Úroveň zdravotní péče? Češi odpovídali v novém průzkumu. Zde jsou výsledky

V české společnosti převládá spokojenost s lékařskou péčí, kterou vyjadřuje 54 % dotázaných. Oproti tomu nespokojenost vyjadřuje 14 % respondentů, přibližně třetina respondentů (31 %) není ani spokojená ani nespokojená.

Pohled do časového srovnání s předešlými šetřeními nám ukazuje, že v roce 2013 začala spokojenost s lékařskou péčí stoupat v porovnání s předešlými roky. Zatímco v rozmezí let 2008 až 2012 se podíl spokojených občanů pohyboval kolem 40 %, v současnosti můžeme vnímat nárůst této hodnoty až o 14 procentních bodů, uvedl soc.cas.cz.

Se stoupající životní úrovní stoupá i spokojenost se zdravotní péčí. Rozdíl mezi dobrou a špatnou životní úrovní je v počtu spokojených občanů prakticky o polovinu. Konkrétně mezi těmi, kteří jsou s lékařskou péčí spokojeni, je 56 % lidí s dobrou životní úrovní a 11 % se špatnou životní úrovní. Třetinu (33 %) spokojených tvoří lidé, kteří deklarují ani dobrou, ani špatnou životní úroveň. Mezi nespokojenými je pak přibližně čtvrtina (27 %) lidí s dobrou životní úrovní, přibližně třetina (32 %) s ani dobrou, ani špatnou a 41 % se špatnou životní úrovní. Nespokojenost dále stoupá s věkem, kdy nejvýraznější je u lidí ve věkové kategorii nad 60 let (24 %) a velmi zřídka se vyskytuje u lidí do 30 let (6 %).

Respondenti dále hodnotili kvalitu zdravotní péče za uplynulý rok 2015. Přibližně poloviny dotázaných je toho názoru, že se kvalita zdravotní péče v posledním roce nezměnila (51 %). Zlepšení situace zaznamenala necelá třetina dotázaných (30 %) a její zhoršení deklaruje 15 % respondentů. Z časového srovnání pak vyplývá, že v porovnání s předchozími obdobími došlo v roce 2014 a 2015 k nárůstu hodnocení pozitivního zlepšení zdravotní péče (zvýšení o 10 procentních bodů).

V oblasti hodnocení vlastního zdravotního stavu převažuje pozitivní pohled na věc. Jako dobrý hodnotí svůj zdravotní stav 57 % dotázaných, z toho pětina (21 %) jako velmi dobrý. Přibližně třetina (30 %) respondentů pak své zdraví hodnotí jako průměrné. Za špatný považuje svůj zdravotní stav 13 % dotázaných (z toho 11 % jej hodnotí jako špatný a 2 % jako velmi špatný).

Psali jsme: Poplatky ve zdravotnictví: Změnili Češi názor? Čtěte výsledky průzkumu  

Subjektivní hodnocení zdravotního stavu se logicky výrazně zhoršuje s věkem. Většina lidí do 30 let hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý (87 %) a pouze malá část jej hodnotí jako průměrný a špatný. Věková kategorie mezi 30 a 44 lety života pak již hodnotí své zdraví o něco méně kladně, nicméně většina z nich (73 %) stále deklaruje dobrý zdravotní stav. První velký pokles nastává v rozmezí věku 45-59 let, kdy přibližně polovina (45 %) hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý, 43 % jako průměrný a 12 % jako špatný.

Nejvyšší propad kladného hodnocení můžeme vidět u respondentů ve věku 60 let a více, kdy v této kategorii dochází k propadu o 21 procentních bodů oproti předchozí kategorii a jako dobrý tak svůj zdravotní stav popsala jen necelá čtvrtina dotázaných v této věkové kategorii (24 %). Jako průměrné pak své zdraví hodnotí přibližně polovina dotázaných tohoto věku (45 %) a necelá třetina (31 %) jako špatné.

Pokud jde o hodnocení množství informací poskytovaných nemocným o jejich zdravotním stavu, převládá názor, že je poskytován dostatek těchto informací (61 %). Přibližně třetina dotázaných má pocit, že je těchto informací nedostatek (31 %). Časové srovnání nám ukazuje, že hodnocení informací ze strany lékařů jako dostatečných v průběhu sledovaných let stoupá. Při srovnání roku 2015 s šetřením z prosince 2008 vidíme, že došlo k nárůstu pozitivního hodnocení o 13 procentních bodů.

Pokud jde o možnost podílet se na rozhodování o léčbě vlastní nemoci, jsou názory dotazovaných poměrně jednotné i stabilní v čase. 86 % dotázaných je toho názoru, že by se pacient měl na tomto rozhodování podílet (43 % rozhodně měl a 43 % spíše měl) a 9 % respondentů si myslí, že by pacienti tuto možnost mít neměl (7 % spíše neměl a 2 % rozhodně neměl). Pro srovnání v prosinci roku 2008 se k možnosti pacienta podílet se na léčbě vyjádřilo kladně 78 % a negativně 14 % dotázaných. Vidíme tedy, že došlo k mírnému zesílení souhlasného názoru, přičemž dochází nárůstu podílu lidí, kteří se přiklání k tomu, že by pacient měl takovou možnost rozhodně mít (oproti prosinci roku 2008 činí rozdíl v této kategorii 10 procentních bodů).