Průměrný věk lékařů záchranky stoupá, mladí lékaři chybí

Problémem lékařů záchranky spočívá v tom, že urgentní medicínu nemohou lékaři studovat rovnou, musí si nejprve splnit atestaci z jiných oborů, které schvaluje ministerstvo zdravotnictví. To už slíbilo nápravu. Lékaři by mohli nejprve dělat atestaci z urgentní medicíny, nikdo ale nemá tušení, kdy k tomu dojde.

Podle náměstka ředitele Zdravotní záchranné služby Středočeského kraje Jiřího Knora je přitom o obor velký zájem. Jeho záchranka má asi 100 kmenových lékařů a další služby vykrývají externisté. Přitom by záchranka potřebovala dalších 15 lékařů na plný úvazek.

Koncept oboru urgentní medicína je na základě žádosti ministerstva zdravotnictví připravený od začátku roku 2014. „Teď máme polovinu roku 2015 a pořád nevíme, na čem jsme, zda bude základním oborem nebo nástavbou," uvedl Knor.

Podle něj také přípravu nových lékařů velmi zkomplikovalo to, že se za posledních 12 let třikrát zcela změnily podmínky pro získání specializace v oboru urgentní medicína. „Výsledek je tristní, ale týká se to i dalších lékařských oborů. Mladým lékařům nejistota bere především motivaci," dodal Knor.

I přes nedostatek lékařů je podle Knora česká záchranka jedna s nejlepších v rámci vyspělých zemí. Nedostatek lékařů by podle něj mohlo například po vzoru Německa pomoci řešit větší zapojení praktických lékařů, kteří se u našich sousedů běžně střídají při víkendových službách na pohotovostech, jejichž služby nyní často v ČR supluje právě záchranná služba.

„To může v praxi znamenat, že sanitka, která vyjede k banálnímu případu, chybí k výjezdu k osobě ve vážném zdravotním stavu. Pak musí vyjet posádka ze vzdálenější základny, a dojezdový čas se tak prodlouží," uvedl Knor.

Záchranka také často zasahuje třeba u opilých lidí. Ti by si podle náměstka měli výjezdy platit sami, cena jednoho se pohybuje kolem 6 tisíc korun.