ÚS rozhodl: Povinné očkování neodporuje ústavě, MZ ho může nařizovat

O zrušení povinnosti žádali rodiče, kteří po vleklém sporu museli zaplatit každý po 4000 korunách, protože nezajistili očkování svého potomka takzvanou hexavakcínou. Pokutu potvrdil již Nejvyšší správní soud (NSS), s čímž se dnes ÚS ztotožnil.

Povinné očkování umožňuje část zákona o ochraně veřejného zdraví, podle níž smí ministerstvo vyhláškou stanovit povinné vakcíny. Návrh rodičů dále zpochybňoval ustanovení zákona o přestupcích, které umožňuje dát za nedodržení povinnosti pokutu až 10.000 Kč.

Stěžovatelé navrhovali zrušení právní úpravy institutu povinného očkování. Argumentace návrhu směřovala proti nedostatečnému zákonnému vymezení (§ 46 zákona o ochraně veřejného zdraví) rozsahu očkování a způsobu jeho provedení. Stěžovatelé namítali, že z textu zákona není rozsah očkování potřebnou měrou poznatelný. Jeho úpravu podle nich obsahuje až prováděcí vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Řečený právní stav stěžovatelé vyhodnotili rozporným s výhradou zákona ve smyslu čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud dospěl k závěru, že k porušení výhrady zákona v rámci právní úpravy povinného očkování nedošlo. Výkladem dovodil, že z ustanovení § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví vyplývají spolehlivě základní atributy a meze právní úpravy povinného očkování proti infekčním nemocem. Zmocnění, jež je v zákonné úpravě poskytnuto prováděcí vyhlášce za účelem regulace podrobností spjatých s povinnou vakcinací, realizuje podzákonná norma v přípustných mezích, aniž by zasáhla do skutkové podstaty obsažené v podstatných znacích v zákoně, informuje usoud.cz.

V rozsudku NSS, napadeném ústavní stížností, správní soud připustil, že povinné očkování, stejně jako velká část lékařských zákroků, může za jistých okolností vést ke způsobení závažné újmy. Negativní názor na očkování a obava z rizik ale podle NSS nevyvazuje rodiče z povinnosti umožnit vakcinaci dětí.

ÚS se očkováním zabýval vícekrát. Podle základního nálezu ústavních soudců z roku 2011 lze rodičům sankci prominout jen v individuálních a odůvodněných případech, například když očkování prokazatelně odporuje náboženskému přesvědčení rodiny. V takové situaci by měl stát od nátlaku na odpůrce očkování upustit. Jinak ale ÚS tehdy potřebnost a ústavnost povinného očkování dětí nezpochybnil, je to prý spíše politická a expertní otázka. Dnešní nález je významný, protože se k věci vyjádřilo plénum soudu, nikoliv jen některý z jeho tříčlenných senátů.

Ústavní soudci připravují na začátek března ještě jeden nález související s vakcínami. Konkrétně jde o očkování jakožto podmínku pro přijetí do mateřské školy. Ministerstvo zdravotnictví nedávno přišlo s novelou zákona o veřejném zdraví. Sněmovna by se jí mohla zabývat na březnové schůzi. Počítá například se zvýšením pokut pro školy a organizátory dětských táborů za účast neočkovaných dětí.