panuje horko.

O přesné příčině vzniku roztroušené sklerózy odborníci zatím stále jenom spekulují. Kromě genetických dispozic, které však v nástupu nemoci nehrají zase až tak zásadní roli, zvažují lékaři jako možné příčiny i kouření či nedostatek vitaminu D.

Roztroušenou sklerózou trpí v Česku až 13 tisíc lidí. Každý rok k nim přitom přibude kolem 900 nových pacientů.