Letecká záchranka provozovaná státem? Babiš vrátit návrh do diskuze

Koaliční strany se shodují na tom, že by mohlo být provozování záchranky státem komfortní, musejí se ale dohodnout na cestě, jak k tomu dojít. A to velmi rychle, protože dosavadní smlouvy platí do konce roku.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) novinářům po zasedání vlády řekl, že je nutné, aby se dohodla ministerstva obrany a vnitra. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) připomněl, že vrtulníky je nutné zajistit bez jakéhokoli váhání, protože smlouvy se soukromými poskytovateli vyprší ke konci roku.

Babiš v dopise ministrovi zdravotnictví Svatoplukovi Němečkovi (ČSSD), který má ČTK k dispozici, uvádí, že provoz armádou a policií by byl smysluplnější, i za cenu prvotních nákladů na techniku a podobně. Alternativně by podle něj bylo možné uvažovat o založení neziskové organizace, která by leteckou záchrannou službu provozovala.

Babiš v dopise také nastiňuje možnost, že by se v nynějším tendru zkrátila doba provozu soukromými subjekty na co nejkratší dobu, během níž by pak zúčastněné subjekty vydiskutovaly novou koncepci provozu.

Ministr zdravotnictví má návrh na převedení letecké záchranné služby na ministerstva za elegantní řešení. Ministerstvo zdravotnictví už o této variantě dříve uvažovalo, ale narazilo na nesouhlas obrany a ministerstva vnitra.

I koaliční KDU-ČSL by s provozováním letecké záchranky státem souhlasila. "Bylo by pochopitelnější, kdyby se záchranné služby ujalo ministerstvo vnitra či obrany," uvedl předseda lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek, i on konstatoval, že vládu ale tlačí čas.

Němeček novinářům řekl, že by přivítal, aby všech deset základen převzalo od roku 2017 ministerstvo obrany, tedy armáda. Babiš se dnešního jednání neúčastnil. Nyní osm z deseti základen provozují soukromé firmy a po jedné armáda a policie. Podle dřívějších vyjádření ministerstva obrany by provozování letecké záchranky přišlo stát na osm miliard. Pokud se vláda přikloní k této variantě, mělo by se podle Němečka ministerstvo financí zavázat k financování projektu.

Babiš už dříve kritizoval navrženou cenu tendru. Němeček vychází při přípravě tendru z dosavadní ceny 3,128 miliardy korun. Dva znalecké posudky, které má k dispozici, se zásadně liší a nemůže je použít. Od Ústavu soudního znalectví v dopravě Dopravní fakulty ČVUT je cena odhadnuta na 3,788 miliardy a od Znaleckého ústavu VŠE na 1,739 miliardy korun bez DPH. Vyšší posudek počítá s životností vrtulníků deset let, nižší 50 let.